Znáte takové ty antistresové gumové míčky, které se po zmáčknutí vyboulí na druhém konci? Tak něčím podobným je v těle aneurysma. Nejčastěji se jedná se o výduť či vyboulení tepny vlivem oslabené stěny a vysokého krevního tlaku. Nebezpečí pak spočívá v prasknutí této výdutě, což může vést k vážným problémům až smrti. Riziko lze však významně snížit zdravým životním stylem a včasným odhalením.
Příčiny a rizikové faktory
Mezi hlavní příčiny, které zvyšují riziko aneurysmatu, a které lze zároveň ovlivnit, patří především kouření, obezita a vysoký krevní tlak – zde pomůže především pravidelný pohyb, omezení alkoholu a snížit krevní tlak lze i pomocí stravy.
Bohužel, mnohé rizikové faktory ovlivnit nelze. Může to být genetická predispozice (o tom byste měli vědět z rodinné anamnézy) či diabetes. Po infarktu myokardu je zase velké riziko aneurysmatu srdce. Se zvyšujícím věkem se riziko zvyšuje, přičemž aneurysma se začíná objevovat u lidí nad 40 let. Vzácněji je aneurysma následkem vážného zranění, například při dopravní nehodě.
Příznaky aneurysmatu a jeho odhalení
Aneurysma se navzdory své závažnosti bohužel projevuje jen mírnými příznaky, pokud vůbec nějakými. Laik jej většinou nemá šanci poznat, ale aneurysma může například zjistit praktický lékař při běžné preventivní prohlídce. Ten se může orientovat především podle výšky krevního tlaku, poslechem srdce a aorty. V případě podezření pak lékař může navrhnout vyšetření ultrazvukem, tomografií (CT) či jinou zobrazovací metodou, která podezření potvrdí či vyvrátí.
Mnohdy se také aneurysma objeví zcela náhodou při vyšetření prováděných za zcela jiným účelem, třeba při rentgenu plic.
Aneurysma aorty
Aneurysma může vzniknout prakticky v jakékoli tepně, avšak často se týká právě aorty. Aorta je naše největší a nejsilnější céva, která vystupuje přímo ze srdce a následně se táhne celým středem těla až k nohám. Podle místa výskytu výdutě pak mluvíme buď o aneurysmatu hrudní aorty nebo aneurysmatu břišní aorty.
Po prasknutí aneurysmatu spodní aorty můžete cítit náhlou a silnou bolest v břiše nebo ve spodní části zad, zvýšený tep a závrať. V případě hrudní aorty se pak kromě bolesti v hrudním koši může objevit i kašel a dušnost. V obou případech se jedná o život ohrožující stav, který vyžaduje pohotovost.
Aneurysma mozku
Výduť cév v mozku je výjimečná tím, že se může (ale nemusí) projevovat příznaky ještě před prasknutím. Je to způsobeno tím, že aneurysma tlačí na určité části mozku a tím ovlivňuje jeho činnost: podle místa výskytu může jít o náhlé problémy se zrakem, s rovnováhou či s řečí.
Po prasknutí se může objevit silná bolest hlavy, očí nebo krku, ztráta vidění či ztuhlost krku. Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších aneurysmat, neboť krvácení do mozku vede ve více než polovině případů ke smrti, a i při přežití je zde velké riziko trvalých následků.
Léčba aneurysmatu – změna životního stylu, léky a chirurgie
Léčba aneurysmatu závisí především na jeho velikosti, lokaci a na tom, zda již výduť praskla. Při málo rizikových aneurysmatech se chodí na pravidelné roční kontroly a je doporučena změna životního stylu. Někdy se předepisují i léky na snížení krevního tlaku či ředění krve. Ve vážnějších případech se pak přistupuje k více či méně invazivním chirurgickým zákrokům.
