3 fotky 
Málokterá houba je tak lahodná jako bedla vysoká. Jak poznat tuto houbu od jiných však není úplně lehká otázka. Zrovna u bedly je velice důležité na ni znát odpověď, protože spletete-li se, nejspíš se otrávíte. Byla by škoda nenaučit se jedlou bedlu rozpoznat – jen pohleďte na ty lahodně znějící recepty!
Všechny druhy bedel, které se dají jíst
Jako bedly se v české taxonomii označují houby rodů Macrolepiota, Lepiota a ještě několika dalších. Bedly jsou vlastně docela rozmanitá skupina, ze které se však dají jíst pouze některé druhy.
Bedla červenající (Chlorophyllum rhacodes) bývala mykology donedávna řazena do stejného rodu jako bedla vysoká, od níž se na pohled zase tak neliší. Je sice brána jako jedlá houba, ale přesto byste se ji měli naučit rozpoznat. Na rozdíl od bedly vysoké totiž může citlivějším jedincům způsobit újmu na trávicím traktu.
Bedla červenající Chlorophyllum rhacodes, Zdroj: Depositphotos
Bedla Konradova (Macrolepiota konradii) je neškodná a chutná. Ale přestože je bedla Konradova jedlá, mnohem lepší je nechat ji růst. Její výskyt je totiž sporý, proto plodnici raději nechte vylučovat spory. Tedy výtrusy – aby se stihla rozmnožit, než ji někdo sebere. Velmi podobné to je i s bedlou štíhlou (Macrolepiota mastoidea).
Z těch druhů bedel, které jsou vzdáleněji příbuzné bedle vysoké, můžeme jíst také bedlu zardělou (Leucoagaricus leucothites) a bedlu dívčí (Leucoagaricus nympharum). Mohou se však také podobat některým jedovatým houbám, proto si dávejte velký pozor!
Bedla zardělá Leucoagaricus leucothites, Zdroj: Depositphotos
Bedla vysoká neboli bedla jedlá: Zpracování se týká hlavně klobouku
Bedla vysoká (Macrolepiota procera) roste na loukách či na okrajích lesa, a to buď samostatně nebo i v podobě „čarodějných kruhů”. Vzhledem k tomu, že je skoro jediná ze svého druhu, kterou můžeme jíst, a navíc je to rozhodně ta nejchutnější bedla, říkáme jí také „bedla jedlá”. Sušením nic nezkazíme, ale určitě si také pochutnejte na řízku z čerstvého klobouku bedly. Třeň neboli „noha” má velmi hustou a tvrdou konzistenci, i když nepoužitelný není.
Máte-li poblíž přírodu, vydejte se sami zkusit štěstí: možná že se i u vás vyskytuje bedla vysoká. Kdy roste? Na plodnice bedly můžete natrefit v poměrně širokém období od července do října, nejhojněji roste kolem poloviny září. Nevydávejte se hluboko do lesa – bedly se nachází hlavně v trávě na lukách a okrajích lesů.
Vzhled bedly vysoké: Znaky, podle kterých ji lze identifikovat
Plodnice bedly vysoké má v mládí hnědý klobouk tvaru vejce, který se později rozprostírá do tvaru talíře s hrbolem uprostřed. Po původní pokrývce na zralé houbě zůstávají hnědé odlupující se flíčky, největší kusy najdeme právě na onom hrbolu. Na spodní straně klobouku uvidíte lupeny bílé až nahnědlé barvy. Průměr klobouku bedly vysoké dorůstá až 30 cm.
Na třeni se také vyskytují hnědé šupiny, jinak je dužina hlavně světlá. Pod kloboukem na třeni je bělavý prstenec. Bedla po nakrojení může mírně zrůžovět, rozhodně však na ní neproběhne výrazná změna barvy. Po čichu můžeme bedlu identifikovat dle lehce oříškové vůně.
Proč se houbám liškám říká kuřátka a jakými léčivými účinky nás mohou překvapit?
Jak rozeznat jedlou bedlu vysokou od jiných bedel?
