Domácí násilí na mužích. Proč to ženy dělají a proč muži zůstávají?

Domácí násilí, kdy obětí je muž, není ničím novým a nepopsaným. Jen se o tom tolik nemluví. Již koncem 70. let minulého století vyšla stať zvaná „The battered husband syndrome“ (Syndrom týraného muže), která se opírala o výzkum z roku 1975, jehož se účastnilo 2341 respondentů, z nichž se u 16 % z nich ve vztahu opakovaně vyskytovalo za poslední rok násilí v různých podobách. Sami výzkumníci byli tehdy překvapeni, že u 24 % párů docházelo k týrání muže ženou.

Proč je tedy více známých případů týrání žen?

Týrané ženy bývají většinou upřímnější a otevřenější než muži, kteří domácí násilí spíše tají či popírají buď ze studu, nebo dokonce jej sami jako domácí násilí ani nevnímají. Navíc domácím násilím na mužích se nikdo příliš nezabývá a dlouhodobě je tato problematika bohužel opomíjena. Domácí násilí na ženách je oproti tomu tématem velmi častým, protože zranění žen při domácím násilí bývá závažnější a nepřehlédnutelné.

Proč muži v násilnickém vztahu setrvávají?

• Muž možná nezažil v životě nic jiného, respektive pochází také z násilnické rodiny, kde bylo pácháno násilí nejen na dětech, ale také na jednom z rodičů, nebo docházelo k vzájemnému napadání.
• Fyzické napadání ze strany partnerky není tak časté.
• Psychická či existenční závislost na partnerce.
• Obava z reakce společnosti a z reakce vyšetřovacích orgánů, kdy se muži obávají, že z domácího násilí budou naopak obviněni oni sami.
• Mají obavu o své děti.

Týrání mužů má mnoho podob

U mužů se často nejedná o monokl pod okem, zlomenou ruku nebo žebro. Často se v domácím týrání naruby jedná o psychické týrání partnera, kdy je muž soustavně ponižován. Může tak jít o ponižování ženy, která vykonává vysokou funkci, má pochopitelně vysokoškolské vzdělání a vydělává více peněz než její muž, který má „pouze“ maturitu a nevydělá tolik, přičemž jej neponižuje pouze před ním samotným, ale především pak před ostatními lidmi, například před přáteli.

Emocionální závislost na muži. 7 znamení, že svého partnera psychicky týráte

Jak poznat domácí násilí?

Možná máte kamaráda, jehož partnerka je prostě megera a divíte se mu, že s ní pořád zůstává, možná vám právě začíná všechno do sebe zapadat a možná jejich vztah nyní pojmenujete jako domácí násilí. Jelikož si muži často ani domácí násilí od ženy nepřipouští, zde jsou znaky, které vás možná utvrdí v tom, že o domácí násilí skutečně jde.

• Slovní urážky, ponižování, hanlivé přezdívky
• Zabraňování chození do práce nebo do školy
• Zákaz vídání členů rodiny nebo přátel
• Snaha o kontrolu výdajů
• Žárlivost, majetnické chování, neustálé obviňování z nevěry
• Po požití alkoholu nebo drog dochází k hrubému chování
• Vyhrožování násilím nebo zbraní
• Kopání, mlácení, facky, škrcení partnera nebo dokonce dětí či zvířat
• Nucený sexuální styk proti jeho vůli.
• Obviňování za dotyčného partnera za násilné chování jeho partnerky, jelikož si takové zacházení zaslouží.

Pokud je muž homosexuál, bisexuál nebo transgender, domácí násilí se v závislosti na jeho orientaci může lišit. V těchto případech tak může docházet k:

• Vyhrožování, že přátelům, rodině či kolegům v práci prozradí jeho sexuální orientaci.
• Neustálé ujišťování, že úřady muži s jeho orientací stejně nepomohou.
• Prohlašování, že pokud ze vztahu odejde, znamená to vlastně přiznání, že mít jinou orientaci osobně považuje za úchylné.
• Násilí obhajuje tím, že říká, že partner není skutečným homosexuálem.
• Prohlašuje, že muži jsou už od přírody násilničtí.

Někdy to není možná zcela zřejmé

Muži by se neměli nechat ženou obalamutit, když mu bude tvrdit, že ve skutečnosti je on násilníkem a že mu policie stejně neuvěří. Násilník cítí slabost oběti a svými manipulativními technikami toho využívá.

