Bílá sobota je podle křesťanské tradice sedmým dnem Pašijového týdne a druhým dnem velikonočního tridua. O Bílé sobotě, jež v roce 2022 připadá na 16. dubna, si připomínáme okamžiky, kdy Ježíš po ukřižování ležel ve skalním hrobě. Zároveň se blíží jeho zmrtvýchvstání, které tvoří základní prvek křesťanské víry. Jaké zvyky a pověry jsou s Bílou sobotou spojeny? Jaké pokrmy se v tento den tradičně připravovaly či připravují? A jaký význam má Bílá sobota pro katolickou církev?
Bílá sobota a její význam
Během bílé soboty se nekonají mše a neslaví se ani jiné svátosti, výjimku představuje pouze pomazání nemocných. Jedná se o den hlubokého smutku, který se ukončuje obřadem během tzv. Velikonoční vigilie, což je dle liturgického kalendáře noc z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně. Křesťané tuto noc ze soboty na neděli slaví jako „velkou noc“, odtud také název Velikonoce.
Velikonoční vigilie je oslavou Kristova vzkříšení a vítězství světla nad tmou. V kostelech se opět rozezní zvony, které dle tradice na Zelený čtvrtek odletěly do Říma pro požehnání svatého otce. Při noční bohoslužbě se zapaluje velikonoční svíce, tzv. paškál, která symbolizuje vzkříšeného Krista jako světlo světa.
V katolické církvi je Bílá sobota spojena s tzv. bděním u Božího hrobu. Symbolické zpodobnění Kristova hrobu se staví v kostelech a slouží k uložení eucharistie po obřadech konaných na Zelený čtvrtek a Velký pátek. V sobotu se u tohoto hrobu drží stráž, která se tradičně nazývá bděním.
Název Bílá sobota je s největší pravděpodobností odvozen od bílého obřadního roucha těch, kteří se v noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli nechali pokřtít. Důvodem tohoto označení však může být také tradice bílení a velkého úklidu, která se dodržovala v řadě domácností.
Barvení vajíček přírodní cestou aneb Velikonoce bez chemie
Lidové zvyky a tradice na Bílou sobotu
Bílá sobota se na rozdíl od Velkého pátku, během něhož se podle různých pověr nesmí vykonávat celá řada každodenních činností, nese v duchu aktivních příprav na Velikonoční neděli. V domácnostech se uklízí, bílí, pere, zdobí se vajíčka, pletou pomlázky, pečou velikonoční beránci a mazance a samozřejmě nelze opomenout ani přípravu tradiční nádivky.
V minulosti se venkovské ženy na Bílou sobotu také vydávaly ke kostelu pro posvěcený oheň, kterým se zapalovala již zmíněná velikonoční svíce. Doma pomocí tohoto ohně rozdělaly v peci nebo krbu. Z ohořelých polen se pak vyráběly křížky, které se umisťovaly na pole s přesvědčením, že zajistí bohatou úrodu. Za stejným účelem se v některých oblastech na poli rozsypával popel z tohoto ohně.
Hned zrána, ještě před východem slunce, bylo potřeba vymést smetí z domu, ideálně novým koštětem. V opačném případě hrozilo, že se doma bude držet hmyz. Mnozí hospodáři třásli ovocnými stromy, aby si tak pojistili bohatou úrodu.
Na Bílou sobotu se dodržoval také zvyk označovaný jako chodníčky lásky, kdy zamilovaní chlapci rozsypávali písek na chodník, který vedl k domu jejich vyvolené.
Kromě různých zvyků a tradic se s Bílou sobotou pojí následující pranostiky:
- Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
- Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.
Co se jedlo o Bílé sobotě?
Bílá sobota navazuje na velkopáteční půst, během kterého se konzumovalo pouze jedno bezmasé jídlo. V sobotu se půst ještě dodržoval, nicméně večer si už lidé mohli dopřát. Ve velkém se pekly mazance, v mnoha lokalitách se podávala polévka z jarních bylinek, na stole většinou nechyběla velikonoční nádivka, popřípadě klobásky.
Mazance se dlouho připravovaly bez cukru, někdy se do nich dokonce přidával sýr nebo maso. Velikonoční nádivka se v jednotlivých krajích dělala různě, používalo se uzené vepřové, telecí i jehněčí maso, které doplňovaly sezónní bylinky a vejce. Součástí příprav na Velikonoční neděli bylo také pečení beránka ze sladkého těsta a vaření vajíček, která se posléze barvila a různě zdobila.
Bílá sobota pro běžnou domácnost představovala především den, kdy probíhaly přípravy na nedělní Boží hod velikonoční. I během něj se ve světském prostředí dodržovala řada lidových tradic, které souvisely spíše s příchodem jara a neměly vyloženě náboženský obsah.