Jak již bylo řečeno, bedla červenající je vlastně jedlá, ale určité riziko u ní je a u nás je to jedna z nejčastějších záměn. Poznáte ji tak, že má radši stín než otevřené louky a nemá hnědé proužky na třeni jako její populární sestra. Při narušení povrchu plodnice zoranžoví a zčervená.
Bedlu Konradovu byste měli rozpoznat od bedly vysoké hlavně podle velikosti, jinak je velmi podobná, a to včetně míst, kde roste. Kdo má oko pro detail, může si všimnout, že bedla vysoká má výraznější šupinky na noze a šupiny na klobouku jí více odstávají.
Nyní přejděme k tomu, jak rozlišit bedly jedlé a jedovaté. Jedovatých a nejedlých druhů bedel je spousta, ne všechny však vypadají jako bedla vysoká. Záměna nastává například s bedlou zelenolupennou, která naštěstí neroste u nás nýbrž v Americe, vzácně také v Británii.
Jedovatou bedlu zahradní možná máte za domem i vy. Podobá se spíše načervenalým bedlám než bedle vysoké a neroste na lukách nýbrž na hnojených půdách a kompostech.
Záměna bedly a muchomůrky
To stále nejsou všechny houby, se kterými může nastat u bedly záměna. Růžovka, což je jedna z muchomůrek, je naštěstí také jedlá a výborná. S bedlou i s růžovkou si však nezkušený houbař může splést jedovatou muchomůrku tygrovanou. Na rozdíl od muchomůrek má bedla tmavé flíčky na klobouku, ne světlé. Velmi důležitým znakem je i to, že u země nevyrůstá z pochvy, tedy obalu, který je vidět na samém spodku třeně.
Bedly na kmíně: Recept ověřený časem
Máte-li doma zcela bezpečně identifikované bedly vysoké, recept na naprostou pochoutku byste neměli nechat dlouho čekat. Najdete ho přímo zde, a hned pod ním další! Bedly na kmíně jsou klasika, která nevyžaduje hodně ingrediencí.
Ingredience:
- 100 g klobouků bedel
- 80 ml sádla či oleje
- kmín
- sůl
- černý pepř
- petrželová nať
- pažitka
Všechno, co je třeba udělat, je osmahnout pár kloboučků bedly na pánvičce se solí, černým pepřem, kmínem a trochou sádla. Koření si můžete nadávkovat dle chuti, ale nezapomínejte na to, že houby chuť absorbují velmi snadno a rychle. Proto je lepší se s ochucováním mírnit. Přísad je koneckonců tak málo díky tomu, že bedla je velice chutná sama o sobě.
Bedly na sádle a kmínu jsou velmi chutné obzvlášť s chlebem či topinkami. Nahoru můžete dle libosti nasypat trochu krájené pažitky nebo petrželky. Jsme-li právě na zahradní party, můžeme připravit okmínované a opepřené bedly na grilu v alobalu. Hodí se k pečeným bramborám i k masu.
Jidášovo ucho na imunitu a proč věnovat pozornost dalším léčivým houbám?
Plněné mladé bedly pečené v troubě
Úprava bedly v troubě je také možná. Houbu můžete například nakrájet na kousky a přidat ji do libovolného zapékaného jídla. Kulaté hlavičky mladých bedel však možná raději nechte v celku. Můžete totiž vytvořit zajímavě vypadající pokrm tak, že ostatní pochutiny schováte dovnitř.
Na čtyři porce budeme potřebovat:
- 12-15 mladých bedel
- 80 g rajského protlaku
- 2 cibule
- 4 stroužky česneku
- 3 lžíce másla
- 120 g sýra
- 40 g vlašských ořechů
- 30 g loupaných mandlí
- 2 lžíce sójové omáčky
- (90 g šunky)
- pepř
- sůl
Postup:
Cibuli a česnek oloupeme, nakrájíme na kostičky a orestujeme na pánvi na trošce másla. Pokud máme zájem o šunku, pokrájíme ji na kousky, které pak přidáme na pánev. Sýr nastrouháme a ořechy pokrájíme na drobné kousíčky či rozemeleme. Z bedel odstraníme nožky a necháme si pouze kloboučky. Zapneme troubu a předehřejeme ji na 160° C.
