Hořec je krásná modrá skalnička, kterou nejčastěji najdeme na zahrádkách. Vyskytuje se ale i v horských oblastech a existuje spousta druhů, z nichž některé se využívají v lidovém léčitelství. Jaké má hořec léčivé účinky a s jakými neduhy nám pomůže?
Druhy hořce, ochrana a výskyt ve volné přírodě
Hořec (rod Gentiana) má krásný trubkovitý kalich květu různých barev, nejčastěji modrý nebo žlutý. Vyskytuje se v horských oblastech po celém světě. U nás roste asi sedm druhů hořce, které se často vysazují na zahrádkách jako skalničky. Volně v přírodě můžeme narazit na hořec tolitovitý (v pohraničních horách na severu) nebo hořec panonský (na Šumavě a v Krkonoších). Dále také hořec tečkovaný (v Jeseníku), hořec žlutý (původně v Alpách a Pyrenejích), hořec křížatý (v Českém Středohoří) a vzácné druhy – hořec jarní (výskyt jen Hrubý Jeseník a oblast Strakonic) a hořec hořepník (na vlhkých loukách a pastvinách).
K léčebným účelům se vždy využíval hořec žlutý (Gentiana lutea), který je stejně jako všechny ostatní hořce u nás chráněný.
Octové ponožky jsou skvělým pomocníkem v prvních dnech vysoké horečky
Žlutý hořec – sběr
Žlutý hořec může být velmi statný, vysoký až přes jeden metr, není ve zdejších horách původní, ale vyskytuje se u nás i na Slovensku. Kvete během léta, v červenci a srpnu. Zaměnit se s jinými rostlinami až tak nedá, ale podobný je mu hořec tečkovaný, který je však menší, anebo některý druh kýchavice, který lze zaměnit s nekvetoucím hořcem. U žlutého hořce se sbírá kořen, který často bývá nezaměnitelnou součástí různých likérů. Hořec žlutý se dožívá až přes šedesát let a kvete až po šesti letech. Kořen se sbírá obvykle po čtyřech letech.
Kořen se vykopává v době od srpna do září, omyje se a suší při vyšších teplotách. Kořen hořce, pro použití v potravinářství, se nechává spíše kvasit, čímž je i méně hořký a má tmavší barvu. Sušené kořeny hořce žlutého jsou pak světlejší, mají typickou vůni a hořkou chuť. Bez kořene hořce si nedovedeme představit mnohé likéry, k těmto účelům se nepoužívá jen žlutý hořec, ale i některé jeho další druhy, například hořec tečkovaný.
Žlutý hořec a jeho léčebné účinky
A co takový hořec obsahuje? Jak už název napovídá, jsou to hořké látky, díky kterým má bylina typickou svíravou chuť. Kořen hořce obsahuje hořké glykosidy (gentiamarin, gentiopikrin), terpeny, silice, cukry, třísloviny, alkaloidy, slizovité látky, pektiny, inulin a další.
Kořen hořce se používá zejména k léčbě trávicích potíží, například poruchách žlučníku, jater a slinivky, žaludeční slabosti, nechutenství, podporuje vylučování žluče i množení bílých a červených krvinek. Působí také proti parazitům a má podobné účinky jako zeměžluč. Rovněž zvyšuje krevní tlak. Pomáhá celkově u snížené imunity a na krvetvorbu, například i při leukémii. Celkově zlepšuje metabolismus, používá se i v rekonvalescenci a při vážných chorobách. Může se zevně použít i na rány.
Vrba bílá jako přírodní aspirin. Jak využít vrbovou kůru a na co dávat pozor?
Hořec žlutý a kontraindikace
Hořec se nedoporučuje v těhotenství kvůli riziku pro plod a také kojícím ženám, protože jeho hořká chuť i ovlivňuje chuť mateřského mléka. Větší množství dráždí k dávení. Rovněž není vhodný u osob s žaludečními vředy a při nadměrně vysokém tlaku.
Hořec a jeho užití
Kořen hořce bývá součástí různých čajových směsí, samostatně se obvykle nepoužívá. Správně je ale vhodnější čaj s obsahem kořene hořce krátce povařit, aby se lépe vyluhovaly účinné látky. Počítat je třeba s tím, že čaj z hořce bude pořádně hořký. Někdo si vyrábí i různé domácí bylinné likéry, do nichž kořen hořce dozajista patří. Hořec se ale může využívat i v homeopatii nebo je známý jako součást Bachových bylin, a to pro použití při negativním myšlení, pesimismu, depresích a pocitu hořkosti života.
Kořen hořce podle Matthioliho
Renesanční lékař a botanik Matthioli doporučuje kořen hořce na čtvrtodenní zimnici, proti hadímu uštknutí i moru. Sušený kořen utlučený na prášek s medem lze užívat na různé neduhy, například i proti kašli a na slabé plíce. Hořec na kašel se dával prý i dobytku. Pití odvaru ve víně pomáhá na ledviny, játra, žaludek, slezinu, proti červům a vyvolává menstruaci. Těhotné ženy prý se mají hořci vyhnout. Čípky ze sušeného hořce podporují menstruaci a vyhánějí z těla plod a lůžko po porodu. Celkově se dá hořec použít též proti jedům a zevně na rány.
Zdroje: bylinkyprovsechny.cz, