Chorobné přesvědčení postiženého, že trpí několika vážnými chorobami, které se projevují pociťovanými příznaky. Provedená vyšetření však o nemocech nepřinesla důkaz. To je hypochondrie.
Že není jednoduché s takovým člověkem žít, to si dovedete představit. Často bývá úzkostný, má stísněnou náladou a přehnaně se pozoruje. V jeho stavu je mu zřejmě dobře, protože po léčbě vlastně netouží, léků se bojí, ale vyžaduje u různých lékařů potvrzení o tom, že je nemocný.
Svých nemocí a bolístek využívá často k tomu, aby manipuloval s rodinou a svým okolím.
Pro rodinu je zlé to, že u takto postiženého člověka nepomáhá ke zlepšení jeho stavu a následně situace v rodině ani ujišťování postiženého o jeho nemoci a foukání bolístek, ale ani bagatelizování jeho problémů a příznaků.
Účinnou léčbou je pouze psychoterapie.
Hypochondr + hypochondr … vyhovující stav?
Žít s hypochondrem asi může nejsnáze zase jen hypochondr. Společné téma: nemoc, je pro oba nevyčerpatelné. Mohou o svých problémech donekonečna diskutovat, utěšovat se a ujišťovat o tom, jak hrozně špatně na tom jsou. Pro nezasvěcené to může vypadat až komicky, ale po určité době utíkají pryč.
Hypochondrie jako psychická porucha – jak poznáte, že jste hypochondr?
Pohled do skutečného světa nemoci a bolesti
Pokud nemocný člověk nesouhlasí s psychoterapií, pak nezbývá než mu ukázat, že na tom jsou lidé hůř než on. Pohled nebo setkání s těžce nemocným, starým nebo postiženým člověkem může hypochondrovi otevřít oči (často bohužel jen nakrátko).
„Buď na své problémy sám.“
Nevšímání si problémů a nakonec i samotného člověka je asi jediným prostředkem, jak ho donutit k tomu, aby zůstal se svými problémy sám. I když to dost možná povede k tomu, že bude své okolí vydírat. Nenechávejte se vtahovat do jeho problémů a stále dokola neřešte to stejné. Prostě jen bez zájmu pokývejte hlavou a jděte pryč.
Zesměšnění
Pomoci může také přivedení takového člověka do společnosti, kde se může svými problémy (které dozajista vytáhne na přetřes) zahanbit nebo zesměšnit. To ovšem vyžaduje od vás i okolí jistou přípravu (tak, aby se nenašel někdo dostatečně altruistický, kdo bude chtít vašemu blízkému bolístky pofoukat).
Cílem je to, aby si dotyčný sám uvědomil, že je od něj hloupé a sobecké, že své problémy povyšuje nad problémy jiných, které jsou často mnohem závažnější (např. setkání s rodiči, kteří mají nemocné dítě …).
A pokud stojíte před rozhodnutím provdat či oženit se za takto nemocného člověka, dobře to zvažte. Budete spolu celý život a je pravděpodobné, že hypochondrické sklony se s narůstajícím věkem budou spíše prohlubovat, než že by mizely.
