Bisexuální chování u žen je stále velkou neznámou. Kde vlastně můžeme najít jeho příčiny? Ne každá žena, která naváže intimní vztah se ženou je skutečně homosexuálně či bisexuálně orientovaná, pokud tedy vezmeme v úvahu ještě donedávna sporný fakt, že bisexualita existuje. Co vlastně ženy vede k tomu, že udržují paralelní vztah s mužem i ženou, anebo mají potřebu v průběhu života střídat muže i ženy ve vážných partnerských vztazích? Důvodů může být několik a bisexualita či nově definovaná pansexualita patří mezi skutečně velmi variabilní sexuální orientace.
Kastrační komplex – když chybí penis, je to vždy problém
Kde jinde začít než u Freuda. Známý psychoanalytik Sigmund Freud pojmenoval a popsal kastrační komplex. U dívek a žen se projevuje jakousi závistí vůči mužům, kteří mají penis, kdežto ony ne. Navíc jsou naštvané i na matku, protože ona také nestojí za nic – nemá prostě penis. Dále může být rozhodující identifikace s jedním z rodičů. Pokud žena nesympatizuje s povahou a chováním matky (a štve ji, že matka nemá penis), může se namísto tohoto ženského vzoru identifikovat s povahou a chováním svého otce. Stává se tudíž více mužnou, ochranitelskou, vůdčí, rozhodnou, přebírá jisté mužské povahové vlastnosti, které rovněž ovlivňují výběr jejího životního partnera, kterým v rámci zachování polarity může být buďto submisivní a citlivý muž s převažujícími ženskými rysy, anebo jednoduše rovnou žena.
Dalším důvodem ke vzniku homosexuálního chování u žen může být averze vůči příliš dominantnímu či despotickému otci a snaha vyhnout se takovému budoucímu partnerovi. Proto se žena stává sama mužem, který jiné ženy (a tím i sama sebe) před takovými muži preventivně ochrání. Pokud dívka odmítá přijmout submisivní roli ženy a neztotožňuje se s mateřským vzorem, vždy nastává problém. Penis světu vládne. Kdo jej nemá, jako by byl méněcenný. Každý muž se o svůj penis bojí jako o drahocenný poklad. A dívky, které nedokáží přijmout fakt, že žena prostě penis nemá, pak mají tendence ledacos si v rámci kompenzace dokazovat a mimo jiné třeba také spát se ženami.
Lesbický sex s kamarádkou. Proč jej vyhledává stále více žen?
Když žena spí se ženami, automaticky to neznamená, že je lesba
Jedna věc je uvědomovat si svou homosexuální orientaci (obvykle s chybějící potřebou pátrat po její příčině), druhá věc je homosexuálně se chovat. Za homosexuálním chováním mezi ženami stojí často velkého zklamání, týrání či zneužívání ze strany mužů, a to třeba již v době dospívání, anebo později. Zralá žena, která se (po zralé úvaze) rozhodne žít se ženou, tím mnohdy zabije dvě mouchy jednou ranou. Po předchozím dramatickém rozvratu manželství s dětmi a ublížení ze strany muže tak nachází emocionální, vlídnou a laskavou ženskou náruč s dokonalým porozuměním. To ostatní (a hlavně něha) přichází již tak nějak samo.
Sex se ženou přináší mnohé benefity a netušené rozměry. Kdo jiný umí být tak něžný, zkušený, ohleduplný, dávající a pozorný jako žena, která přesně rozumí tomu, co druhá žena potřebuje? Žena navíc nemusí řešit žádné nechtěné otěhotnění, mužskou nadřazenost a všechna nebezpečí plynoucí z falického útoku mužské zbraně. V určitých chvílích ženám zkrátka penis nechybí a nevadí jim, že jej nemají. Navíc ženy jsou od své přirozenosti velmi hravé a vynalézavé, takže lesbický sex mnohdy předčí klasický koitus mezi mužem a ženou. Ženy se mohou střídat v přebírání rolí, vyrovnávat své polarity, dávat i brát, dobývat i nechávat se vést, odolávat, poddávat se.
Existuje bisexualita, nebo je to jen škatulka, která něco maskuje?
Bisexuálové si již dávno vysloužili největší opovržení. Obvykle bývají označováni za někoho, kdo je promiskuitní, udržuje více vztahů najednou a neví, co chce nebo si neumí vybrat. Vůbec není bráno v potaz, že bisexualita jako taková je sexuální orientace a neoznačuje pouze homosexuální chování, které se může dít z různých důvodů. Už ve starověku byla popsána androgynie, kterou bychom dnes mohli považovat za jakousi identitu člověka se stejnou měrou navzájem se prolínajících mužských a ženských rysů vedoucích k odpovídajícímu sexuálnímu a vztahovému chování. S tím souvisí také skutečná přitažlivost a sexuální touha i schopnost se zamilovat do obou pohlaví.
