Duševní choroby, mezi které patří deprese, úzkosti, různé druhy fóbií a dalších chorob se stávají jedním z nejzávažnějších celosvětových problémů. V České republice se jako v první zemi EU otevřely brány pro léčbu depresivního onemocnění, úzkostných poruch, poruch příjmu potravy a posttraumatické stresové poruchy pomocí ketaminem asistované psychoterapie.
Deprese není jen špatná nálada
Ačkoliv se slovo deprese často používá v běžném životě k označení špatné nálady, ne každý, kdo je smutný, prožívá depresi. „Deprese je psychická nemoc, nikoliv pouze změna nálady. Deprese se projevuje mimo jiné i dalšími příznaky, jako jsou např. ztráta zájmů i obecně radosti ze života trvajících alespoň čtrnáct dní,“ vysvětluje Mgr. et Mgr. Stanislav Milotinský, zakladatel a psycholog psychedelické kliniky Psyon. „Pacient může být smutný, bez energie, může odkládat jakoukoliv činnost, ztrácet chuť k životu, nemít zájem o sex, vyčerpaný a zvýšeně unavitelný, může mít i velmi negativní představy. Výjimečné nejsou ani různé druhy bolesti (bolest hlavy, na hrudi apod.),“ upřesňuje psycholog Milotínský. V těch nejtěžších případech může mít člověk trpící depresí až sebevražedné myšlenky, nebo dokonce i sklony.
Antidepresiva zobeme jako lentilky. Proč to s nimi přeháníme a kdy jsou nutná?
Nová naděje v podobě léčby ketaminem
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že deprese je závažné duševní onemocnění. Při vhodné terapii by se měl stav zlepšit už během 4 – 8 týdnů. Nejprve si změny k lepšímu všímá okolí, léčený pacient většinou až o 2 týdny později. „Pokud pociťujete, že se vaše duševní zdraví nijak nelepší během 2 měsíců léčby a příznaky deprese neustupují, je vhodné zvážit změnu terapie. Jednou z možností je léčba ketaminem“ tvrdí psychiatr MUDr. Filip Tylš.
V České republice jako první v celé Evropě vzniklo odborné zařízení na léčbu deprese ketaminem asistovanou psychoterapií (KAP). Za poslední rok a půl však jenom v Evropě přibylo minimálně 10 podobných zařízení a v USA to je více než 300 klinik. Indikace KAP se navíc rozšiřuje i na léčbu úzkostných poruch a to konkrétně OCD, sociální fóbie nebo generalizované úzkostné poruchy. Dále pak na léčbu poruch příjmu potravy a post traumatické stresové poruchy. „Z našich zkušeností zatím můžeme potvrdit především skvělé výsledky v léčbě depresivní poruchy. Po absolvování celkové léčby se zlepšení projeví u 70-80% klientů. Léčba se ale ukazuje jako účinná také u ostatních obtíží ze spektra úzkostných poruch, OCD, poruch příjmů potravy a dalších. Pacienti zažívají pro ně důležité posuny v léčbě. A to u lidí, kteří dříve nereagovali na běžnou léčbu. Dlouhodobě se potvrzuje, že tato látka s psychedelickými vlastnostmi má při léčbě deprese podstatné uplatnění,“ potvrzuje psychiatr Tylš. Proč tedy v Česku léčba ketaminem vzbuzuje u některých nedůvěru?
Psychedelika jsou neprávem označovaná za nebezpečnou drogu
Hlavním důvodem toho, proč někteří odsuzují či mají strach používat k léčbě deprese psychedelika, je to, že je vnímají jako nebezpečnou drogu. Přitom vědecké poznatky jasně poukazují na to, že díky ketaminem asistované psychoterapii dochází k úspěšné léčbě pacientů s depresí. „Ketamin je skutečně látkou s psychedelickými účinky, avšak dnes je o něm dobře známo také to, že má významné antidepresivní a protiúzkostné účinky,“ vysvětluje psycholog Milotinský. Ketamin tak může pomoct lidem, kterým nezabírají antidepresiva nebo jiná léčba. Podle psychiatra MUDr. Filipa Tylše, je ketamin vhodným lékem rovněž pro pacienty, kteří při léčbě deprese prostřednictvím antidepresiv bojují s nežádoucími účinky.
Kdo je melancholik a jak jej poznat od člověka trpícího depresí
Léčba ketaminem asistovanou psychoterapií: Klíčové je správné dávkování a psychoterapie
Ketamin se přes 50 let běžně používá v medicíně a to dokonce i u dětí jako anestetikum a analgetikum. Je tedy velmi bezpečný. V případě léčby duševních potíží se navíc používá pouze nízká dávka, která nevede k navození umělého spánku, ani nenavozuje bezvědomí. „Pacientovi se podává dávka ketaminu, která navozuje jemný snový až disociativní stav, má protiúzkostný a antidepresivní efekt a může v některých případech snižovat riziko sebevraždy. Kromě toho navozuje stav rozšířeného vědomí, který může být velmi přínosný pro léčbu duševních potíží.“ říká Milotinský a dodává, že neméně důležitou součástí asistované léčby ketaminem je terapeutická práce s klienty po samotné zkušenosti. „Nejméně stejnou váhu mají následná terapeutická sezení, kde se zážitek včleňuje do života klienta. V ČR jsme na rozdíl od USA vyvinuli s kolegy neurovědci, psychiatry a psychoterapeuty svůj vlastní systém práce s klientem. A ten je podle nás v mnohých ohledech jedinečný a lepší. S klientem je více pracováno po terapeutické stránce a z dosavadních zkušeností nám vycházejí přesvědčivé výsledky. Velmi důležitý je však individuální přístup ke každému klientovi a nastavení správného postupu,“ uzavírá Milotinský z Psyonu.
2 fotky 
