Menu
WomanOnly
Zábava a volný čas

Známe historii svátku Čarodějnice. Užijte si pálení i za hranicemi

Alena Zelová

Alena Zelová

30. 4. 2017

Po roce máme 30. duben, den, hlavně večer, na který se těší mnoho lidí. Aby ne! Je to večer plný oslav a veselí. Kde se tento svátek vzal? Proč se slaví?

Jak vše začalo?

Pálení čarodějnic nebo také nazývána jako Filipojakubská noc bývala považována za magickou noc, která se slavila při nejbližším úplňku. Světlo z úplňku, přicházející jaro a s ním spojené teplejší počasí, působilo na lidi tajemně, což podněcovalo i jejich fantazii. Lidé věřili, že je to noc, kdy se schází čarodějnické sabaty.

Lidé se čarodějnic velmi báli, a tak podnikali řadu opatření, aby se ubránili jejich zlé moci. Chránili především svoji úrodu a dobytek.

Vytvářeli kytice z kapradí, měli u sebe svěcenou křídu, stříleli z pušek a práskali biči. Samozřejmě nesměla chybět svěcená voda, kterou lidé kropili svá obydlí. Před dveře si také dávali drny. Říkalo se, že čarodějnice musela přepočítat všechna stébla, než se dostala dál. To jí však trvalo až do rána, kdy ztratila svoji čarovnou moc. Pokud se přece jen dostala dál do dvora, tak na ni čekaly trny, vidle a další ostré předměty, které ji měly poranit.

Čarodějnice slavily, tancovaly, zpívaly, dávaly si vybrané pochoutky – žáby, hady a další specialitky. Potíraly se speciálními mastmi, díky nimž měly kouzelnou moc (jejich účinek jim dodával schopnosti létat na koštěti). Vrcholem celé akce byl sabat, slet čarodějnic, kde promlouvaly se samotným ďáblem. Přijímaly nové členky, rekapitulovaly předchozí rok a dávaly si úkoly na ten další.

Slaví se i v jiných zemích

Tento den je taky znám jako svátek ohňů. Lidé vytvářeli velké ohně, aby lépe viděli a ochránili se před čarodějnicemi. Obzvláště v Německu, kde se tento svátek také slaví, zakládali velké ohně a vyhazovali do vzduchu zapálená košťata, údajně, aby lépe viděli letící čarodějnice a zároveň je i shodili dolů.

30. dubna se slaví v různých podobách v dalších zemích jako je již zmiňované Německo, Slovensko, Polsko, Finsko, Švédsko a Velká Británie.

Každý to bere jinak…

Poslední dubnový den slaví dnes každý  jinak. Z původně pohanského svátku se stala tradice, kdy lidé slaví pálení čarodějnic. Jiní slaví tento den jako začátek jara, který následuje 1. májem, kdy staví májky. A také Filipojakubská noc je druhým největším satanským svátkem, znám jako Valpuržina noc.

Ohodnoťte tento článek:
0
Diskutovat

Úplňky

Právě čtete

Známe historii svátku Čarodějnice. Užijte si pálení i za hranicemi