Adriana si žije tak, že by jí to leckterá žena mohla závidět. Ona sama však nepatří mezi zlatokopky a nezajímají ji peníze. Mnohem raději by měla po boku milovaného manžela, šťastnou rodinu a naplněný život. Takhle má v podstatě všechno, ale jen to, co se dá koupit za peníze. Lásku ne. Kamarádky a rodina jí říkají, že si nemá na co stěžovat, ale ona uvažuje, že od manžela odejde…
Přišel v době, kdy jsem byla osamělá a zklamaná z předchozího vztahu
Čestmíra jsem poznala na oslavě narozenin své kamarádky Vilmy před pěti lety. Patřil mezi VIP hosty, byl to rodinný přítel ze strany kamarádčina manžela Radovana. Trochu jsem je oba podezírala, že mě s Čestmírem chtěli seznámit schválně. Tehdy jsem byla půl roku po rozchodu se svou velkou láskou a věnovala jsem se výhradně své práci. Jsem učitelka v mateřské škole a miluji děti. Vždycky jsem chtěla mít velkou rodinu. Kromě toho jsem vedla kroužky keramiky a výtvarné výchovy pro děti ze základní školy.
Seznámení s Čestmírem bylo pro mě rozptýlením. Od začátku jsem ho zaujala a pečlivě se mi věnoval. Žila jsem si dosud sama velmi skromně a najednou od něj přicházela pozvání na večeře do luxusních restaurací, na víkend v Paříži, do divadel a na koncerty zahraničních hvězd. Čestmír byl úspěšný podnikatel, dobře vypadal a zdálo se, že hledá tu pravou, se kterou by se mohl usadit.
Radana (33): Manžel chce vzít naši sousedku do trojky. Jsem znechucená
Vůbec jsem se nezamilovala…
Byl moc fajn a měla jsem se s ním jako princezna v pohádce. Věděla jsem, že je spolehlivý a zodpovědný, pracovitý, bohatý. To mi imponovalo. Ale nebyla mezi námi žádná jiskra. Upřímně řečeno, vůbec jsem se nezamilovala…
Čestmírovi bylo už tehdy skoro padesát. Vypadal však skvěle, hodně se o sebe staral a sportoval. Já jsem to všechno ale brala tak nějak…rezignovaně. Moje velká láska s bývalým přítelem skončila velmi dramaticky. Žili jsme spolu pět let, když jsem zjistila, že mi zahýbá na každém kroku. Chtěla jsem dítě a rodinu, spolehnout se na něj. Těžko jsem se s tím srovnávala, ale okamžitě jsem tehdy od něj odešla.
Přišla žádost o ruku a život, o jakém se mi nesnilo
Čestmír byl na mě hrozně hodný a věnoval mi maximální pozornost. Mohla jsem si dovolit to, co nikdy předtím a pořád jsme někam jezdili. Nemusela jsem pracovat. Měla jsem nejkrásnější oblečení a věci, bydleli jsme v nádherném domě. Mí rodiče z něj byli úplně nadšení. Zaplatil jim i dovolenou v Itálii. Pak přišla žádost o ruku na dovolené v Dubaji. Byla bych blázen, kdybych řekla ne. Měla jsem před očima všechny ty nadšené kamarádky a rodiče, kteří se domnívali, jaké se na mě usmálo štěstí. Řekla jsem tehdy ano. Následovala pohádková svatba a život, o jakém se mi dosud nesnilo.
Dana (53): Teprve po padesátce jsem začala mít čas si plnit sny
Nudím se, jsem osamělá a přišla jsem o kamarádky
Letos jsme manželé čtvrtým rokem. Už pár let nechodím do práce. Máme slečnu na úklid. V podstatě se hodně nudím. Když mám čas, maluji, tvořím, dělám keramiku. Ale samotnou mě to úplně nebaví, podnětnější pro mě bylo učit tohle děti. Těšila jsem se, že spolu budeme mít děti a moc jsem si je přála. Ale zatím se nám to nepodařilo a na základě příslušných vyšetření jsme se dozvěděli, že Čestmír mít děti nemůže. Uvažovali jsme o umělém oplodnění, ale zatím na to nedošlo. Přišlo mi, že Čestmír vlastně už ani děti mít nechce. Snažil se jen kvůli mně.
Mám všechno, na co si vzpomenu. Ale já Čestmíra nemiluji. Mám ho prostě jen normálně ráda. Není a nikdy nebyla mezi námi žádná vášeň a zamilovanost. Z mé strany tedy určitě ne. Nudím se, nudím se, nudím se. Tento životní styl mě nebaví. Jsem osamělá. S bohatými paničkami si nemám co říct. Moje kamarádky mi závidí a nechápou, na co si stěžuju. O mnohé z nich jsem přišla. Naši se chlubí, jakého mají zeťáka a jak se jejich dcera dobře vdala. O miminku si můžu nechat leda tak zdát. Navíc by nebylo počato ani z lásky, ani z vášně.
Chybí mi můj starý život a uvažuji, že od muže odejdu
Chybí mi děti z mateřské školky, chybí mi práce. Chybí mi děti ze základky, které jsem učila keramiku a výtvarný kroužek. Chybí mi moje stará garsonka, osamělé večery, jazz a kočka na klíně (Čestmír má na kočky alergii). Chybí mi moje svoboda a připadám si jako ve zlaté kleci. Chybí mi můj starý život…
Zítra musím dobře vypadat, budu mít na sobě drahé šperky a šaty, čeká nás jeden raut s významnými lidmi, o víkendu letíme do Madridu, kde má manžel podepsat nějakou smlouvu. Nic z toho mě nebaví a nechce se mi, chtěla bych žít jinak a uvažuji, že od muže odejdu… Někdy se už na něj nemůžu ani podívat. Vadí mi jeho hlas, když mluví i to, jak se potí nebo jak se tváří. Při sexu s ním se přemáhám, nebaví mě to. Naštěstí už spolu spíme čím dál tím méně…
Poznámka redakce: jména osob v příběhu byla pro zachování anonymity změněná.
