Zdroj: Shutterstock
![]()
Ambulance psychologů, terapeutů i psychiatrů se plní lidmi, kteří se cítí být pod stále větším tlakem, nezvládají mu vzdorovat a mají potíže překonávat překážky, které je v životě potkávají. Zdroje tohoto napětí někdy mohou ležet mimo kontrolu jednotlivce, který s nimi zmůže jen málo. Co však může udělat vždy, je posilovat svoji vlastní psychickou odolnost.
Psychickou odolnost lze přirovnat k fitness
Psychická odolnost je individuální dispozice člověka zvládat psychickou zátěž, kterou je možné přirovnat k tělesné kondici. „Psychická odolnost je podobná fyzičce. Když je člověk zdatný, dokáže lépe reagovat na různé situace, více zvládne a ze zátěže se dokáže rychleji oklepat. Podobně jako fyzická kondice i ta psychická vychází z vrozeného základu, ale dá se vždy trénovat,“ vysvětluje Mgr. Eva Kozáková, psycholožka a terapeutka psychedelické kliniky Psyon a dodává, že do mentální odolnosti se promítají také výchova, stejně jako působení širších společenských vlivů. Nízká odolnost a z ní plynoucí působení stresu se pak samozřejmě projevuje na fyzickém zdraví člověka – a platí to i naopak, tělesná kondice se promítá do té duševní.
Znáte tetanii? Záchvat z vyčerpání a stresu bývá častější u žen!
Klíčové je vnitřní nastavení jedince
K tomu, jak jedinec zátěž zvládne nebo jak bude úspěšný, přispívá velkou měrou jeho vnitřní nastavení. Podstata psychické odolnosti se však v odborných kruzích hledá velmi obtížně. „Psychická odolnost je výsledkem různých faktorů, jejichž konkrétní kombinace umožní člověku přenést se přes přicházející problémy a soustředit se na důležité a konstruktivní věci a udržet si naději,“ říká Mgr. Eva Kozáková. Podle psycholožky je také velmi důležité udržovat nadhled a neztrácet kontakt. Čím můžeme vyladit svou psychiku s cílem zvládnout vnější i vnitřní zátěž? Máme pro vás několik tipů a rad přímo z psychologické praxe.
1. Mít nadhled
V případě, že procházíte nějakou psychickou zátěží nebo řešíte situaci, která na vás doléhá, naučte se na věci dívat s nadhledem a odstupem. „Například pomáhá, když si vybavíte sami sebe, jak už jste někdy jinou náročnou situaci zvládli, přestože se tehdy zdála být nad vaše síly. Nebo si zkuste představit, že se z budoucího pohledu ohlížíte zpátky a představte si, jak byste chtěli na tuto situaci vzpomínat, jak byste jí chtěli projít,“ radí Mgr. Eva Kozáková.
Čeští odborníci mají úspěch v léčbě depresí bez běžných antidepresiv. Využívají nadějný ketamin!
2. Krok za krokem
Snažte se zaměřit na konkrétní kroky. „Zkuste si odpovědět na to, co můžete v danou chvíli udělat. Naopak se vyvarujte toho, abyste problém řešili najednou, protože dívat se na problém v celé šíři může být zahlcující až paralyzující. Jak se říká, jezte velké sousto po částech,“ radí psycholožka a dodává, že díky tomu získáte větší pocit kontroly a snížíte míru stresu. Ačkoliv některé věci nemůžete zcela ovlivnit a můžete zažívat pocit bezmoci, i přesto se o sebe můžete v danou chvíli (teď) postarat – uvařit si dobré jídlo, jít ven s kamarády a podobně. Pomůže to přerušit kolotoč nekonstruktivních myšlenek a posílit stabilitu.
3. Hledat smysluplné výzvy
K účinnému posílení psychiky s cílem zvládnout vnější i vnitřní zátěž může sloužit hledání výzev, psychické otužování. Výzvou může být prakticky cokoliv, ale ideální je překonávat výzvy ve směrech, které jsou pro vás smysluplné a hodnotné. To může být vymezení si svých hranic, pokud máte pocit, že je někdo opakovaně překračuje nebo vystoupení s odlišným nápadem či názorem v týmu, i když jste ostýchavý typ. Takové kroky podpoří pocit vlastní kompetence a hrdosti, že vás před důležitými věcmi nebrzdí strach.
