Borovice patří k nejstarším stromům na planetě, můžete z ní mít i med

Borovice je jehličnatý neopadavý strom. Vyskytuje se v mnoha velikostech – od opravdu malých keřů po stromy vysoké až 30 metrů. Druhy borovice se pak liší především délkou a tvarem jehličí a šišek. Při nasazení borovice je nejdůležitější vybrat vhodné místo a správně ji zasadit. Jakmile se usadí a pořádně zakoření, nebude už stromem, který potřebuje zvláštní péči.

Charakteristika borovice

Borovice je stálezelený neopadavý jehličnan. Na světě existuje až 120 zaznamenaných druhů, které všechny spojuje deskovitě rozpraskaná borka. Většina borovic má pak tuto borku výrazně zbarvenou. Kůra u borovic je v dolní části většinou šedohnědá, ve vyšších částech pak přechází v rezavou a tato borka se většinou odlupuje v papírových šupinách. Konce větví jsou pak zelené. Kvete jednou za tři až čtyři roky a takovému roku se pak říká semenný rok, kdy také vypouští množství pylu.

Tento strom je obzvláště uzpůsobený na silné povětrnostní podmínky a není náchylný na vyvrácení, oproti takovému smrku. Jeho kořenový systém je stavěný na hlavním kůlovém kořenu se spoustou postranních kořenů. Borovicové dřevo je měkké a křehčí než smrkové. Bývá oblíbené pro své výrazné letokruhy, barevnost i specifickou výraznou vůni.

Stromy jsou velmi dobře adaptované na lesní požáry a jedná se už z toho důvodu o jedny z nejstarších vyšších organismů na planetě – některé borovice jsou tak dlouhověké, že jsou staré téměř 5000 let.

Výsev

Borovici je nejvhodnější nasadit na podzim, jelikož jen tak máte jistotu, že se stihne usadit do horkého léta. I pokud přesazujete, udělejte to zpravidla na podzim.

Vykopejte si jámu dvakrát větší než kořenový bal, díra na borovici by měla být tak hluboká, aby strom stál v úrovni půdy. Pokud borovici nasadíte příliš hluboko, riskujete uhnívání kořenů. Při sázení roztáhněte kořeny balu tak, aby netvořily masu kořenů, ale byly více rozvětvené a volné. Často se také kořeny smotávají do pytloviny, pokud tak strom zakoupíte, pytlovinu určitě odstraňte. Po nasazení jámu zasypte zbylou zeminou a mírně půdu zašlapejte, abyste odstranily vzduchové kapsy. Pokuste se nenahrnout půdu až kolem kmenu a to stejné s mulčí. Při opaku hrozí hniloba a jiné onemocnění stromu v rané fázi nasazení. Nakonec dobře borovici zalijte a zavlažujte pravidelně než se usadí v prvním roce.

Umístění borovice

Strom bude potřebovat poměrně hodně prostoru, okolo něj by se nemělo nic pěstovat a to hlavně kvůli kořenům, které budou borovici odebírat potřebné živiny. Mějte také na paměti, že pro borovici je ideální ji nasadit tam, kde svítí slunce hlavně v chladnějším období dne, tedy spíše ráno a navečer. Zároveň ale preferují plné sluneční světlo a zástin spíše rády nemají.

Požadavky na půdu má především z hlediska dobrého odvodnění. Preferuje písčitou, sušší a mírně kyselou zeminu. Vybrané druhy borovic mohou růst ve vlhkých oblastech, ale to je spíše výjimkou.

Zalévání borovice

Výhodou borovice je její silná adaptace na sucho. Vyžaduje malé množství vody a zpravidla se jedná o strom, který čerpá vláhu z prostředí a proto bude ve většině klimatických podmínek prosperovat.

Borovici je potřeba zalít, když je dlouhá suchá zima nebo letní sucha bez srážek. Jestliže k takovým podmínkám dojde, dodejte borovici dvakrát až třikrát měsíčně dostatečnou zálivku. Myslete na to, že hluboká zálivka podporuje hlavě růst hlubších kořenů. Mulčování také pomůže v zabránění odparu vlhkosti kolem kořenů.

