Když si jen představíme, že bychom měli pozřít larvu nebo brouka, asi se nám udělá špatně. Pro 2 miliardy lidí je ale hmyz běžným doplňkem stravy. Na tyto stravovací návyky se díváme jako na kuriozitu, ale podle odborníků se může hmyz stát pokrmem budoucnosti, a to i z následujících šesti důvodů:
Obsahuje velké množství proteinů, vlákniny a vitaminů
Ač jsou tyto potvůrky malé, dodají našemu tělu velké množství výživových hodnot, bez kterých se neobejdeme. Vzhledem k obsahu nenasycených mastných kyselin, může být hmyz kvalitou přirovnáván k drůbeži nebo rybám. Z minerálů obsahuje především vápník, zinek a železo.
Je stejně chutný jako drazí korýši
Málokdo ví, že hmyz patří do stejného kmene jako humři a krevety a že je stejně chutný jako jeho známější a dražší příbuzní korýši. Prý má příjemnou oříškovou chuť a krásně křupe.
Do našeho těla se s ním nedostávají nebezpečné mikroorganismy
Hmyz vyrábí antibiotické látky, které nedovolují přítomnost člověku nebezpečných mikroorganismů. Nesetkáme se u nich s chorobami, na které jsme zvyklí u masa, které konzumujeme, jako nemoc šílených krav, salmonela a podobně.
Nezbude z nich žádný odpad
Převážnou většinu zástupců hmyzí říše můžeme jíst vcelku a nemusíme se zdržovat zdlouhavým obíráním masa od kostí nebo dlouhou přípravou, hmyzí menu je hotové za krátký okamžik.
Jsou ekologičtější
Chov dobytka je zodpovědný za mnohem více skleníkových plynů než producenti potravy z jedlých červů, cvrčků a kobylek. Hmyz také vylučuje méně amoniaku a metanu než prasata a ostatní dobytek.
Je snadno dostupný
Až v moři nezůstane jediná ryba a na pastvě spořádáme poslední krávu, možná proteiny pocházející z broučků oceníme. To je ale zatím opravdu jen hudba budoucnosti.
Uvedli jsme dostatečné množství důvodů, proč bychom mohli hmyz ochutnat a nebo natrvalo zařadit do naší stravy. Navíc ho ročně zkonzumujeme půl kila, aniž bychom se o to přičinili, například v ovoci, marmeládách, nebo když na kole nezavíráme pusu.