4. Inspirovat se u druhých
Pozitivní inspiraci můžete čerpat od svých blízkých, známých, ale i úplně cizích lidí. Nápomocná může být imaginace, ať už někoho, kdo vás inspiruje nebo imaginace různých situací. „S imaginací se pracuje při některých terapeutických technikách – například když se něco nepohnulo v minulosti, tak se lze k té situaci vrátit a představit si, jak byste ji teď vyřešili nebo co byste udělali jinak. Důležité je však zmínit, že i když jde pouze o představu, člověk většinou neudělá něco, co by bylo příliš vzdálené jeho chování v reálném životě. Je-li zdrženlivý, bude tomu podobně i v jeho představách. Může být ale užitečné rozšiřovat zónu tohoto možného, byť představovaného, chování,“ tvrdí Mgr. Eva Kozáková a vysvětluje, že mozek neumí úplně odlišit představu od reality, proto má využití imaginace svůj význam.
Kraniosakrální terapie spouští samouzdravovací proces a uvolňuje stres
5. Být v kontaktu se svým prožíváním
Pro mentální pohodu a její posilování je důležité, abyste byli v kontaktu se svým prožíváním a nepřebírali jste naději nuceně zvnějšku. „Někteří utíkají k ezoterice, odklánějí se od toho, aby se vypořádali s tím, co na sobě mají naloženo a fixují se k představám, kterými chtějí svůj problém převrstvit. Takto se upnou pouze na jeden aspekt, který je pro ně v danou chvíli pozitivní, ale můžou přijít o možnost hlouběji zpracovat důležitá témata a posunout se. Schopnost a ochota postavit se těžkým prožitkům a projít si jimi v podpůrném prostoru (například terapeutickém) však často vede k nacházení nových perspektiv a může tak být velmi posilující,” dodává Kozáková.
6. Sportovat
Psychická odolnost úzce souvisí s tou fyzickou, proto psychologové a psychoterapeuti často doporučují svým klientům, aby nezanedbávali tělo, jakkoliv to může znít banálně. To potvrzuje i Mgr. Eva Kozáková, která s oblibou přirovnává mentální odolnost k fitness. „Při cvičení se člověk dostává mimo pohodlí, zažívá něco náročného. Pak ale přijde uvolnění. Přirovnat to lze i k otužování, kdy člověk musí zvládnout vlézt do ledové vody, což nebývá zrovna příjemné, ale jakmile vyjde ven, cítí se svěže, je povzbuzený. Jedná se ve své podstatě o fyziologickou reakci – určitý druh kondenzovaného stresu, překážky, po které přichází uvolnění,“ vysvětluje psycholožka a dodává, že tyto zážitky jsou velmi posilující.
7. Využít nové metody rozvíjení mentálních kapacit
Nedostatek psychické odolnosti se projevuje také omezením mentální flexibility. Příkladem je deprese, jejímž typickým projevem je ustrnutí v koloběhu negativních myšlenek a emocí do takové míry, která vede k výraznému ochuzení prožívání a celkové aktivity člověka.
Jak nás dokáže ochromit strach a proč stres snižuje imunitu?
Prorazit bludné kruhy uvažování a nabídnout takto uvíznutým lidem potřebný nadhled, alternativní pohled na svoji situaci, dnes pomáhají psychedelika. Potvrzují to neurovědní výzkumy i zkušenosti pacientů, kteří se s psychedeliky setkali v rámci odborné léčby. „Při užití psychedelik mozek zjednodušeně řečeno zažívá zvýšenou míru chaosu, což přináší nové prožitky a vhledy, mohou však přijít i náročné stavy. Člověk si například odžívá to, co v běžném stavu potlačuje, často ale s jistou dávkou odstupu či soucitu. Jakmile z tohoto zážitku vyjde ven, dostaví se pocit, že to zvládl, je schopný lépe propojit i protichůdné prožitky, a tím je posilněn. Podobně, když vyjdete na vysokou horu, menší kopce se pak zdají být hračka,“ popisuje psycholožka možné působení psychedelik.
“V Česku je schválená léčba ketaminem, který v rámci několikatýdenního programu podáváme zejména dlouhodobě depresivním pacientům, u nichž jiné postupy selhávají. Výzkumy naznačují, že slibné výsledky kromě depresí má také u různých forem úzkostných poruch nebo OCD”. Jak upozorňuje, “vzhledem k citlivosti stavů, do kterých se člověk dostává, nemůže rekreační užívání psychedelik takovou terapii bezpečně nahradit.”
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
