Není to rozhodně ta nejhorší nebo nejnebezpečnější droga, nicméně žádná závislost není tělu prospěšná. Sladkosti brání v hubnutí, ale můžou způsobit i vážnější zdravotní komplikace. Zbavit se chuti na sladké úplně je pro některé nemožné, ale výrazně ji omezit není zase tak složité.
Jako při jakémkoli jiném odvykání je na začátku potřeba opravdu chtít a vyburcovat v sobě veškerou vůli. Není na škodu sepsat si důvody, proč chcete se sladkostmi skoncovat a vyvěsit si je třeba do kuchyně. Pak je několik různých rad, jak své chutě ovládnout na snesitelnou míru.
Rada 1: Pravidelná strava
Ač to zní už trochu jako klišé, pravidelná a zdravá strava je při změně jakékoli části životosprávy nezbytnou nutností. Díky pravidelnosti v jídle zůstává v těle stabilní hladina sacharidů a nepřichází ani chuť na sladké.
Z potravin s vyšším glykemickým indexem se uvolňují živiny postupně, proto jsou ideální variantou pro zvládání chutí na sladkosti. “Opravdu mi nepomohlo nic jiného než zdravá a pravidelná strava, občas si nějakou sladkost dám, ale už mě neničí nezvladatelné chutě,” potvrzuje v diskusi na internetu žena s přezdívkou Rumvil.
Rada 2: Zdravě či jinak
Někdy přijde chvíle, kdy je chuť na sladké už opravdu nepřekonatelná, nebo není síla ji překonat. V takových momentech je ale pro dobrý pocit lepší sáhnout po mírnějších variantách. “Když už opravdu nemůžu jinak, dám si kousek extra hořké čokolády. Stačí mi opravdu jenom kostička a je po mlsné náladě,” prozradila mi svoje sladké tajemství kamarádka Martina.
Má druhá kamarádka má trochu jiný recept: “Když to jinak nejde a nedokážu na sladké nemyslet, naliju si skleničku CocaColy Light. Určitě to není nijak zdravé řešení, ale funguje perfektně.”
Na večerní sladké úlety pomáhá i třeba sklenička bílého vína. “Nejjednodušší a nejúčinější způsob, jak přestat jíst sladké, je přestat si ho kupovat,” uzavřela diskusi kamarádka Bětka.
Rada 3: Bojujte, ale malá odměna je povolená
Pro někoho, kdo si nedokázal představit půl dne bez něčeho sladkého, je neskutečně těžké se chutí zbavit úplně. Ani to není nutné. Každý přirozeně tíhne k nějaké neřesti a sladkosti nejsou nijak velkým hříchem. Když neohrožují zdraví, není nic špatného na tom jednou za čas si něco malého dát.
“Snídám, svačím, obědvám, večeřím, cvičím a jím pohanku, vločky, piju, ale chuť na sladké mám neustále. Kdybych si denně nedala kus čokolády, tak sním při první příležitosti celou tabulku. Ale sladké patří k životu, a tak si s tím hlavu nelámu. Nikdy nepochopím, jak může někdo bez sladkostí žít,” píše v diskusi Imoen.