Promiskuita vládne světu. Co vede lidi k častému střídání sexuálních partnerů?
Bisexuálové obvykle tvrdí, že se zamilovávají bezpohlavně do bytosti, která s nimi souzní či je něčím okouzlí bez ohledu na to, zda je to muž či žena. Ačkoliv to zní poněkud alibisticky, nedá se to nijak jednoznačně vyvrátit a tvrdit, že to není pravda. Mnohé ženy však skutečně udržují zároveň vztah s mužem, se kterým mají děti, a s přítelkyní – milenkou. V tomto případě není rozhodující jejich skutečná sexuální orientace, ale to, že mají toto bisexuální chování.
Manželství, děti, společné závazky, dobré rodinné a finanční zázemí, potřeba mít oporu v muži, případně když jde o přátelský, tolerantní vztah z rozumu a muž o homosexuálním chování ženy ví – za těchto okolností žena nemá nejmenší důvod toto všechno opustit a udržuje více či méně tajný poměr se ženou, aby si tak naplnila své vlastní niterné či sexuální potřeby. Nemusí jít o žádnou potřebu experimentovat v sexu, ale naopak o vyzrálé rozhodnutí a dlouhodobý vztah se ženou založený na lásce a důvěře.
Švédská trojka v posteli x trojka v životě. Proč to v životě většinou nefunguje?
Sexuální orientace a jak po ní (ne)pátrat
Zjištění skutečné sexuální orientace může být u leckoho velmi obtížné. Jsme vystaveni velkým vlivům a mnoha proměnným, nic není definitivní, pevné a stálé. Všechno prochází nějakou proměnou. Proto je spíše důležitější být tolerantní k sobě i druhým a žít dle vlastních představ tak, abychom se cítili šťastní, než abychom měli za každou cenu potřebu se nějak škatulkovat a dle těchto škatulek se také chovat. Při pochopení a přijetí vlastní sexuální orientace rozhoduje mnoho faktorů, především je potřeba si přiznat, co nás vlastně doopravdy přitahuje a vzrušuje, protože nezřídka právě tato biologická úroveň nás má stále ve velké moci a je to to prvotní, co rozhoduje o tom, jakého partnera či partnerku si vybereme.
Anketa: Za jakých okolností byste byla pro vztah se ženou?
Kdybych se do té ženy zamilovala, což se mi už párkrát stalo, kdyby tam bylo takové to duševní spojení, o které bych velmi stála a ta žena byla jen na ženy, tak bych do toho určitě šla, i když mě ženy vlastně sexuálně nevzrušují. Jinak mám vícero zkušeností s ženami, ale to bylo jen v rámci experimentů a spíš mi to ujasnilo, že po sexuální stránce jsem čistě hetero. (Lada, 38 let)
Zajímalo by mě samotnou, jak to vlastně mám. Vždycky jsem se zamilovala jen do muže. Ale experimenty s ženami mám za sebou taky. Jedna byla i lesbička, která se do mě zamilovala. Upřímně jsem nevěděla, co s tím. Ženy mě nejspíš přitahují, takže sex ano, ale zamilovat se asi nedokážu. Pokud bych si takovou ženu měla představit, ke které bych byla schopna citu, byla by to taková ta žena „víla”, ale stejně si myslím, že by to nebyla opravdová láska, kterou třeba cítím ke svému muži, ale spíš pouze vášeň a touha… (Diana, 39 let)
Jste dobrá v posteli? Odhalte, jaká jste milenka s naším sex testem
Za mě vůbec. Žádná sexuální přitažlivost ani zkušenost. Prostě mě toto vůbec nijak neláká. Jinak ženy mám ráda, umím pohladit, obejmout, vnímám mnohdy souznění… jen na úplně jiné úrovni, než sexuální. (Radka, 45 let)
Zažila jsem jednu slečnu… ač na ženy nejsem, přitahovala mě a bylo to takové úplně jiné než s mužem, láskyplnější, něžnější, vzrušivější… Nedošlo ale k ničemu víc než k líbání, každopádně si dovedu představit i víc. Myslím, že ze své podstaty už jen proto, že duše je bezpohlavní, prostě můžeme zažívat takové stavy s kýmkoliv bez ohledu na pohlaví… (Vendula, 35 let)
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
