Bobkovišeň: Okrasný keř do živých plotů, který přežije i minusové teploty

Bobkovišeň je stálezelený, mrazuvzdorný keř, který patří do rodu slivoní (Prunus), stejně jako například švestky, broskvoně, třešně nebo mandloně. Často se pěstuje jako živý plot, stejně dobře však vyplní prázdná místa uvnitř zahrady. Mezi její výhody patří především rychlý růst a také vysoká odolnost. Podívejte se, jak se o bobkovišeň správně starat, kdy ji vysadit a jak ji v případě potřeby namnožit.

Základní charakteristika bobkovišně

Bobkovišně jsou odolné, rychle rostoucí dřeviny. Řadí se do rodu slivoní, který je značně rozmanitý a jehož druhy se mnohdy vzájemně dost liší. Příkladem jsou již zmíněné mandloně, broskvoně, švestky a třešně. U nás je rozšířená především bobkovišeň lékařská a bobkovišeň portugalská.

Bobkovišeň lékařská je v přírodě rozšířená především v oblastech kolem Černého moře. Bobkovišeň portugalská se ve volné přírodě vyskytuje spíše vzácně a její domovinou jsou především Španělsko, Portugalsko a Makaronésie.

Na jaře bobkovišně vytvářejí drobné bílé květy a později se objevují také červené plody podobné třešním, které po dozrání zčernají. Nikoho tedy zřejmě nepřekvapí, že je tento keř velkým lákadlem pro ptáky a celou řadu opylovačů.

Pro člověka jsou bobkovišně obecně jedovaté, proto bychom je raději neměli vysazovat na pozemcích s nenasytnými dětmi nebo domácími zvířaty. Vodička z listů bobkovišně lékařské se dříve používala k léčbě různých zdravotních obtíží.

Azalka rozzáří zahradu, terasu i byt. Víte, jak ji správně pěstovat?

Bobkovišeň – základní informace:

• Typ: stálezelený, mrazuvzdorný keř
• Výška: až 8 m
• Šířka: až 9 m
• Typ půdy: dobře propustná, mírně kyselá
• pH půdy: 6.5–7.5
• Čas kvetení: jaro/začátek léta
• Barva květů: bílá
• Umístění: plné slunce, polostín
• Náročnost: velmi nízká

Využití a léčivé účinky bobkovišně lékařské

Především v minulosti se bobkovišeň lékařská, konkrétně vodička z jejích listů, používala k léčebným účelům. Podle webu eMedicineHealth údajně dokáže mírnit bolest, kašel, nachlazení, potíže se spánkem, žaludeční, střevní a svalové křeče, nevolnost a také pomáhá léčit rakovinu. Vzhledem k sedativním účinkům se může podávat též jako prostředek na uklidnění. Neexistuje však dostatek důkazů pro to, že by voda z bobkovišně proti zmíněným potížím skutečně pomáhala.

Rovněž je nutné mít na paměti, že konzumace vody z listů bobkovišně je ve větším množství nebezpečná. Za účelem zlepšení zdravotního stavu se pacientům podává pouze pár kapek, jinak hrozí otrava a následná smrt.

Pěstování bobkovišně

Velkou výhodou je, že bobkovišně rychle rostou a péče o ně je velmi nenáročná. Jedná se o dřeviny odolné vůči mrazům, díky čemuž se z nich můžeme těšit po celý rok. Ideální doba pro výsadbu sazenic bobkovišně je jaro.

Sázet bychom měli do dobře propustné, mírně kyselé a nepříliš vápenaté půdy. Velké množství vápníku by mohlo způsobit žloutnutí listů. Nejlepší je bobkovišně vysadit do vlhčí půdy, zároveň je však nutné pamatovat na to, že dlouhodobé přemokření může rostliny zahubit. Dobře se jim bude dařit především na slunci a v polostínu.

Sucho bobkovišeň snáší velmi dobře, nicméně pravidelnou zálivku bezesporu ocení. Jen je nutné dávat pozor na již zmíněné dlouhodobé přemokření, které by pro ni mohlo být fatální. Zaléváme i v zimě, pokud zrovna nemrzne. Po zimě a v polovině léta můžeme bobkovišeň zastřihnout. Hnojení není bezpodmínečně nutné, v případě zájmu je však možné podpořit růst pomocí hnojiv určených pro stálezelené nebo okrasné dřeviny.

Vůči chorobám a škůdcům nejsou bobkovišně příliš náchylné. Může se však objevit tzv. padlí, což je rozšířená houbová choroba napadající zejména listy rostliny. Mezi další hrozby patří například nákaza bakterií Pseudomonas syringae, která se projevuje hnědými skvrnami na listech. Výjimečně mohou bobkovišeň napadnout také mšice, proti nimž je třeba co nejrychleji zasáhnout pomocí insekticidu.

Durman byl spojován s čarodějnictvím. Na zahradě před ním chraňte děti

Bobkovišně se skvěle hodí do živých plotů i jako solitéry na volná místa v zahradě. Rovněž je lze pěstovat v kombinaci s jinými stálezelenými keři, popřípadě je využít jako pozadí pro okrasné rostliny. Jednou z vlastností bobkovišně je odolnost vůči znečištění, proto budou prospívat i v městském prostředí.

Množení bobkovišně

Bobkovišeň můžeme poměrně jednoduše namnožit řízkováním. Řízky dlouhé zhruba 8 až 10 cm se odebírají koncem léta, namočí se do stimulátoru a nakonec se zasadí do květináče nebo jiné přenosné nádoby. Ven je lze umístit v okamžiku, kdy pominou poslední mrazy.

Jak na živý plot z bobkovišně?

Bobkovišně jsou pro živé ploty jako stvořené, a to především díky atraktivnímu vzhledu, nízké náročnosti a odolnosti vůči nízkým teplotám. Jak již bylo řečeno, bobkovišně jsou jedovaté, proto nejsou vhodné do zahrad s dětmi či domácími mazlíčky.

Ideální dobou pro výsadbu bobkovišní jsou jarní měsíce. Jestliže je sázíme do živého plotu, měli bychom mezi jednotlivými keři nechávat zhruba půlmetrové rozestupy. Bobkovišně rostou rychle (až 50 cm za rok), a tak není nutné na živý plot příliš dlouho čekat. Díky mrazuvzdornosti těchto dřevin se navíc z živého plotu budeme moci těšit po celý rok.

Monarda neboli zavinutka: Léčivá a voňavá ozdoba jakékoliv zahrady

Jak o bobkovišeň pečovat v zimě?

Bobkovišně jsou mrazuvzdorné a bez problému přečkají i teploty kolem −20 °C, krátkodobě až −27 °C. Díky tomu je na zimu nemusíme nijak zvlášť připravovat. Pokud nemrzne, je nutné bobkovišně zalívat.

V našich podmínkách obvykle není nutné bobkovišeň na zimu zakrývat, nicméně pro jistotu ji lze přikrýt světlou netkanou textilií a ke kmeni nahrnout suché listí.

V případě dlouhodobých mrazů může dojít ke zhnědnutí listů. Většinou však stačí zkrátit větve a stav rostliny se vrátí do normálu.

Zdroje: ceskestavby.cz, emedicinehealth.com, thespruce.com, gardenia.net, gardenista.com