Antidepresiva zobeme jako lentilky. Proč to s nimi přeháníme a kdy jsou nutná?

Život s antidepresivy už dávno není žádným stigmatem. Antidepresiva bere spousta lidí, a to na nejrůznější psychické i psychosomatické potíže. Předepisování antidepresiv mají v rukou psychiatři, ale také jiní lékaři. Pokud se vám zdá, že antidepresiva dnes užívá takřka každý, a to i v případě, kdy to není vůbec potřeba, nejste daleko od pravdy. Kdy jsou antidepresiva nutná a proč se to s psychofarmaky obecně dost přehání? Jak antidepresiva působí v těle a co všechno mohou způsobit?

Život s antidepresivy v 21. století

Od 80. let 20. století je psychiatrie přesně na takové úrovni, že rozšiřuje škatulky duševních chorob a ve většině případů pouze předepisuje léky. Ta tam jsou počátky psychoanalýzy pánů Freuda a Junga a jejich opravdový zájem o pacienty (a hlavně pacientky). Naštěstí dnes již známe nové generace antidepresiv, které mají méně nežádoucích účinků, než tomu bylo v minulosti.

Antidepresiva však obecně nemají příliš dobrou pověst. Osoby užívající antidepresiva dříve patřily do škatulky typu “blázen”, “slaboch”, “ten, kdo nezvládá život”. Dnes se naopak antidepresiva hojně předepisují a lidé se těmito léky málem chlubí, anebo alespoň nemají žádné zábrany o svých psychických potížích a užívání léků hovořit – což je velmi dobře. Na druhou stranu ke špatné pověsti antidepresiv přispívá nedůvěra ze strany mnohých lidí, kteří si o těchto lécích myslí své. Kritizují je především za údajnou vysokou návykovost a to, že antidepresiva mění osobnost člověka. Mezi další konspirační názory patří také to, že antidepresiva nepomáhají, hojně obohacují farmaceutické společnosti a jejich nepříznivé účinky se ve skutečnosti tají. Jak to tedy doopravdy je?

Panická ataka útočí bez varování. Příčinou jsou často potlačované emoce

Antidepresiva účinkují. Potvrzuje to studie!

Pokud jste si tedy mysleli, že antidepresiva, snad kromě svých nežádoucích účinků, nijak zvlášť dobře nepůsobí a zbytečně se sypou peníze do kapes farmaceutických firem, prováděné studie prý potvrzují opak. Výsledky studie publikované v časopise Lancet prokazují, že antidepresiva účinkují a jejich užívání v akutní fázi deprese přináší lepší výsledky než podávání placeba. Každá antidepresiva jsou však jiná a zacílená na jiný výsledek. Proto je dobré je znát a umět správně rozpoznat, která z nich mohou konkrétnímu člověku pomoci – a která by mu mohla naopak ublížit.

Všiváci, kteří škodí našemu mozku

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se na depresi léčí více než 350 milionů lidí a za poslední roky případy deprese procentuálně narůstají. Nemůžeme se divit tomu že když narůstají případy depresí, zvyšuje se předepisování antidepresiv jako na běžícím pásu. Dříve se k léčbě těžkých případů deprese používalo lithium a elektrošoky, dnes sytíme farmaceutický průmysl i u lehkých změn nálad. A co víc – antidepresiva a psychofarmaka se dávají i dětem!

Téma deprese a nadužívání psychofarmak se často objevuje v médiích a také v různých populárně naučných knihách. Jednou z nich je i kniha Jasná mysl, kterou napsal Dr. Mike Dow. V části nazvané Všiváci, kteří škodí mozku vysvětluje, proč tolik lidí užívá Xanax nebo Prozac a neřeší své skutečné problémy. Uvádí, jaké obrovské množství receptů na tyto, a jim podobné, léky vystaví lékaři každoročně v USA. Jednoznačně tvrdí, že antidepresiva až ve dvou třetinách případů užívají lidé, kteří je vůbec nepotřebují. A díky nežádoucím účinkům, které lékaři často rádi svalují na samotné příznaky deprese, se pak jejich psychické potíže ještě prohlubují. Na spoustě léků vzniká závislost a nutí člověka ke zvyšování dávek.

Autor knihy Jasná mysl také uvádí znepokojující souvislost užívání antidepresiv s rozvojem rakoviny – zejména vaječníků a prsů, dále také zvýšené riziko mozkové mrtvice. O výše zmíněné studii týkající se zjišťování účinků antidepresiv v porovnání s použitím placeba u vybraných uživatelů se vyjadřuje tak, že apeluje na vysoké procento účinku placeba při léčbě depresí, které nelze opomíjet.

Jak poznat syndrom vyhoření? Vyřadit z fungování nás může na několik měsíců až let

Kdo může předepsat antidepresiva?

Obecně si tedy můžeme všimnout, že antidepresiva dnes bere kde kdo a vznikají zde domněnky, zda jsou v některých případech vůbec předepisována oprávněně. Kdo vám tedy může antidepresiva předepsat?