Násilníkem může být kdokoli

Opravdu kdokoli. A často by to okolí do něj ani neřeklo, a to je právě ten důvod, proč se oběť tolik bojí, že mu nikdo neuvěří. Násilníci jsou totiž často okouzlující a společností oblíbení. Ve skutečnosti se však jedná o lidi velmi dobře zběhlé v manipulativních technikách.

Největšími oběťmi jsou děti

Pokud muž setrvává v násilnickém vztahu kvůli dětem, ve skutečnosti by měl z takového vztahu naopak ihned vycouvat, jelikož jsou to děti, které tímto trpí nejvíce. Dětí se násilí přímo týkat vůbec nemusí, stačí, když jsou jeho svědky. Může se u nich vyvinout řada problémů, ať vývojových, psychiatrických onemocnění, problémy ve škole, agresivní chování či nízké sebevědomí. Děti jsou jako houba a nejvíce se na jejich charakteru projeví to negativní, které to pozitivní přehluší.

Proč to ženy dělají?

Některé tvrdí, že jde o sebeobranu a u jiných je to vyústěním vzteku a velkou touhou mít ve vztahu nadvládu. Pokud dominantní žena vycítí, že její partner je slabší, může se stát, že toho využije právě takový způsobem. Takové ženy totiž těší, že jednak takovou moc nad někým mají a že ji mohou patřičně demonstrovat.

Co by měl týraný muž udělat?

Odejít, pochopitelně, ale jak je zřejmé, není to tak jednoduché a navíc to může být i nebezpečné jak pro něj, tak pro děti. Do začátku se hodí, když bude vědět, jakým směrem se prvně dát:

• Zavolat na linku Pomoci obětem domácího násilí (DONA), volat můžete kdykoli, funguje nonstop. Zde oběti odborníci dobře poradí.
• Sbalit si vše potřebné – oblečení, klíče, důležité osobní doklady, peníze.
• Mít zajištěné místo pobytu.

Ve zvlášť závažných případech může násilník, v našem případě násilnice, monitorovat telefon či počítač a bude tak vědět, kde se její oběť nachází. V počátku by tedy muž měl:

• Obezřetně používat telefon, jelikož násilnice může hovory odposlouchávat, prolustrovat podle výpisu volání všechny odchozí a příchozí hovory či textové zprávy.
• Obezřetně používat počítač, jelikož násilnice může znát heslo do vašeho emailu a taktéž může monitorovat, jaké webové stránky z vašeho počítače navštěvujete. Je proto dobré změnit si heslo do emailu a alespoň ze začátku používat jiný počítač.
• Odstranit GPS zařízení z automobilu.

Kde hledat pomoc?

• V případě nejvyšší nutnosti může oběť volat linku 911.
• Na lince Pomoci obětem domácího násilí 251 51 13 13.
• U někoho, komu důvěřujete – přítel, rodinný příslušník, soused, kolega, farář apod.
• U lékaře.

Oběť si musí uvědomit

• Násilí mezi osobami, které by vám měly být nejbližší, opravdu normální není.
• V České republice není normální, že člověk musí trpět, díkybohu, že máme na výběr.
• Absolutně nikdo nemá právo vás týrat, ponižovat a ničit fyzické ani psychické zdraví.
• Stud není na místě.
• Nikdo nemůže za to, že je týrán, a to ani v případě, že se oběť dopustila nevěry.
• Není v tom oběť sama, jelikož obětí domácího násilí statistika DONA dokládá opravdu mnoho.

Věděli jste, že…

• Ve dvou z pěti případů domácího násilí jsou oběťmi muži.
• Nejvyostřenější bývá domácí násilí o víkendech, právě proto linka Pomoci obětem domácího násilí přijímá nejvíce hovorů na začátku týdne.
• Muži se nechávají často týrat z lásky k ženě.
• Mezi lety 1991 a 2010 bylo v České republice evidováno 1143 mužů, kteří žili ve vztahu, kde docházelo k domácímu násilí.
• V 84 % domácností, ve kterých k domácímu násilí dochází, vyrůstají děti, přičemž přímá přítomnost dětí u domácího násilí je 90 % a 12 % dětí je dokonce oběťmi domácího násilí.
• Děti často tyto nežádoucí vzory chování přejímají, jsou proto agresory i ve škole, kdy dochází k násilí a šikaně na jejich vrstevnících.
• Chlapci, kteří jsou svědky domácího násilí, mají až dvakrát vyšší pravděpodobnost, že v dospělosti budou týrat svou partnerku či děti.
• K domácímu násilí dochází nejčastěji mezi 6 a 18 hodinou.