Čmelák: Čím je užitečný a jak moc nebezpečné je jeho žihadlo?

Čmeláci představují rod hmyzu, který zahrnuje více než 250 druhů. Jsou blízkými příbuznými včel, od nichž se liší nejen vzhledem, ale například i velikostí hnízda, délkou života či efektivitou opylování rostlin. Víte, čím jsou čmeláci užiteční? Může být čmelák nebezpečný pro člověka či domácí zvíře? Jaké druhy čmeláků se u nás běžně vyskytují a v čem se liší od tzv. pačmeláků?

Základní charakteristika a druhy čmeláků

Když se pozorně podíváte na kvetoucí rostliny, s velkou pravděpodobností alespoň jednoho čmeláka spatříte. Jednotlivé druhy se mohou lišit barvou či velikostí, řadu věcí však mají společnou. Řeč je například o buclatém tělíčku pokrytém chloupky, díky kterému se čmelákům přezdívá včelí medvídci.

Zbarvení může mít více variant, kromě černo-žlutých čmeláků se lze běžně setkat se čmeláky černými, rezavými či oranžovo-černými. Rozličné mohou být také velikosti čmeláků. Královny mnohdy dosahují i dvou centimetrů, dělnice měří mezi 11 a 17 milimetry.

Nejvíce jsou čmeláci rozšířeni v mírném podnebném pásmu, existují však také tropické druhy či druhy, které se vyskytují ve velmi chladných oblastech. Naopak nežijí na většině území Afriky a v nížinatých částech Indie.

Mezi druhy čmeláků, které jsou zastoupené u nás, patří:

• čmelák zemní
• čmelák zahradní
• čmelák rolní
• čmelák skalní
• čmelák hájový
• čmelák luční
• čmelák lesní
• čmelák rokytový

Čmeláci se živí nektarem a pylem. Žijí v hnízdech, která jsou menší než hnízda medonosných včel. Představují společenský hmyz tvořící kolonie, jež čítají až 200 dělnic. Královny přezimují v podzemí a na jaře vylézají, aby založily hnízda a nakladly vajíčka, ze kterých se vylíhnou neplodné dělnice. Na konci sezóny se líhnou také nové královny a samci a dochází k páření. Samci, dělnice a staré královny zemřou, nové královny v zimě hibernují, na jaře zakládají hnízda a koloběh pokračuje.

Jak se chránit před hmyzem? V zahraničí hrozí spavá nemoc i žlutá zimnice

Hnízda si staví pod zemí i nad zemí, například v senících, za trámy, v mechu, listí apod., popřípadě se nastěhují do opuštěných myších nebo ptačích hnízd. V některých případech hnízdo obsadí parazitický pačmelák, o kterém bude řeč níže.

V důsledku intenzivního zemědělství, používání chemikálií, klimatických změn a dalších faktorů čmeláci postupně vymírají. Patří tedy mezi ohrožené druhy a v České republice jsou chráněni zákonem.

Čmelák vs. pačmelák

Pačmeláci jsou dnes běžně řazeni do téhož rodu jako čmeláci, ačkoliv se od nich v mnoha ohledech liší. Na rozdíl od čmeláků totiž pačmeláci nevytváří vlastní hnízda. Královny pačmeláků obsazují hnízda čmeláků, kam nakladou vlastní vajíčka, a čmeláčí královny buď zabijí, nebo si je podrobí. O larvy následně pečují dělnice čmeláků, pačmeláci žádné dělnice nemají.

Vzhledově jsou si tyto dva druhy hmyzu velmi podobné, ovšem barva pačmeláků je o něco tmavší. Samičky lze na pohled odlišit podle nožiček – u čmeláků jsou holé, u pačmeláků chlupaté. Pačmeláci mají také silnější kusadla a žihadlo.

Čím je čmelák užitečný?

Dnes už nikdo nepochybujte o tom, že jsou čmeláci užiteční. Patří k velmi významným opylovačům kvetoucích rostlin a zemědělských plodin. Jsou vybaveni delším sosákem, respektive jazykem, než včely, a tak se bez problému dostanou i do podlouhlých a úzkých květů. Silné bzučení, které vytváří vibrace, čmelákům také umožňuje vytřást pyl z květů, do kterých se opylovačům těžko dostává. Jde například o květy borůvek, paprik či rajčat.

Význam a důležitost čmeláků tedy spočívá v tom, že dokážou opylovat širokou škálu rostlin. Jejich razantní úbytek by měl dalekosáhlé následky, které by mimo jiné zahrnovaly omezení zemědělské produkce a změny ekosystémů.

Léky na alergii mohou negativně ovlivnit vztah k sexu u žen

Čmeláčí žihadlo

Čmeláci mají žihadlo s jedovou žlázou, nicméně používají ho jen tehdy, když se cítí ohrožení. Před bodnutím žihadlem čmeláci navíc dlouho varují – zvedají nohy, popřípadě zaujmou polohu na zádech, bzučí a své žihadlo vystavují na odiv. Pokud hrozba nepomine, začnou bodat. Na žihadle nemají zpětné háčky, tudíž jej mohou použít vícekrát za sebou.

O lidi či zvířata se čmeláci za běžných okolností nezajímají, proto je čmeláčí bodnutí velmi vzácné. Pokud k němu dojde, objeví se s největší pravděpodobností otok a zarudnutí. Vážnější nebezpečí však hrozí pouze alergikům.

Žihadly disponují jen samičky, u kterých se vyvinula z kladélek. Královny ani samci čmeláků pobodat nemohou.

Může vás čmelák kousnout?

Kromě žihadla má čmelák také kusadla, nicméně pokousání čmelákem je ještě méně pravděpodobné než pobodání. Kusadla mu totiž slouží k nakousávání rostlin, nikoliv k napadání lidí nebo zvířat. Toho, že by vás čmelák kousl, se tedy nemusíte bát.

7 důvodů, proč máte kruhy pod očima. Je to alergie nebo špatný make-up?

Zajímavosti

Ze studie z roku 2017 vyplývá, že jsou čmeláci schopni sociálního učení. Pozorovaní čmeláci zemní měli v rámci studie pod vidinou odměny přenášet předměty. Čmeláci, kteří při plnění tohoto úkolu nejdřív pozorovali jiné jedince, byli mnohem úspěšnější než ti, v jejichž přítomnosti se předměty přemisťovaly pomocí magnetu. Experiment tedy poukázal na to, že v procesu učení se u čmeláků uplatňují sociální informace.

Za zajímavost byla dříve považována také skutečnost, že čmeláci dokážou létat. Mělo se totiž za to, že jejich křídla jsou v poměru k tělu příliš malá. V roce 2000 však vědci tajemství letu čmeláků odhalili a dnes už tato schopnost žádnou záhadou není.

Zdroje: nationalgeographic.com, wikipedia.org, britannica.com, wikipedia.org, pollinator.org, xerces.org, animal-dynamics.com