Flynnův efekt. Proč jsou dle IQ testů lidé stále chytřejší?
Taťána Kročková
9. 6. 2020
Zajímá vás, jestli jsme více inteligentní než naši předkové? A chcete vědět, zda budou naše děti zase o něco chytřejší než my? Profesor James Flynn tvrdí, že hodnota prováděných IQ testů neustále stoupá. Čím je to způsobeno?
Co ovlivňuje IQ dítěte?
Vědci se spolu dohadují o tom, zda u člověka převažuje vliv dědičnosti, anebo výchovy či jiných vlivů okolního prostředí. A jaký vliv to vlastně má na utváření inteligenčního kvocientu? Pittsburghský profesor psychiatrie Bernie Devlin zjistil, že geny ovlivňují IQ pouze na 48%. I když se dědičnost vždy preferovala před vlivem prostředí, dnes vědci odhadují, že je to takřka 50% na 50 %. Jak je vidět, týká se to také inteligence. V praxi to tedy znamená, že inteligence se nejen dědí, ale utváří v průběhu života člověka, a to už od jeho narození, díky výchově a vlivu okolního prostředí.
Příkladem mohou být takzvané vlčí děti, které se naučily pouze to, co znají vlci. Pokud dítě vychovávají rodiče s nadprůměrným IQ, vliv na jeho inteligenci a utváření osobnosti to má tedy značný. Dítě, které je správným způsobem rozvíjeno, může mít mnohem vyšší IQ, než dítě vyrůstající v méně podnětném prostředí. Navíc pro základy budoucí inteligence dítěte je rozhodně zaděláno už v jeho prenatálním životě u maminky v bříšku. Říká se, že třeba těhotné studentky vysokých škol, které se soustavně učí a připravují na zkoušky, pak mají chytré dítě.
Svým způsobem rozhoduje také strava a celkový životní styl. Například stres, kouření a pití alkoholu, nebo dokonce i pití kávy matky v těhotenství IQ jejího nenarozeného dítěte výrazně snižuje.
Čím vyšší IQ, tím nižší EQ. Proč mozek a srdce nikdy nechtěli spolupracovat v míru
Inteligence se dědí více po matce než po otci. Přenáší se zejména na chromozomu X
Po kom se dědí inteligence?
Podle amerických vědců inteligenci dítěte ovlivňuje chromozom X, který mají ženy. To znamená, že se dle tohoto ukazatele inteligence dědí po matce. Muži mají pouze jeden X chromozom a jejich buňky mají údajně větší vztah k fyzickému uspokojení těla, anebo k fyzickému projevu těla navenek. To znamená k jídlu, sexualitě, odvaze nebo nějakému projevu agresivity. Některé výzkumy také ukazují, že úzké pouto dítěte s matkou a naplněná potřeba bezpečí podporují vývoj té částí mozku, která souvisí s pamětí nebo se schopností učení.
Co je to Flynnův efekt?
Takzvaný Flynnův efekt vychází z tvrzení, že se průměrné IQ zvyšuje za desetiletí o 3 body. To znamená, že IQ dnešních dětí je mnohem vyšší, než IQ jejich předků. Tuto otázku řešil novozélandský profesor politologie a náboženské filozofie James Flynn, který v 80. letech hodnotil IQ testy nizozemských mužů za období od 30. do 80. let. Výsledek byl jasný. Ovšem mnozí vědci jeho domněnku, že lidstvo je stále chytřejší, vyvraceli. Flynn uváděl, že však zřejmě nejde o nárůst inteligence jako takové, ale o schopnost řešit abstraktní problémy. Abstraktní myšlení dnešních dětí je totiž nepochybně lepší. Příkladem může být dotaz určený dětem – co mají společného pes a zajíc? Zatímco děti našich předků by odpovídaly, že pes honí zajíce, novodobější děti odpovídají, že jsou to savci.
Flynn také uznává, že kdyby starší generace žily v dnešní době, jejich IQ by podle naměřených testů bylo vyšší. To všechno znamená, že lidé nemusí být stále inteligentnější, ale žijeme v době dokonalejších technologií, přemíry informací, lepšího vzdělávání a jiného stravování a životního stylu, zcela jiných stimulací a podnětů, a v neposlední řadě také jiných metod a vytváření IQ testů, na které se testovaní mohou i lépe připravit.
Flynn versus Lynn
Mezi známého Flynnova oponenta patří Richard Lynn, který s kolegou Johnem Harveym vyzkoumali, že lidská inteligence naopak zažívá svůj úpadek a degraduje. Podle nich se inteligence lidí oproti minulým dobám snížila. Vědci Lynn a Harvey rovněž poukazují na negativní korelaci mezi inteligencí a počtem dětí. Čím více inteligentní člověk je, tím méně má dětí. Tím dávají na srozuměnou, že se logicky rodí více hloupějších dětí.
Můžete se sami zamyslet nad tím, jak to tedy vlastně doopravdy je, a zde je lidstvo stále chytřejší, anebo nastává úpadek lidstva. Zřejmě ale stále nejsme natolik inteligentní, abychom všechno věděli a přestali si pokládat tyto, a jim podobné, otázky…