Prostříhávání borovice

K prostříhávání a řezu přistupujte v době ukončení růstu jednoletých výhonků. U nového růstu zkracujte pouze ty části, které narostly od jara – bude to kolem 10 cm – rozhodně nestříhejte do starého dřeva. Jestliže odstraníte nové výhonky, odstraníte s nimi také vrcholové pupeny a borovice si tak vytvoří nové na současném přírůstku.

Tip: Odstraněné mladé výhonky borovic lze využít na výrobu borovicového medu. Takto lze použít i jiné jehličnany a nakombinovat si tak medový mix.

Hnojení borovice

Hnojit můžete borovice běžnými hnojivy v průběhu jejího vegetačního období, v tomto případě pak na začátku září hnojit přestaňte. Lze také vyživovat hnojivy určenými přímo pro jehličnany – ty jsou nejčastěji ve formě tablet.

Možné choroby a škůdci

Základem zdravé borovice je nasadit ji na vhodné místo, pak se jí onemocnění a škůdci zpravidla vyhnou. Chladné letní počasí v kombinaci s dobře odvodněnou půdou, která je středně úrodná bude mít za následek zdravý strom. Skvělý výsledek lze také zajistit, když vyberete druh borovice, která je v našich klimatických podmínkách původní.

Z chorob pak nejčastěji sypavka, jež spadá do houbového onemocnění, které způsobuje hnědnutí, usychání a následné opadnutí jehlic a nových výhonků. Opět mějte na paměti, že sypavka napadá především oslabené a nevhodně umístěné borovice. Nejdůležitější se tak stává prevence jako zlepšení půdních podmínek, mulčování a provzdušňování půdy kolem kmenu borovice. Když už sypavka strom napadne, postižené větve je třeba odstranit, aby se strom zregeneroval. Je také třeba doplnit vodu a živiny. Pomoci může i odstraňování jehličí a šišek.

Problémy s hmyzem jsou nejčastěji kůrovec, pilatka a mšice.

Druhy borovice

Jestliže zvolíte borovici podle podnebí, v němž se jí přirozeně daří, odpadne vám minimálně problém s nevyžádanými chorobami.

Na menší zahrady je nejvhodnější zasadit borovici kleč (Pinus mugo), neboť se jedná o malý strom či keř. Je to v podstatě zakrslý druh borovice, která má plazivé tendence. Při výsadbě lze pomocí ní řešit prevenci eroze a také zadržuje vodu v půdě. V Evropě se jedná o původní druh a má ráda plné slunce až částečný stín.

Na větší zahrady lze vysadit borovici lesní (Pinus sylvestris), která je taktéž původním evropským druhem. Jedná se o rychle rostoucí poměrně velký strom. Má výrazně se olupující hnědočervenou borku a velmi vzdušnou korunu, jehlice jsou specificky zeleno-modré. Lze ale narazit i na menší odrůdy, které se často využívají k optické úpravě terénu.

Borovice vejmutovka (Pinus strobus) je rychle rostoucí borovice a je považována za jednu z těch dlouhověkých, někdy se jí také říká borovice bílá. Původem je ze Severní Ameriky, kde se pěstuje na dřevo i krajinářské účely. Ve své domovině je také využívána na živý plot, neboť výborně snáší řez. Má hladkou šedou borku, která postupujícími léty popraská. Vejmutovka ale netoleruje znečištění.

Borovice černá (Pinus nigra) je královnou Alp a někdy se jí také přezdívá černá rakouská borovice. V salcburských horách je mezi nejstaršími stromy, které tam rostou. Jedná se o středně velký strom, který má v dospělosti typicky zaoblený vrchol. Bývá citlivá na škůdce a onemocnění. Ke svému růstu vyžaduje pouze plné slunce.

Zdroje: thespruce.com, gardeningknowhow.com, thegreenpinky.com, bhg.com