Adriana smutně říká, že nedávno si naplno uvědomila, že v přítelově životě je pořád „až ta druhá“. Vždycky to byly detaily, ale ty se nakonec zřetězily do mnoha příkladů toho, že když má partner volit, vždy dá přednost své bývalé manželce. Většinou to zdůvodní tím, že jde o dobré vztahy, mají přece spolu dítě…
Adriana se s Martinem seznámila poměrně nedávno a ze začátku jí imponovalo, jak je i po rozvodu schopen se v dobrém stýkat s bývalou ženou. Rozvod prý byl po vzájemné dohodě, do vztahu hodně zasahovali rodiče z obou stran, což nakonec manželé neustáli a šli od sebe.
Adriana už je ve fázi hledání partnera, který by mohl být i otcem jejich dětí a Martin vypadal z počátku jako někdo, kdo otcovské schopnosti již osvědčil. Dnes však Adriana vnímá Martina jinak, začíná pochybovat o tom, zda se vlastně od bývalé manželky opravdu oddělil.
Pokud jde o to, že Martin jde například spolu s bývalou ženou na besídku mateřské školy, kam chodí jejich dcerka, je to pro ni v pořádku, ale když společně strávili celou neděli v zoo, protože si to tak malá přála, nebo když Martin zrušil svou dovolenou plánovanou s Adrianou, aby mohl pomoci vymalovat v bytě bývalé ženy, začalo to Adrianě být hodně divné. A začala si všímat, že takové situace se stále opakují – tu je potřeba opravit počítač, jindy koupit stan, zařídit opravu topení apod. Jakmile bývalá žena zavolá, Martin jí hned vystartuje pomoci, když něco potřebuje Adriana, vždy je až na druhém místě, na Martina se spolehnout nemůže.
Situace popsaná na příkladu Adriany a Martina je poměrně častá – to, že něco proběhne po právní linii, že rozsudek o rozvodu nabude právní moci, ještě samo o sobě neznamená, že ve stejném čase proběhne i psychorozvod – proces smíření se s odloučením od bývalého partnera a zvládnutí rozchodu také na emocionální a myšlenkové úrovni. Samotný akt rozvodu navíc může paradoxně vést k plnému uvědomění si ztráty toho druhého a přispět k novému zvažování, zda to byl správný krok – a stává se, ač ne běžně, ale také ne naprosto vyjímečně, že rozvod pro některé dvojice může být i novým začátkem.
Zároveň do této fáze končícího vztahu často vstupují na jedné či obou stranách další osoby, noví partneři, a to v různých rolích – jak v roli partnera, který přináší novou životní perspektivu, tak i v roli toho, kdo má pomoci přemostit náročné období, ovšem bez ambicí vytvořit trvalejší vztah, jen jako někdo, s nímž je dotyčnému právě v tuto chvíli dobře. To samo o sobě není nic nepochopitelného a ani zavrženíhodného, potíž vznikne v okamžiku, kdy oba noví partneři vstupují do vztahu s rozdílnými očekáváními (odpočinout si po náročném období vs najít partnera pro společný život), navíc tato očekávání se někdy velmi rychle mění v souvislosti s tím, jak probíhá vyrovnávání se s rozvodem (střídání nadějí na obnovu vztahu s přijetím jeho konce).
Vztah s novým partnerem
Pro partnery, kteří přicházejí na scénu do rozehrané partie mezi těmi, kdo se rozcházejí, to znamená jediné – dát sobě i tomu druhému čas, aby mohl zakořenit a rozvinout se nový vztah. V některých případech se pak nově přicházející partner, v našem případě Adriana, bude muset pokusit s Martinem svůj vztah vyjasnit a posunout dále, možná však také zvážit, kdy ze vztahu vystoupit, pokud by Martin zůstal nadále „jednou nohou“ ve vztahu s bývalou manželkou a upřednostňoval ji stále i ve věcech, které nijak nesouvisejí s rodičovským domlouváním.
