Crohnova choroba: život s ní nekončí

Crohnovou chorobou trpí čím dál více lidí. Nejčastěji se objevuje mezi 20. a 40. rokem života, více u žen než u mužů. Projevuje se hlavně u lidí žijících ve vyspělých zemích. 

Chronický zánět trávicího ústrojí – tenkého střeva, vzácněji tlustého (může se projevit i v jícnu či dutině ústní) – to je Crohnova choroba, také známá pod označením regionální enteritida.

Nemoc se projevuje úbytkem váhy, bolestmi břicha hlavně v podbřišku, vše může doprovázet zvýšená teplota, zácpa nebo průjem.

Lidé postiženi Crohnovou chorobou musí dodržovat správnou životosprávu a režim (jíst 5-6x během dne). Pokud speciální režim nepomáhá, řeší se léky nebo operací.

Strava při Crohnově chorobě

Crohnova choroba se může u každého projevovat trochu jinak. Proto nelze úplně jasně stanovit, co jíst a co ne. Jídelníček se přizpůsobuje jednotlivci a také stádiu nemoci. Někdo trpí průjmy, proto by měl zvýšit příjem tekutin a omezit vlákninu, kterou by naopak na svůj jídelníček měli zařadit lidé trpící zácpou.

Obecně však platí, že lidé s Crohnovou chorobou by měli jíst více bílkovin, železa, kyseliny listové a vitamíny rozpustné ve vodě (B, C). Naopak mají často problémy s laktózou a vstřebáváním tuků. Proto nepijí samotné mléko.

Musí se dávat velký pozor, co jíme v restauracích, proto je často lepší si vařit doma, a to dušením nebo pečením pod pokličkou. Tuk by měl být výrazně omezen. Maso pečeme jen na vodě, případně podléváme vývarem. Zahušťovat můžete moukou rozmíchanou ve vodě.

Čerstvé pečivo rovněž moc neprospívá a velká pozornost je zaměřena na suroviny, které zanechávají slupky nebo obsahují různá zrníčka. Tyto potraviny musíme upravit – rozmixovat, pomačkat, nakrájet.

Co můžeme jíst?

• mladá libová masa (drůbeží, králičí, telecí, hovězí, vepřové, ryby)
• tuky – rostlinné oleje a másla
• vejce
• zelenina, ovoce – nadrobno nakrájená nebo rozmixovaná, pozor na zrníčka, pecky a slupky
• méně soli a také obecně méně koření
• dezerty – spíše suššího rázu (koláče, buchty, bábovky), ale pozor, aby nebyl moc mastný

Nezapomeňte na pitný režim, obzvláště při průjmech!

Co nemůžeme jíst

• tučná a ostrá jídla
• přepalovaný tuk
• polotovary, instantní jídla
• uzené
• kaviár
• sardinky
• sádlo, škvarky
• slanina, klobásy
• zabíjačkové speciality (jitrnice, tlačenka, jelita)
• brambůrky, oříšky
• syrová zelenina a ovoce (vždy musíme upravit!)
• perlivé nápoje
• alkohol

 Vždy čerstvé, neohříváme včerejší jídlo!

Příběh ženy s Crohnovou chorobou

Janě bylo čerstvě 19 let, když se u ní projevila neschopnost udržet stolici. Dlouho hledala účinnou léčbu. Nyní se osmadvacetiletá slečna konečně dočkala – lékaři jí implantovali malý neurostimulátor, který obnovuje správnou funkci střev. Díky terapii označované jako sakrální neuromodulace může vést důstojnější život.

„Začala mě bolet levá hýždě. Nemohla jsem sedět, následně ani chodit. Trvalo to asi měsíc a bolest se neustále stupňovala,“ vzpomíná Jana na počátky svých potíží. „Lékaři pak zjistili, že mám v těchto místech cizí tělísko, kolem kterého se vytvořil zánět,“ dodává. Musela tedy podstoupit operaci, při které lékaři tělísko vyjmuli a zánět vyčistili.

Její stav se ale ani po zákroku příliš nelepšil a přidaly se další komplikace. V oblasti konečníku se Janě začala tvořit píštěl, jež obnažila anální svěrače a způsobila fekální inkontinenci. Samovolný a nekontrolovaný únik stolice Janě značně znepříjemňoval život. Potíže se pak ještě znásobily s Crohnovou chorobou, tedy chronickým zánětlivým onemocněním trávicího ústrojí, v důsledku čehož Jana trpěla nevolností a průjmy. „Crohnovu chorobu má i můj tatínek, ale stejně mě ta diagnóza šokovala. Nikdy mě nenapadlo, že bych ji mohla mít taky,“ říká Jana.

Přesto se nevzdala svých životních cílů – odmaturovala a díky individuálnímu plánu dokončila i bakalářský obor na vysoké škole. Inkontinence ji však sužovala natolik, že musela omezit pohyb ve společnosti. „Několikrát se mi na veřejnosti stala nehoda a hodně obtížně se to řešilo. Často jsem pak raději odmítala pozvání do divadla nebo do kina a místo toho zůstávala doma. Když už jsem někam šla, prakticky vůbec jsem nejedla, jenom pila vodu, aby střeva byla alespoň trochu v klidu. Bylo to hodně stresující,“ popisuje Jana. I přes veškerou snahu pracovat nakonec musela zůstat v plném invalidním důchodu. V mladém věku si najednou připadala izolovaná a nepotřebná.

Celých osm let Jana střídala lékaře napříč republikou ve snaze nalézt odborníka, který by jí pomohl. Absolvovala několik operací píštěle, s inkontinencí si však nikdo z lékařů nevěděl rady. Byla tak odkázána pouze na cviky posilující svaly pánevního dna a na inkontinenční pomůcky. V roce 2014 přišla na chirurgickou kliniku ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde se po dalších operacích píštěle zaměřili i na řešení problémů s úniky stolice. „Jana podstoupila nejmodernější metodu léčby inkontinence, sakrální neuromodulaci. Jedná se o terapii, při které implantujeme do těla malý neurostimulátor, který vysílá impulzy k nervům ovládajícím střeva a obnovuje tak jejich správnou funkci,“ vysvětluje MUDr. Julius Örhalmi, Janin ošetřující lékař z královéhradecké chirurgie.

Nejprve bylo nutné provést řadu testů včetně psychologických a psychiatrických vyšetření, aby se lékaři ujistili, že je Jana pro terapii vhodná. Poté následovala první, testovací fáze, při které jí byly implantovány dočasné elektrody, a po dobu dvou týdnů se sledovalo, jak její tělo na léčbu reaguje. „Janin organismus přijal terapii skvěle, za celé sledované období nepozorovala ani jednou samovolný únik stolice. Mohli jsme proto přistoupit ke druhé fázi a zařízení implantovat natrvalo,“ uvádí MUDr. Örhalmi.

„Tělo si na přístroj teprve zvyká, ale můj život je už teď nesrovnatelně lepší. Těším se, že konečně půjdu bez obav třeba do kina nebo v létě na koupaliště, “ říká Jana, která se chce nyní věnovat pomoci jiným lidem.  „Vím, jaké to je, když vám někdo podá pomocnou ruku. Moje okolí mě od začátku velmi podporovalo, což pro mě bylo nesmírně důležité. Ráda bych tedy předávala pozitivní energii dalším, kteří to potřebují,“ dodává.