Chryzantéma je skvělou volbou, pokud chcete aby vám zahrada kvetla i na podzim

Chryzantéma je odolná zahradní květina, ale pěstuje se i jako pokojová rostlina v rozličných barvách. Většinou patří mezi trvalky či polokeře. Chryzantémy se považují za typické podzimní květiny, které nesmí chybět na žádné barevné zahradě. Poradíme, jak na ni.

Charakteristika chryzantémy

Stejně jako spousta běžně pěstovaných květin, pocházejí i chryzantémy z početné skupiny hvězdicovitých. Její název pochází z starořecké složeniny slov chrysos (zlato) a anthemon (květina). Některé druhy pocházejí ze severozápadní Evropy, jiné se našly dokonce až v Číně a Japonsku, a i v Asii jsou to jedny z nejoblíbenějších květin vůbec. Pěstovaly se již v 15. století před naším letopočtem, akorát tehdy se spíš ještě podobaly sedmikráskám. Teprve až šlechtění vytvořilo pestrou škálu velikostí, tvarů i barev dnešních chryzantém. Chryzantémy mají obvykle žluté, oranžové, fialové, červené nebo bílé květy. Jsou to podzimní květiny, které obvykle kvetou koncem léta nebo na podzim. Existují odrůdy letniček i odrůdy trvalek.

Může se jednat jak o zahradní, tak i o pokojové květiny. Liší se od sebe především snášením chladu – zahradní chryzantému lze pěstovat venku po celý rok jako odolnou trvalku, naproti tomu pokojovou chryzantému nemůžete vysadit ven, neboť by uhynula při venkovních proměnlivých podmínkách. Nejčastěji se proto pěstuje doma v květináči, nebo ji můžete maximálně vysadit do vytápěných zimních zahrad.

Aksamitník neboli afrikán odpuzuje komáry a připravíte si z něj koření i čaj

Co vědět, než si chryzantému vysadíte

Umístění vyberte nejlépe na plném slunci, sázejte do dobře odvodněné, úrodné půdy. Pokud bude půda příliš mokrá, nebude se jim dařit a začnou hnít. Chryzantéma má raději kratší sucho než přemokřenou zeminu. Pokud víte, že nemáte dobře odvodněnou půdu, přidejte do ní hnůj či kompost, nebo smíchejte hlínu s pískem, přičemž by měl písek převažovat.

Jako jedna mála z květin navíc nemá ráda světelné znečištění. Proto ji v noci chraňte před pouličním osvětlením, alespoň aby na ni přímo nesvítilo. Důvodem je to, že květy chryzantémy se otevírají nejen při svitu slunečního světla, ale i toho umělého. Jestliže budou rostliny mít světlo i v noci, poupata začnou hromadně pučet a to vysiluje celou rostlinu. Jinak jde však o velmi nenáročnou květinu, která se vám odmění v pozdním létě spoustou barevného květenství.

Péče o chryzantémy

Jakmile chryzantému vysadíte, měli byste ji pravidelně hnojit, ať už je vysazená v půdě či v květináči. Hnojte do té doby, než se objeví poupata. Když chryzantémy dosáhnou výšky asi 20 cm, zaštípněte místo růstu, abyste podpořili tvorbu bočních výhonků a zhustili jste tak celou rostlinu. Toto zaštípnutí podpoří i samotné kvetení. Pravidelně zalévejte a to především v létě, ovšem pozor na přelití.

Jak si chryzantému namnožit

Je hned několik způsobů, jak si chryzantému namnožit. Nejjednodušším způsobem je odběr z již dospělé rostliny – může se jednat o kořen, stonek, list či dokonce pupen. Následně jde jen o to vybranou část správně zasadit a pěstovat ve vhodných podmínkách. Další možností je dělení trsů či množení pomocí semen, u nich to však již vyžaduje určitou zkušenost.

Blíží se Dušičky. Vyrobte jednoduché dekorace a zavzpomínejte na své blízké

Když přistoupíte na množení pomocí řízků vybírejte silné a zdravé rostliny, což je důležité především u nového růstu. Odebírejte na jaře – většina chryzantém začíná plodit v dubnu, což by měl být ten nejlepší čas i na řízkování. Ostrým nožem odstraňte několik rostoucích stonků, 5-7 cm dlouhých, co nejblíže u základny rostliny. Pokud jsou vaše řízky delší, použijte špičku výhonku, ale odstraňte pupen nahoře. To povzbuzuje energii, aby šla do rozvíjejících se kořenů, spíše než do vrcholového růstu. Odebrané řízky zatlačte do směsi kompostu, čtyři nebo pět kusů do středně velkého květináče kolem vnějšího okraje. Pokud použijete směs s kompostem, už řízky nemusíte dohnojovat.

