Obiloviny jsou součástí výživy od počátku dějin. Obsahují téměř všechny nezbytné látky a jsou pro lidský organismus velice prospěšné. Záleží ale na jejich druhu a zpracování.
Mezi obiloviny se řadí nejen pšenice, oves, žito a ječmen, ale i rýže, kukuřice, proso či pohanka. Jejich zpracováním vzniká mouka, krupice, kroupy, jáhly či ovesné vločky.
Obilné zrno se skládá z bílého jádra, které obsahuje převážně sacharidy a z obalu a klíčku, ty obsahují většinu minerálů, vitaminů a vlákniny. Mouka vzniká mletím obilného zrna, při výrobě bílé mouky je navíc nejprve odstraněn obal a klíček. Tím je ale mouka ochuzena o velkou část původní živin a zůstanou hlavně sacharidy.
Bílá mouka versus celozrnná
Celozrnná mouka má oproti své bílé konkurentce mnohem více vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Naopak potraviny vyrobené z bílé mouky mají poměrně vysoký glykemický index, po jejich snědení se rychleji znovu hlásí hlad.
V čem jsou tedy celozrnné obiloviny prospěšné?
1. Obsahují důležité látky
Celozrnné obiloviny obsahují sacharidy, rostlinné bílkoviny, zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny, minerální látky a vitaminy
2. Vláknina pomáhá střevům
Vláknina obsažená v celozrnných obilovinách zvyšuje pohyby střev a tím zkracuje průchod natrávené potraviny střevem a zlepšuje jeho odolnost. Zároveň na sebe vláknina váše karcinogenní látky a žluč, ve které je obsažený i cholesterol.
3. Bojují proti vážným onemocněním
Podle Evropské potravinářské rady jsou celozrnné výrobky prospěšné v boji proti srdečním infarktům, rakovině tlustého střeva a snižují riziko mozkové mrtvice či cukrovky 2. typu.
