2 fotky 
Říká se, že změna je kořením života. Nabízí se tedy příležitost udělat změnu ve své kuchyni a vpustit do pokrmů více koření. Chutí máme nepřeberné množství, koření a bylinek je na výběr mnoho. Pokud jsme ale opravdoví labužníci, sáhneme nejspíše po pikantních chutích. Nejenže tak získáme pravý gurmánský zážitek, ale uděláme i něco pro své zdraví.
Potraviny s pálivou chutí mají totiž řadu blahodárných účinků na náš organismus. Podíváme se proto na nejoblíbenější pálivé přísady a ukážeme si, jak je v kuchyni nejlépe používat.
Oheň v těle roztančí krev
Málokdo z nás možná přemýšlel o účinku pikantních chutí na naše zdraví. Většinou o pálivých přísadách víme jen to, že každé sousto nesmírně bolí a ještě pár dlouhých dní cítíme, jak postupně prochází celým trávicím traktem. Ale pozorovali jste někdy, co se s tělem při požití pálivého sousta vlastně děje? Až si příště budete dopřávat pikantní pokrm, sledujte reakce svého těla. Jakmile receptory v ústech rozpoznají pálivou chuť, mozek na to totiž zareaguje několika projevy:
- Zrychlí se nám srdeční tep. Krev v těle koluje rychleji a cévy se tak jemně pročišťují. Některé pikantní pokrmy obsahují látky, které zároveň snižují hladinu cholesterolu a rozpouští tuk v cévách. Předcházíme tak vlastně nevědomky srdečnímu infarktu a mozkové mrtvici.
- Tělo se ochladí. Pikantní přísada nám roztáhne cévy a ty hřejí tělo. Kůže ale ihned otevře póry a my se začneme potit. A tím se tělo krásně ochladí. I to je důvod, proč obyvatelé tropických pásem a horkých pouštních oblastí tolik milují pálivá jídla.
- Získáme lepší náladu. Ostrá chuť v ústech spustí řadu procesů v mozku, mezi něž patří vyplavení hormonů štěstí. Je to ochrana těla, neboť tyto hormony snižují citlivost organismu na bolestivé podněty. My tím ale dočasně jaksi „otupíme“ a je nám najednou hezky a příjemně.
Světové přísady na českém talíři
Pálivá paprika (mletá) – pochází ze Střední Ameriky. Je skvělá jako základ pod maso do omáček. Kdo by si bez ní uměl představit poctivý gulášek nebo kuře na paprice? Přidává se též do pomazánek a jako součást grilovacího koření. Skvěle se hodí do všech jídel mexické kuchyně. Setkat se s ní ale můžeme i ve speciálně namíchaném druhu lahodné pikantní čokolády.
Kari – je neodmyslitelnou součástí indické a thajské kuchyně. Přidává se do zeleninových a masových směsí, do smetanových omáček, na kuře, ryby, ale i do rýže. A co zkusit smažená vajíčka se špetkou kari?
Česnek – málokdo možná ví, že domovina česneku byla původně v Mongolsku. Odtud se přes Čínu dostal do celého světa. Jeho použití je všestranné – čerstvý je skvělý na topinky, do pomazánek i do salátů. Nejčastěji ale využívá jako podklad k pečenému masu (např. skopovému), dále do omáček a gulášů. Skvělý je k dochucení špenátu a samozřejmě bramboráků.
Papričky Jalapeño – mají svůj původ v Mexiku. Své využití proto najdou zejména v pokrmech mexické kuchyně, především v nachos. Používají se ale i jako základ pro pálivé dochucovací omáčky a najdeme je často i na pizze. Konzumují se na mnoho způsobů – sušené, mleté, syrové i marinované. Pro svůj vysoký stupeň pálivosti jsou ale určené pro už opravdu silné gurmánské povahy.
Zázvor – mnoho z nás sáhne po kořenu zázvoru v období nachlazení a ví, že společně s citronem a medem z něj vyrobí uzdravující čaj. V Indii ale kořen zázvoru najdeme ve všech masitých jídlech, kterým dodává lahodnou pikantní chuť. Skvěle se hodí k drůbežímu i vepřovému masu, k mořským plodům, ale i do zeleninových jídel. V Japonsku se s oblibou přidává k suši a využití má i ve sladké části kuchyně. Pečou se z něj perníčky, sušenky a vaří známá „Ginger“ limonáda.