Umístěte květináče na písek, aby se udržovaly neustále vlhké. Zakořenit by měly za tři až čtyři týdny. Jakmile začnou z květináče ze spodních otvorů vylézat kořeny, je to vhodný čas na rozsazení chryzantém do jednotlivých květináčů nebo rovnou ven, pokud již nebudou hrozit mrazy.

Přezimování chryzantémy

Pokud se jedná o mrazuvzdornou odrůdu chryzantémy, na podzim ji mírně seřízněte a zanechejte na zahradě přezimovat. Na jaře pak odřízněte odumřelé stonky a listy, když uvidíte nové výhonky.

Pokud se nejedná o mrazuvzdornou chryzantému, na konci léta rostliny vykopejte, přičemž dbejte, abyste vzali co nejvíce jejich kořenů. Vysázejte je do květináčů, které umístíte do chladné místnosti s teplotou kolem 10 °C. V tomto případě neseřezávejte a ponechte i s listy. Nenechte rostliny úplně vyschnout, lehce zalévejte a udržujte kořeny mírně vlhké. Kontrolujte případný výskyt houbového onemocnění. Na začátku jara postupně chryzantémy vytahujte na světlo a aklimatizujte je. Definitivně je vytáhněte, až přejde poslední jarní mráz.

Šuškarda je nenáročná rostlina s netradičním květem, která svým vzhledem dozajista zaujme

Možné nemoci a škůdci

Chryzantéma je náchylná na nejčastější škůdce mezi než patří padlí, rez, svilušky a mšice. Pokud se objeví mšice, poznáte je podle žloutnutí rostliny. Ve velkém počtu se budou vyskytovat na stopkách a pupenech. Stačí napadené části odštípnout, vložit do plastového sáčku a vyhodit do popelnice, aby se vám mšice nevracely na zahradu.

Dále se může objevit jedno z mnoha houbových onemocnění jako je plíseň šedá nebo skvrnitost listů. Nejprve jsou skvrny malé a nažloutlé, postupně se zvětšují a mění barvu na hnědou až černou. Obvykle jsou nejprve postiženy spodní listy. Nejlepší je samozřejmě prevence, kdy sbíráte odumřelé části rostlin a tím snižujete riziko vzniku choroby. Vrstva mulče navíc napomůže zabránit rozšiřování onemocnění na zbytky již odumřelých rostlin. Pokud je již chryzantéma napadená, použijte fungicidy s obsahem účinných látek jako je chlorothalonil, myclobutanil či propiconazol.

Nejoblíbenější druhy chryzantém

Mezi nejoblíbenější patří chryzantéma žlutá, neboli „Early Yellow“. Jedná se o mrazuvzdornou trvalku, která kvete od července do října a zpravidla roste do výšky až 80 cm.

Dále jsou oblíbené mnohokvěté chryzantémy ze skupiny Multiflora. Vyznačují se bohatostí květů, které tvoří kompaktní kopuli. Oblíbené jsou v Česku do květináčů, ale potkat je můžete hojně i na hřbitovech.

Druhy se také liší dobou květenství. Jako první vykvétá kultivar Marylin, v srpnu můžete čekat Gigi a Angelu – ta se hodí do menších nádob. V raném podzimu vám vykvetou kultivary Morgan, Danielle a Chelsey, v říjnu se budete těšit z květenství Pamplona Jogger, Barcelona Jogger či kultivaru Cheryl.

Klasická chryzantéma jedlá není, ovšem vyskytuje se také kultivar chryzantémy jedlé pod názvem zlateň věncová nebo také kopretina věncová. Zpravidla se pěstuje právě pro kulinářské potřeby, byť v našich končinách příliš známá není.

Zdroje: almanac.com, gardenersworld.com, gardeningknowhow.com, sarahraven.com, rhs.org.uk, hgic.clemson.edu, magazinzahrada.cz, hobby.instory.cz