Pro někoho je nad zlato sůl, pro jiného to může být hliník. Třeba Napoleon III. si nechával servírovat pokrmy nikoliv na zlatém podnose, ale právě na hliníkovém. Dnes už asi nikoho z nás nenapadne pátrat se po stopách vzniku hliníku a na příbory z něj si asi většina z nás už ani nevzpomene. Přesto je hliník kovem, který se stále využívá a je všude kolem nás. A důvody jsou k tomu zřejmé.
Hliník „žije“ i více než 80 let
Hliník se hojně používá k výrobě obalů, a to ze zcela praktických důvodů. Během své životnosti, která se pohybuje kolem 80 let, neztrácí na svých vlastnostech. Navíc pokrmy a další suroviny v něm uschované vydrží snad opravdu vše. První obaly z hliníku spatřily světlo světa už kolem roku 1770, kdy je začalo využívat holandské námořnictvo. O pouhých 40 let později byly patentovány konzervy. Ovšem, při jejich otevírání se spoléhalo na sílu statných mužů. Na první otvíráky se totiž čekalo dalších 45 let.
Z hlediska praktičnosti a udržitelnosti je pak rozhodně zajímavý i fakt, že třeba v USA jsou ještě dnes v oběhu ¾ množství hliníku, který tam vyrobili od roku 1888. To je jasná známka toho, že je hliník opravdu téměř nesmrtelný. Je tak nezbytně nutné obaly třídit, aby mohly být recyklovány a dále využívány.
Třetí nejrozšířenější prvek s náročnou výrobou
Z hlediska rozšířenosti prvků na Zemi zaujímá hliník třetí příčku. Co se samotné výroby nového hliníku týká, je ovšem velmi náročná. Pro výrobu jedné tuny je potřeba 8 tun bauxitu (hornina, která obsahuje hliník cca ze 60 %) a 4 tuny chemických pomocných látek. K tomu velké množství vody, energie a pozůstatkem je velké množství odpadu. Takže, další důvod k tomu, proč hliník třídit a recyklovat.
Od roku 2015 mají obce povinnost umožnit obyvatelům kovový odpad třídit. Tak se již celkem standardně setkáváme s šedými kontejnery určenými pro sběr kovového odpadu, případně s kontejnery jiné barvy označenými šedou samolepkou. Do nich můžeme vhazovat veškeré konzervy, plechovky od piva či jiných nápojů, obaly od paštik lidských i těch pro zvířecí mazlíčky. Rozhodně do nich ale nepatří nic toxického nebo těžké kovy, jako je olovo či rtuť, případně elektroodpad nebo baterie. Třídění odpadu 2022 zaznamenalo nárůst meziročně o 2 %,
Pokud tedy nemáte rádi plýtvání a chcete šetřit přírodní zdroje, třiďte i kovový odpad. Má to totiž opravdu smysl.