Begonie jako pokojovka i zahradní rostlina. Jak ji vypěstovat krok za krokem?
Michaela Šilháčková
18. 1. 2022
Begonie patří mezi rostliny, které lze doporučit úplně každému. A to nejen díky tomu, že jsou velmi nenáročné na péči, nýbrž i pro jejich všestrannost. Existuje totiž obrovské množství druhů a odrůd, z nichž některé lze pěstovat venku a jiné v bytě, a tak si každý pěstitel přijde na své. Jak o begonie pečovat, s jakými rostlinami je kombinovat a na jaké škůdce či choroby je třeba dávat pozor?
Begonie do bytu, za okno i na zahradu
Rod Begonia zahrnuje skutečně velké množství druhů zahradních i pokojových rostlin, jejichž původní domovinou jsou tropické a subtropické oblasti. Některým z nich se daří zejména na zahradě nebo balkoně, jiné lépe prospívají v bytových podmínkách. Begonie je možné pěstovat v závěsných květináčích, truhlících i na okrasných záhonech. Největší oblibu si mezi pěstiteli získaly hlíznaté begonie, jejichž pěstováním se v tomto článku budeme zabývat.
Odrůdy a druhy begonií
Existuje více způsobů dělení begonií. Například na základě velikosti květů botanici rozlišují begonie drobnokvěté a velkokvěté a podle charakteru kořenů begonie s vláknitými a begonie s masitými kořeny. Mezi laiky se zase běžně užívá dělení na begonie zahradní, pokojové, převislé a voskovky. Begonie voskovky jsou mimochodem nejodolnějším a nejméně náročným druhem begonií. Pokud si tedy chcete dát okrasné květiny na balkon či terasu a zatím s pěstováním nemáte mnoho zkušeností, jsou begonie voskovky neboli begonie stálokvěté tou správnou volbou.
Další způsob nabízí Atlasrostlin.cz, který rozlišuje begonie ozdobné květem a begonie ozdobné listem. Do první kategorie patří letničky, které lze pěstovat na zahradě, balkoně nebo za oknem. Některé odrůdy jsou však vhodné i pro pokojové pěstování. Existují v různých barevných variantách, například v bílé, žluté, růžové nebo červené. Jedná se o jednoleté i víceleté okrasné rostliny s nesouměrnými listy a dužnatými stonky, které jsou náchylné k lámání. Z tohoto důvodu není vhodné begonie pěstovat na příliš větrném místě.
Brambořík. Pokojová rostlina vhodná do podzimních a zimních dnů. Jak na jeho pěstování?
Do skupiny begonií ozdobných listem patří převážně původní druhy a staré odrůdy. Jejich listy jsou zelené nebo tmavě červené a v některých případech se objevují i květy různých velkostí. Jedná se o teplomilné pokojové rostliny, z nichž tou nejznámější a zároveň nejkrásnější je Begonia rex neboli begonie královská.
K oblíbeným druhům pokojových begonií se řadí například:
- begonie královská (Begonia rex) – pokojová rostlina s tmavě zelenými nebo tmavě červenými listy
- begonie vyvýšená (Begonia elatior) – pokojová rostlina se zářivě zbarvenými květy
- begonie tečkovaná (Begonia maculata) – pokojová rostlina s krásně zbarvenými, tečkovanými listy
Pokojové begonie nejlépe prospívají za oknem, kde je dostatek světla, ale nikoliv přímé slunce. Rovněž je důležité zabránit přesušování vzduchu v okolí rostliny, což znamená, že bychom begonie neměli pěstovat v blízkosti topení.
Jak pěstovat begonie krok za krokem
Chceme-li begonie vypěstovat od základů, musíme nejprve sehnat příslušné hlízy, které poté předpěstujeme. Dáme je do misky s rašelinovým substrátem a pravidelně zaléváme. Jakmile se objeví tři až čtyři listy, je čas na jejich zasazení do květináče nebo truhlíku, který postavíme na místo s rozptýleným světlem a pokojovou teplotou (kolem 20 °C). Pokud sázíme více hlíz, je nutné dodržovat rozestupy zhruba 15 cm, jelikož se begonie hodně rozrostou. Substrát musí být neustále vlhký, avšak nikdy ne přemokřelý. Půda by vždy měla být dobře propustná, humózní a bez obsahu vápníku. Ideální dobou na sázení hlíz je únor a březen.
Koncem května, respektive když pominou ranní mrazíky, lze květináč či truhlík přemístit ven, případně hlízy zasadit na záhon. Vždy je třeba myslet na to, že begoniím svědčí stín až polostín a vyšší teploty. Co naopak rády nemají, je chladno, vítr, sucho a přímé sluneční paprsky.
Zalévání a hnojení begonií
Substrát v květináči nebo zemina v záhoně by měla být neustále mírně vlhká, dáváme však pozor na to, abychom begonie nepřelili. Důsledkem by mohlo být plísňové onemocnění, kterého se ne vždy snadno zbavuje.
Kvetení a celkově pěkný vzhled rostliny je vhodné podpořit pravidelným hnojením. Hnojíme jednou za dva týdny od jara do léta hnojivem pro kvetoucí nebo balkonové rostliny. Hnojivo by stejně jako půda nemělo obsahovat vápník.
Zazimování hlíz begonií
Po odkvětu je vhodné hlíznaté begonie zazimovat. Na podzim, zhruba koncem října, hlízy vyndáme, očistíme, obalíme novinami a přeneseme na místo s teplotou od 12 do 15 °C. Můžeme je také uložit do bedýnky s mírně vlhkou rašelinou, popřípadě pilinami. Pokud jsou hlízy napadené škůdci, musíme nejprve použít přípravek, který je zahubí. Poté hlízy necháme proschnout a zazimujeme výše popsaným způsobem. Hlízy napadené nějakou chorobou je vždy lepší vyhodit.
Jak se starat o fialky? Krásná kvetoucí pokojovka nemá vysoké nároky
Množení begonií
V zásadě máme tři možnosti, jak begonii rozmnožit. Tou první je množení pomocí semen, které je však poměrně náročné. Jednodušší a jistější je množení dělením hlíz, při němž musíme pamatovat akorát na to, aby obě části hlízy měly kořeny i výhonky. Dále lze begonie množit listovými řízky, které zasadíme do směsi písku a rašeliny.
S čím begonie kombinovat?
Begonie, respektive jejich různé kultivary, je ideální kombinovat mezi sebou. V truhlíku budou vypadat pěkně také v kombinaci s měsíčky či gazániemi, nicméně vhodné jsou jakékoliv rostliny se stejnými požadavky na stanoviště a péči.
Choroby a škůdci begonií
Pokud jde o škůdce, nejčastěji begonie napadají mšice, puklice, třásněnky a roztoči. Další hrozbou jsou různá onemocnění, například padlí, což je houbová choroba projevující se bílými skvrnami na listech. Důvodem plísňových chorob je přílišná vlhkost ovzduší či nadměrná zálivka.
Kroucení a usychání listů signalizuje příliš vysokou teplotu, řešením je tedy přemístění rostliny na chladnější místo. Pokud dochází k opadávání listů, je na vině naopak přílišný chlad. Begonie by měla nabrat ztracené síly krátce poté, co ji přemístíme na teplejší stanoviště.