Už se s ním nedá žít? Hádky, nevěra, alkoholismus… Důvodů je mnoho, výsledek stejný-rozvod. Zákon stanoví, že manželství musí být hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Tím nám říká, že je třeba tento krok zvážit, ale že jde o krok dovolený. Nutit někoho žít s druhým nelze. Manželství je volba obou.
Pokud se manželé dokážou domluvit na rozvodu a jeho podmínkách, jde o rozvod nesporný, smluvený a soud nezjišťuje důvody rozvratu manželství. Co všechno si je třeba dohodnout, bylo obsahem článku Jak správně napsat žádost o rozvod.
Často se však stává, že rozvod chce pouze jeden z páru, kdežto druhý to popírá a rozvést se v žádném případě nechce. Pak mluvíme o sporném rozvodu.
Ten je obvykle mnohem bolestivější, protože se vleče dlouho a manželé zpravidla před soudem postupně vytahují všechny staré křivdy, které museli od druhého snášet, vše probíhá za účasti řady svědků, ale hlavně za účasti společných dětí, pro které je to velmi traumatizující zážitek.
Na počátku tohoto kolotoče soudních jednání je žaloba o rozvod podaná jedním z manželů. Druhý manžel se k žalobě nepřipojí, protože se rozvést nechce. Soud tedy začne zjišťovat, zda je manželství opravdu tak rozvráceno a proč. Musí zjistit i zájmy nezletilého dítěte buďto přímo (vždy u dětí nad 12 let, u mladších podle jejich schopnosti vyjádřit svůj názor), nebo skrz úřednici orgánu sociálně právní ochrany dětí, která případ dostala na starosti.
Je dobré dětem vysvětlit, že jde o běžný postup, že je to nebude bolet, že je nikdo nebude soudit, že je soudce vlastně úplně normální pán, který se dítěte jen potřebuje na pár věcí zeptat. Dítě obvykle odpovídá soudu nebo orgánu sociálně právní ochrany dětí v co nejméně formální atmosféře a bez přítomnosti rodičů.
Soud trvale rozvrácené manželství nerozvede ve dvou případech:
1. Ze zvlášť důležitých důvodů je v zájmu nezletilého dítěte, aby manželství trvalo. Nezbývá tedy než počkat, až tyto důvody pominou, a znovu požádat o rozvod.
2. Rozvodem by byla způsobena zvlášť závažná újma tomu z manželů, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel. Toto manželství ale může být rozvedeno, pokud spolu manželé alespoň 3 roky nežijí.
Důležité je si uvědomit, že pojem manželé spolu nežijí znamená, že spolu netvoří společenství a že ho alespoň jeden z nich obnovit nechce. Můžou spolu dál vést rodinnou domácnost, to na společné žití nemá vliv.
Nakonec soud rozhodne o poměrech nezletilého dítěte v době po rozvodu manželství a poté i o rozvodu manželství. Pokud si manželé nedohodli vypořádání společného jmění manželů, ani o tom na návrh jednoho z nich nerozhodl soud, mají na to ještě 3 roky od nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu.
Poté platí, že věci osobní potřeby zůstávají tomu z bývalých manželů, kdo je aktuálně užívá. Vše ostatní se stává podílovým spoluvlastnictvím obou, takže prakticky každý vlastní půlku, se kterou může nakládat v mezích zákona. Je dobré ale této fázi předejít a raději o vypořádání požádat soud.