Antidepresiva předepisuje především psychiatr, který dobře zná přesné působení jednotlivých léků, protože antidepresiv je celá řada. Předepsat je však také může v omezené míře praktický lékař nebo neurolog. Existuje přehled, který přesně stanovuje jaká léčiva kdo může předepisovat. Problém nastává, když lékař pacientovi jen tak mimochodem předepíše nejčastěji užívaná antidepresiva, aniž by podrobněji prozkoumal jeho psychický stav.

Správně postupující lékař by měl pacienta – například s depresí či syndromem vyhoření, poslat k příslušnému psychiatrovi. I když jsou u psychiatra zpravidla dlouhé čekací doby, přece jen se pacientovi dostane odborné péče namísto narychlo předepsaných léků od praktického lékaře, které třeba mnohdy vyvolávají závislost a mohou se užívat pouze dočasně – jedná se například také o anxiolytika (léky proti úzkosti). Psychiatr by se měl svému pacientovi pečlivě věnovat, stanovit správnou diagnózu a předepsat mu vhodnou léčbu.

U psychiatra se ale často člověk zdrží jen 15 minut, než jsou mu předepsány potřebné léky a odpoví na otázku, jak se mu daří. Tady jaksi veškerá pomoc a péče končí. Velice účinná je však psychoterapie, kterou lze absolvovat u dobrého psychologa, který pacientovi sedne i jako člověk. Hodina dobré terapie mnohdy vydá i za půl roku léčby psychofarmaky, které potlačují skutečné příčiny problémů a nic neřeší.

Nejčastěji užívaná antidepresiva a jak působí v těle

Nejčastěji užívanými antidepresivy jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu – SSRI, nebo také dalších hormonů – dopaminu či noradrenalinu. Duálně působící antidepresiva, která inhibují zpětné vychytávání serotoninu i dopaminu se označují jako NaSSA antidepresiva. Všechny tyto léky jsou dnes již novějšího typu a patří do 3. a 4. generace antidepresiv. Fungují tak, že v těle selektivně tlumí funkce enzymu monoaminooxidázy (MAO) a dalších látek, které kontrolují hladiny monoaminů, tedy biogenních aminů.

Mezi tyto monoaminy patří hlavně serotonin a katecholaminy – dopamin, adrenalin, noradrenalin. Tím je jednoduše dosaženo toho efektu, že v těle nedochází ke snižování hladin serotoninu a dalších hormonů, například dopaminu, které potřebujeme ke šťastnému životu a k vůli vykonávat nějakou činnost.

Enzym monoaminooxidáza, který snižuje hladiny serotoninu a dopaminu, se v těle zvyšuje také v souvislosti s narůstajícím věkem, proto se i u seniorů často objevují deprese. Snížené hladiny serotoninu nebo dopaminu pak způsobují depresi, která se nejčastěji projevuje jako únava, apatie, dlouhodobý smutek, nedostatek radosti a motivace v životě člověka.

Endorfin a běhání všechny smutky zahání. Co dělá běh s naším tělem a psychikou?

Antidepresiva typu iMAO a třezalka tečkovaná – proč je nemůžeme užívat současně?

Dříve běžně užívané inhibitory monoaminooxidázy – iMAO nepůsobí selektivně. U těchto léků se také objevovaly vedlejší účinky v souvislosti se současným užíváním potravin, které obsahovaly tyramin nebo histamin, například jde o fermentované potraviny. Výsledkem byl pak častější výskyt serotoninového syndromu, zvýšení krevního tlaku a dalších nepříjemných příznaků.

Mezi inhibitory MAO patří také třezalka tečkovaná. Nedoporučuje se tedy pít třezalkový čaj nebo užívat třezalku v tabletách současně s antidepresivy typu iMAO, protože tento silný účinek by mohl způsobit hromadění serotoninu v těle a již zmíněný serotoninový syndrom a další nepříjemné projevy, které mohou být také velmi nebezpečné.

Antidepresiva typu iMAO se dnes již moc nepředepisují, nejčastěji se nabízejí antidepresiva SSRI nebo NaSSA.

Proč jsou fermentované potraviny zdravé jen pro někoho a jiný riskuje silnou reakci?

Antidepresiva a nežádoucí účinky

Zatímco u novějšího typu antidepresiv existuje mnohem menší množství nežádoucích účinků – nejčastěji v podobě útlumu sexuálních funkcí, trávících obtíží a serotoninového syndromu, u tricyklických antidepresiv, která se používala dříve, nefunguje selektivní účinek inhibice zpětného vychytávání monoaminů a nežádoucích účinků se tedy vyskytuje mnohem více. Nedá se zpochybnit, že účinky antidepresiv celkově výrazně zasahují do nejrůznějších funkcí mozku a nervové soustavy, a to dlouhodobě. Tím pádem i silně ovlivňují výkon a kvalitu života člověka. Názory, že antidepresiva mění osobnost, tedy nejsou zase tak daleko od pravdy, i když by si to žádný lékař nebo vědecký pracovník zřejmě nedovolil tvrdit.

