Anorexie se v Česku týká přibližně půl procenta dospívajících, umírá pět procent z nich. Včasné odhalení nemoci přitom i v tomto případě razantně zvyšuje šanci na uzdravení. Jste si opravdu jistí, že vaše dítě netrpí poruchou příjmu potravy? Přinášíme vám zádkladní informace o této zákerné nemoci a video se zkušenostmi jedné z pacientek.
„Největší rizika vzniku anorexie nastupují kolem 13. a následně pak 18. roku věku, věková hranice se ale v posledních letech stále snižuje. Výjimkou už nejsou ani desetileté pacientky“ uvedl lékař z Thomayerovy nemocnice a člen Z Občanského sdružení Výživa dětí Pavel Kabíček. Rizikové jsou podle něj děti, které se cítí obézní, i když je jejich váha zcela v normě.
Co je anorexie? Anorexie jako jedna z nejčastějších forem poruch příjmu potravy je charakteristická snižováním hmotnosti pod hranici normálu, které není způsobené jiným onemocněním, ale je ze strany pacientky či pacienta úmyslné.
Kdy se už opravdu něco děje
„Rodiče by měli zbystřit především v momentě, kdy dítě začne s jídlem neobvykle manipulovat nebo mění dosavadní stravovací návyky“ vysvětluje doktor Kabíček. Nejčastěji je to podle něj redukce kalorické hodnoty potravy, typicky pak také odmítání jíst společně se zbytkem rodiny.
Obzvláště dívky jsou výjimečně vynalézavé ve vymýšlení výmluv, a tak často rodičům trvá poměrně dlouho než pochopí, že večeře, kterou si dcera z nejrůznějších smyšlených důvodů bere do svého pokoje, končí všude jinde, jen ne v žaludku dívky.
Může za to psychika
„Prvotní impuls k rozvoji onemocnění je psychologický,“ vysvětluje primář děstské psychiatrie v Motole Jiří Koutek. „Často sledujeme psychické změny, dívky bývají depresívní, uzavírají se do sebe a přestávají se zajímat o své okolí. Typicky ale nedochází ke zhoršení školních výsledků, ve škole naopak fungují tyto dívky obvykle na výbornou,“ upřesňuje.