Je těžké přijmout fakt, že někdo z našich blízkých dostal rakovinu. Často nevíme, jak bychom měli reagovat a co říkat, nechceme přeci blízkou osobu ranit. Horší než povědět něco špatného by ale bylo takového člověka ignorovat jen proto, že nevíme co říct, nebo neříct. Proto vám poradíme, co byste člověku s rakovinou neměla říkat, aby se kvůli vám necítil ještě hůře, než doposud.
Především je důležité, abyste svá slova pečlivě vybírala a zvážila, jestli je opravdu chcete říct, nebuďte nervózní a zbrklá, to je první klíč k úspěchu. Člověk, který zjistil, že má rakovinu je samozřejmě velmi citlivý a mohla byste ho zcela neúmyslně urazit nešťastně zvolenou větou. Ujistěte tedy svého blízského o tom, že ve vás má oporu, gesta někdy mluví lépe než slova, ale samozřejmě i dobře zvolená slova mohou být oporou
Podle profesorky psychologie Barbary L. Andersen, Ph.D existují dvě věty, kterými zaručeně nic nezkazíte. První zní „Je mi líto, že jsi nemocný“, taková věta má prý na nemocného blahodárný účinek. Druhá věta, kterou byste měla zmínit je „Myslím na tebe/Jsem tady pro tebe“. Jsou ale i věty, kterých byste se měla za každých okolností vyhnout.
„Jsi silná, určitě se z toho dostaneš“
Jacki Donaldson, 44-letý spisovatel, který vyhrál svůj boj s rakovinou říká, že takovou větou pošlete signál, že musí být těžké takovou chorobu přežít. To ale nemusí být nutně pravda! Podle Donaldsona je lepší bavit se o té temné stránce nemoci, ne jen švitořit o tom, jak to bude dobré.
Jemu prý nejvíce pomohla věta dlouholeté přítelkyně „Je to tak nespravedlivé, musíš být vážně naštvaný, já bych teda byla“. Tato věta pacientovi dozajista vykouzlí úsměv na tváři.
„Jak se cítíš?“
Může se zdát, že takovou větou se nedá nic zkazit, dáváte tak přeci najevo svůj zájem, má to ale jeden háček. Na to, jak se člověk s rakovinou cítí se ptá snad každý, každý chce totiž být milý, po chvíli to může být pro nemocného ale velmi únavná věta. Vy ale chcete být nejen milá, ale i pozorná, proto se této větě vyhněte. Pamatujte na to, že se člověk s rakovinou nikdy necítí příliš dobře a vy byste mu to jenom připomínala. Snažte se raději vašeho přítele přivést na jiné myšlenky.
„Můžu ti nějak pomoct?“
Taková věta je spíše alibistická, než cokoli jiného. Nemocného totiž pravděpodobně nic konkrétního nenapadne, a tak vaši nabídku odmítne. Pokud však chcete příteli opravdu pomoci, navrhněte mu konkrétní pomoc, nebo ho někam pozvěte. Každého přeci potěší pozvánka na večeři nebo výlet a nemocného člověka dvojnásob. Buďte kreativní a hoďte všechny klišé věty za hlavu.
„Tvoje vlasy vypadají dobře i takhle“
Rozhodně se vyhněte poznámkám o změně barvy kůže, neupozorňujte ani na ztrátu vlasů. Akorát tak nemocnému připomínáte, že se nějakým způsobem odlišuje od svého okolí, že se mění. To on ale dozajista slyšet nechce. Přeje si víc než cokoli jiného, aby byl znovu normální, a vy jako dobrá přítelkyně byste mu to měla dopřát.
„Vím jak se cítíš“
Pravdou je, že nikdy nevíte, jak se takový člověk cítí. Pokud jste sama prošla rakovinou, můžete mít pochopení, ale každý člověk prožívá svou nemoc zcela odlišně, proto nemůžete vědět, jak se váš blízký právě cítí. Snažte se soustředit na pacientovi potřeby a zájmy a plnit mu všechna přání, jedině tak můžete být nápomocná.