Mezi nejčastější nežádoucí účinky užívání antidepresiv patří nárůst hmotnosti, snížení nebo úplná ztráta libida a poruchy erekce, neschopnost prožívat orgasmus u žen, únava, sucho v ústech, zvýšená ospalost, závratě, nevolnost, zvracení, průjem, epileptické záchvaty nebo křeče, bušení srdce, kolísání krevního tlaku, poruchy paměti, poruchy vnímání, emoční otupělost nebo závažný serotoninový syndrom, který v krajních případech může končit i smrtí (pokud se předávkujete serotoninem – například když užíváte antidepresiva a vezmete si drogu Extázi).

Antidepresiva sama o sobě způsobují velkou únavu, která není jen projevem samotné deprese. U některých pacientů dochází k výrazné otupělosti a snížené pozornosti, proto nemohou například ani řídit auto.

Jak dlouho brát antidepresiva a kdy je můžeme vysadit?

Antidepresiva se musí užívat minimálně půl roku, někdy se berou i několik let. Nástup účinku antidepresiv je pozvolný a není žádoucí antidepresiva rychle vysadit. Příčinou možných potíží není ani tak rychlý návrat deprese, jak psychiatři uvádějí, ale především totální chaos ve funkcích mozku a s tím spojené následky, které se podepíší jak na psychice, tak také na celkovém fyzickém stavu. Je třeba si totiž uvědomit, že antidepresiva uměle udržují určité hormonální funkce a chod celého vašeho organismu. Proto se jejich vysazování provádí postupně v rozmezí několika týdnů. Čím vyšší dávky berete, tím déle trvá vysazování léků.

Psychosomatická mapa strachů odhalí příčinu vašich nemocí

Jsou antidepresiva návyková?

Antidepresiva nejsou návyková fyzicky ve smyslu, že budete mít po jejich vysazení abstinenční příznaky, i když se uvádí, že u některých antidepresiv se po jejich rychlém vysazení skutečně mohou silné abstinenční příznaky objevit. Problémem však může být i rozvrat mozkových funkcí a psychická závislost, včetně strachu z toho, že to bez léků nezvládneme. Díky biochemickému působení antidepresiv se vždy vyplatí dbát rad vašeho psychiatra, a to vzhledem ke všem nežádoucím účinků a následkům užívání antidepresiv, která vás mohou potkat.

Je však vždy lepší se užívání antidepresiv vyhnout a volit tyto léky pouze v nutném případě – nikoli z rozmaru, lenosti a pohodlnosti, kdy dočasně máte pocit, že se cítíte unavení a nezvládáte každodenní život.

Jak na deprese a úzkost pomocí cvičení? Tato metoda prokazatelně funguje

Kdy užívat antidepresiva?

Antidepresiva se předepisují nejen na lehké, středně těžké a těžké deprese, také poporodní deprese, úzkostné stavy, panická ataka, obsedantně – kompulzivní poruchu (OCD), syndrom vyhoření a podobně. Nezřídka se lze setkat i s tím, že jsou antidepresiva předepsána starším lidem, kteří jsou již v důchodu – často bez zjevné příčiny. Antidepresiva se také předepisují na bolesti páteře jako následek zvýšeného psychického napětí. Je tohle všechno v pořádku?

Antidepresiva jistě mají svůj smysl v případech těžké deprese a úzkostné poruchy u osob, u kterých hrozí vysoké riziko sebevražedného jednání. Ve všech případech deprese a užívání antidepresiv je také nutná psychoterapie, obzvláště kognitivně behaviorální terapie, která přináší skvělé výsledky. Pacienti s depresí by měli rozhodně změnit svůj způsob života, svůj jídelníček – neboť strava dokáže ovlivnit mnohé, a také mít dostatek smysluplné činnosti, práce, pohybu a sexu. Protože se u spousty případů deprese všechno svádí na nedostatek serotoninu, je třeba se změnou životního stylu, vhodnou stravou a dostatkem pohybu postarat o to, aby se hladiny serotoninu v mozku srovnaly a pacient znovu objevil chuť do života.

Tipy na zvýšení hladiny serotoninu v mozku:

• práce a pohyb na slunci a čerstvém vzduchu, v přírodě
• fermentované potraviny, plísňový sýr, pivo, víno, čokoláda, banány, rozinky, bazalka s rajčaty
• běhání, tanec a sport ve všech podobách
• příjemné a časté sexuální aktivity všeho druhu
• čaj z třezalky tečkované
• poslech nebo produkce hudby, hraní na hudební nástroj, zpěv
• aromaterapie – neroli, magnolie, růže, cedr, santalové dřevo
• přírodní antidepresiva