2 fotky 
Určitě to někdy potkalo každého z nás. Naštvaně se převalujeme v posteli, zíráme do stropu, počítáme milióntou ovečku a netrpělivě čekáme na první ranní zakokrhání kohouta v naději, že naše noční útrapy skončí. V horším případě zabereme půl hodiny před tím, než začne nekompromisně drnčet budík.
Čím více myslíme na to, že musíme usnout, abychom splnili „povinný“ limit osmi hodin, tím více se nám to nedaří. Poruchy spánku už v dnešní době můžeme bez nadsázky považovat za jednu z nejrozšířenějších moderních civilizačních chorob.
Méně je někdy více
Ale zamysleme se chvíli nad délkou našeho spaní – stalo se vám někdy, že jste se po čtyřhodinovém spánku cítili čilejší než po tradiční osmihodinovce? Opravdu potřebujeme spát tolik hodin, abychom byli schopni druhý den fungovat? V poslední době se šíří teorie, že jde o přežitek, protože každý člověk má logicky úplně jinou potřebu spánku vzhledem ke svému věku, tělesné konstituci, námaze vynaložené v zaměstnání a podobně. Nemá význam stresovat se, že nestačíme naspat daný limit, jelikož tady platí dvojnásob, že kvalita je důležitější než kvantita.
Je všeobecně známo, že pokud se člověk několikrát za noc vzbudí, necítí se druhý den odpočatý, přestože usnul v jedenáct a vstával až v osm, zatímco člověk, který spal od jedné do šesti, má od rána energie na rozdávání. Také další faktory mohou mít vliv na kvalitu spánku. Výše jsme zmínili vnitřní, odvíjející se od našich tělesných a duševních kvalit, ale teď se zastavme u těch vnějších.
Stačí pohyb na čerstvém vzduchu?
Aby se člověk opravdu dobře vyspal, měl by dodržovat určitá pravidla. Zapomeňme tedy na délku, osm hodin je mez v podstatě nesplnitelná, pokud vstáváme do práce a nechodíme spát se slepicemi. Je to jednodušší, než si myslíme – ke kvalitnímu spánku potřebujeme jen pár věcí, které jsou nutné k fungování lidského organismu obecně. Bez těchto tří základních lidských potřeb bychom pravděpodobně dlouho nepřežili: vzduch, správná strava a pohyb. Proč zatěžovat organismus prášky na spaní, když je řešení našeho problému tak prosté!
Možná dokonce z vlastní zkušenosti tušíme, že s plným břichem prostě neusneme, i kdybychom chtěli sebevíc. Dejme tomu, že máme štěstí a za několik dlouhých desítek minut se nám to přece jen podaří, po zbytek noci nás ale pronásledují tak divoké sny, že se zase toužíme rychle vzbudit. Těžká a nezdravá jídla se nedoporučují v žádnou denní dobu, natož před spaním. Buďme šetrní ke svému zažívání a brzy zjistíme, že se nám to několikanásobně vrátí nejen na kvalitě spánku.
Bez vzduchu se žít nedá, to se ostatně učí už ty nejmenší děti. V pořádně vyvětrané ložnici se usíná o poznání lépe než v kamrlíku bez oken. Zde ale nemáme na mysli jen otevřené okno před spaním, také procházka na čerstvém vzduchu nebo pár bazénů dělají divy. S tím souvisí i naše potřeba pohybu. Možná si vybavíme „svatý týden“ před maturitou nebo zkouškové období, kdy jsme od rána do noci leželi v knihách, celý den nevystrčili nos z domu a pak jsme večer v posteli bědovali, že nejen že nic neumíme, ale ještě k tomu ani nespíme.
S prázdnou hlavou ke kvalitnímu spánku!
Bez vzduchu, pohybu a stravy bychom se neobešli, ale co takhle bez přemýšlení? Asi také jen těžko, když se ale bavíme o efektivním spaní, na přemýšlení a jinou zátěž mozku rychle zapomeňme. Všechny starosti vypusťme před spaním otevřeným oknem a ulehněme s pročištěnou hlavou. Komu v hlavě šrotují letopočty na test z dějepisu nebo seznam potravin na nákup, může počítat proužky na záclonách do rána. Zkusme na nic nemyslet a jen se oddat klidnému snění, po pořádném spánku zvládneme i to, co se večer zdá nemožné!
A že nevíte jak na to? Naučte se před spaním věnovat chvíli nějaké příjemné a relaxační činnosti. Například se začtěte do pěkné knihy, podívejte se na hezký film, či se jakkoli odreagujte od aktuálních problémů. Věřte, stačí třeba 20 minut a mnohonásobně se vám to vrátí.
