O tom, že šikana není jen záležitostí školních tříd, se přesvědčilo mnoho zaměstnanců. Šikana v pracovním prostředí se nazývá mobbing či bossing dle toho, kdo je jejím původcem. V prvním případě se jedná o útoky skupiny proti jednotlivci, v druhém o útoky ze strany nadřízeného. A právě šikanou ze strany šéfa neboli bossingem se budeme zabývat v dnešním článku. Co bossing vůbec je? Jaká kritéria musí být naplněna, aby se jednalo o šikanu, a ne o pouhé uplatňování zákonných pravomocí? Jak na bossing reagovat a jak se vůči němu bránit?
Co je bossing?
Bossing je šikana na pracovišti, jíž se dopouští nadřízený na podřízeném. Jde tedy o chování, jehož účelem je zastrašení, zesměšnění či ponížení zaměstnance. Bossing představuje závažný problém a může mít značně negativní vliv na psychiku oběti, mimo jiné i proto, že psychický teror na pracovišti se v mnoha případech je těžko prokazuje.
Obětí šikany ze strany nadřízeného se podle vyjádření Prof. PhDr. Pavla Beňa, který zodpovídal dotazy týkající se bossingu na chatu v pořadu Sama doma, může stát úplně každý. Nejedná se tedy o chování, které by bylo namířeno především k osobám tělesně či vzhledově znevýhodněným, nově příchozím, uzavřeným, nemluvným apod., jako je tomu například u šikany ve školním prostředí.
Prožíváte buzeraci v práci? Naučte se bránit a stanovte si přípustnou mez
Příklady bossingu
Máte pocit, že chování vašeho šéfa vůči vám či vašemu kolegovi hraničí s bossingem? Pokud nadřízený nějakým způsobem záměrně znesnadňuje práci svého podřízeného či jej poškozuje, může se skutečně jednat o bossing. Příklady bossingu uvádí Státní zdravotní ústav na Národním zdravotnickém informačním portálu:
- arogantní chování
- slovní urážky
- přehnané kontrolování plnění povinností
- častá a neoprávněná kritika
- neschválení dovolené
- zesměšňování před kolegy
- zadávání příliš složitých, mnohdy nesplnitelných úkolů
- nemožnost vyjádřit svůj názor
- sexuální obtěžování
- bezdůvodné vyhrožování výpovědí
- přemíra přesčasů
- apod.
Samozřejmě je nutné nezaměňovat šikanu a uplatňování pravomocí nadřízeného. Pokud vám šéf například zamítne dovolenou nebo vám z vážných provozních důvodů nařídí práci přesčas, nejde automaticky o bossing.
Jak na bossing reagovat?
Existují různé konkrétní způsoby, jak na bossing zareagovat, nicméně obecně může zaměstnanec buď odejít, nebo se proti bossingu pokusit bránit. Rozhodně není moudré předstírat, že se nic neděje. Bossing může mít stejně jako jakýkoliv jiný druh šikany nedozírné následky, především pokud jde o psychický stav oběti.
Mohou se například objevit úzkosti, deprese, strach či potíže se sebevědomím. V nejhorším případě může bossing vést až k sebevraždě. Oběti se často potýkají také s psychosomatickými potížemi v podobě bolestí hlavy, bolestí žaludku, chronického průjmu a podobně. Je proto nezbytně nutné situaci řešit, byť třeba odchodem ze zaměstnání.
Hypersenzitivita (HSP) se konečně začíná brát vážně. Patříte i vy mezi vysoce citlivé osoby?
Jak uvádí portál Právní linka, ideální je o problému informovat kompetentní orgány. Šikana na pracovišti má trvalý, dlouhodobý charakter, postupem času se navíc ve většině případů stupňuje. Oběť tedy zpravidla rozpozná, zda jde o běžné uplatňovaní pravomocí nadřízeného, nebo bossing. Dle právní praxe musí šikana trvat minimálně šest měsíců a opakovat se alespoň jednou týdně, aby se skutečně jednalo o bossing.
Je důležité, aby oběť nezůstávala pasivní a informovala o problému vedení nebo personální oddělení. Tyto orgány mají zákonnou povinnost šikanu na pracovišti řešit. Pokud ani poté nedojde k vyřešení situace, je namístě se obrátit na odpory, popřípadě inspektorát práce.
Jak se zbavit komplexu méněcennosti a proč máme komplexy?
Konkrétní kroky, které by měla oběť bossingu učinit, uvádí portál Bezpečnost práce:
- shromážděte co možná nejvíce důkazů včetně svědeckých výpovědí kolegů (např. si všechny konflikty zapisujte do pracovního deníku)
- popovídejte si o situaci v práci se svými blízkými a nebojte se navštívit psychologa nebo profesionálního kouče, který vám poradí, jak na bossing reagovat
- informujte vedení či personální oddělení s požadavkem prošetření na základě § 276 odst. 9 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce
- po svém šéfovi důrazně vyžadujte dodržování zásad rovného zacházení se všemi zaměstnanci dle § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce
- pokud nenastanou žádné změny, obraťte se na inspektorát práce
- pokud vám jde také o finanční odškodnění, můžete podat žalobu, ideálně za pomoci advokáta
Jestliže je šikana ze strany šéfa motivována zdravotním postižením, etnickým původem, náboženským vyznáním, pohlavím, věkem či jiným diskriminačním kritériem podle antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb., můžete využít také služeb veřejného ochránce práv neboli ombudsmana.
Pokud vám situace v zaměstnání způsobuje přílišné obavy a stres, je lepší odejít, ačkoliv si pravděpodobně odnesete pocit křivdy. Psychický stav do značné míry ovlivňuje fyzické zdraví a riskovat zdravotní problémy se nevyplácí za žádných okolností.
