Čmelák: Čím je užitečný a jak moc nebezpečné je jeho žihadlo?
Michaela Šilháčková
16. 7. 2022
Čmeláci představují rod hmyzu, který zahrnuje více než 250 druhů. Jsou blízkými příbuznými včel, od nichž se liší nejen vzhledem, ale například i velikostí hnízda, délkou života či efektivitou opylování rostlin. Víte, čím jsou čmeláci užiteční? Může být čmelák nebezpečný pro člověka či domácí zvíře? Jaké druhy čmeláků se u nás běžně vyskytují a v čem se liší od tzv. pačmeláků?
Základní charakteristika a druhy čmeláků
Když se pozorně podíváte na kvetoucí rostliny, s velkou pravděpodobností alespoň jednoho čmeláka spatříte. Jednotlivé druhy se mohou lišit barvou či velikostí, řadu věcí však mají společnou. Řeč je například o buclatém tělíčku pokrytém chloupky, díky kterému se čmelákům přezdívá včelí medvídci.
Zbarvení může mít více variant, kromě černo-žlutých čmeláků se lze běžně setkat se čmeláky černými, rezavými či oranžovo-černými. Rozličné mohou být také velikosti čmeláků. Královny mnohdy dosahují i dvou centimetrů, dělnice měří mezi 11 a 17 milimetry.
Nejvíce jsou čmeláci rozšířeni v mírném podnebném pásmu, existují však také tropické druhy či druhy, které se vyskytují ve velmi chladných oblastech. Naopak nežijí na většině území Afriky a v nížinatých částech Indie.
Mezi druhy čmeláků, které jsou zastoupené u nás, patří:
- čmelák zemní
- čmelák zahradní
- čmelák rolní
- čmelák skalní
- čmelák hájový
- čmelák luční
- čmelák lesní
- čmelák rokytový
Čmeláci se živí nektarem a pylem. Žijí v hnízdech, která jsou menší než hnízda medonosných včel. Představují společenský hmyz tvořící kolonie, jež čítají až 200 dělnic. Královny přezimují v podzemí a na jaře vylézají, aby založily hnízda a nakladly vajíčka, ze kterých se vylíhnou neplodné dělnice. Na konci sezóny se líhnou také nové královny a samci a dochází k páření. Samci, dělnice a staré královny zemřou, nové královny v zimě hibernují, na jaře zakládají hnízda a koloběh pokračuje.
Jak se chránit před hmyzem? V zahraničí hrozí spavá nemoc i žlutá zimnice
Hnízda si staví pod zemí i nad zemí, například v senících, za trámy, v mechu, listí apod., popřípadě se nastěhují do opuštěných myších nebo ptačích hnízd. V některých případech hnízdo obsadí parazitický pačmelák, o kterém bude řeč níže.
V důsledku intenzivního zemědělství, používání chemikálií, klimatických změn a dalších faktorů čmeláci postupně vymírají. Patří tedy mezi ohrožené druhy a v České republice jsou chráněni zákonem.
Čmelák vs. pačmelák
Pačmeláci jsou dnes běžně řazeni do téhož rodu jako čmeláci, ačkoliv se od nich v mnoha ohledech liší. Na rozdíl od čmeláků totiž pačmeláci nevytváří vlastní hnízda. Královny pačmeláků obsazují hnízda čmeláků, kam nakladou vlastní vajíčka, a čmeláčí královny buď zabijí, nebo si je podrobí. O larvy následně pečují dělnice čmeláků, pačmeláci žádné dělnice nemají.
Vzhledově jsou si tyto dva druhy hmyzu velmi podobné, ovšem barva pačmeláků je o něco tmavší. Samičky lze na pohled odlišit podle nožiček – u čmeláků jsou holé, u pačmeláků chlupaté. Pačmeláci mají také silnější kusadla a žihadlo.
Čím je čmelák užitečný?
Dnes už nikdo nepochybujte o tom, že jsou čmeláci užiteční. Patří k velmi významným opylovačům kvetoucích rostlin a zemědělských plodin. Jsou vybaveni delším sosákem, respektive jazykem, než včely, a tak se bez problému dostanou i do podlouhlých a úzkých květů. Silné bzučení, které vytváří vibrace, čmelákům také umožňuje vytřást pyl z květů, do kterých se opylovačům těžko dostává. Jde například o květy borůvek, paprik či rajčat.
Význam a důležitost čmeláků tedy spočívá v tom, že dokážou opylovat širokou škálu rostlin. Jejich razantní úbytek by měl dalekosáhlé následky, které by mimo jiné zahrnovaly omezení zemědělské produkce a změny ekosystémů.
Čmeláčí žihadlo
Čmeláci mají žihadlo s jedovou žlázou, nicméně používají ho jen tehdy, když se cítí ohrožení. Před bodnutím žihadlem čmeláci navíc dlouho varují – zvedají nohy, popřípadě zaujmou polohu na zádech, bzučí a své žihadlo vystavují na odiv. Pokud hrozba nepomine, začnou bodat. Na žihadle nemají zpětné háčky, tudíž jej mohou použít vícekrát za sebou.
O lidi či zvířata se čmeláci za běžných okolností nezajímají, proto je čmeláčí bodnutí velmi vzácné. Pokud k němu dojde, objeví se s největší pravděpodobností otok a zarudnutí. Vážnější nebezpečí však hrozí pouze alergikům.
Žihadly disponují jen samičky, u kterých se vyvinula z kladélek. Královny ani samci čmeláků pobodat nemohou.
Může vás čmelák kousnout?
Kromě žihadla má čmelák také kusadla, nicméně pokousání čmelákem je ještě méně pravděpodobné než pobodání. Kusadla mu totiž slouží k nakousávání rostlin, nikoliv k napadání lidí nebo zvířat. Toho, že by vás čmelák kousl, se tedy nemusíte bát.
7 důvodů, proč máte kruhy pod očima. Je to alergie nebo špatný make-up?
Zajímavosti
Ze studie z roku 2017 vyplývá, že jsou čmeláci schopni sociálního učení. Pozorovaní čmeláci zemní měli v rámci studie pod vidinou odměny přenášet předměty. Čmeláci, kteří při plnění tohoto úkolu nejdřív pozorovali jiné jedince, byli mnohem úspěšnější než ti, v jejichž přítomnosti se předměty přemisťovaly pomocí magnetu. Experiment tedy poukázal na to, že v procesu učení se u čmeláků uplatňují sociální informace.
Za zajímavost byla dříve považována také skutečnost, že čmeláci dokážou létat. Mělo se totiž za to, že jejich křídla jsou v poměru k tělu příliš malá. V roce 2000 však vědci tajemství letu čmeláků odhalili a dnes už tato schopnost žádnou záhadou není.
Zdroje: nationalgeographic.com, wikipedia.org, britannica.com, wikipedia.org, pollinator.org, xerces.org, animal-dynamics.com