V misce smícháme rajský protlak s ořechy a mandlemi. Dochutíme pepřem a solí. Bedly zakápneme každou troškou sójové omáčky. Pak lžičkou přesuneme trošku protlaku s ořechy do každého kloboučku bedly a na to přidáme trochu cibule s česnekem a šunkou.
Naklademe bedly na máslem vymazaný pekáč a zakápneme ještě troškou másla. Abychom se ujistili, že budou ochucené i samotné houby, můžeme na pekáč nalít pár lžic osolené vody. Po 10 minutách pečení houby zasypeme shora strouhaným sýrem a dáme péct ještě na 7-10 minut.
Řízek z bedly jedlé – recept nejen pro vegetariány!
Jak proměnit klobouk bedly na řízek, po kterém se budete olizovat až za ušima? Znalost přípravy trojobalu má snad každý. Bedlí řízek ovšem může zahrnovat i jiné přísady, které celý zážitek z jídla ještě trochu ozvláštní.
Abychom udělali z bedly řízky, je třeba nasbírat či sehnat zralé bedly, které mají plochý klobouk. Kloboučky opláchněte a odkrojte z nich všechny kousky, které se výrazně odlupují. Nechte je chvíli odkapat a pak je obalte v první vrstvě, tedy v hladké mouce. Nechcete-li si zaprášit ruce od mouky ani houby rozpíchat vidličkou, můžete použít rychlý zlepšovák. Ten spočívá v tom, že mouku nasypete do sáčku (bez děr!), kam pak vložíte bedlu a sáček párkrát překlopíte.
Hlíva ústřičná na imunitu. Proč jsou dřevokazné houby tak léčivé?
Bedly v těstíčku klasickém či veganském
Celý trojobal se posune na vyšší úroveň, rozmícháte-li ve vajíčku před obalením trochu mléka a pár prolisovaných stroužků česneku. Do strouhanky můžete přidat trochu strouhaného parmazánu. Obalte klobouky bedel i ve vajíčku a strouhance a osmažte je po obou stranách dozlatova nebo je vložte na chvíli do trouby.
Bedly chutnají skvěle také v bezlepkovém trojobalu z kukuřičné mouky, vejce a bezlepkové strouhanky. Jako veganskou alternativu můžeme bedly místo v trojobalu osmažit v těstíčku z vody a bezlepkové směsi Hraška, které drží pohromadě i bez vajec. Těstíčko se však samozřejmě dá udělat i klasickým způsobem z rozmíchané mouky s vejci, přičemž velmi dobrou dochucovací přísadou do těstíčka je trocha piva.
Bedly na kyselo dušené se smetanou
A co takhle tyto výborné bedly na smetaně? Recept známe od anglického botanika a mykologa Mordecaie Cubitta Cookea, který žil v 19. století. V knize British Edible Fungi: how to distinguish and how to cook them píše:
„Odstraňte z mladých exemplářů třeně a šupiny a vhoďte každý do misky s čerstvou vodou, lehce okyselenou šťávou z citronu nebo trochou dobrého octa. Až budou všechny připraveny, z vody je odstraňte a vložte je na pánev s velmi malým kouskem čerstvého másla, posypte je bílým pepřem a solí a přidejte trochu citronové šťávy.
Zakryjte je natěsno a nechte půl hodiny dusit. Pak přidejte lžíci mouky s dostatkem smetany či smetany s mlékem, má-li stejnou hustotu jako smetana. Dle chuti okořeňte a dále jemně duste, dokud není všechno dokonale jemné. Z povrchu odstraňte veškeré máslo a servírujte v horké nádobě s oblohou z plátků citronu. Je-li libo, může se přidat trocha muškátového květu, muškátového oříšku či kečupu [tehdy psáno ,catsup’], ale někteří si myslí, že koření chuť kazí.”
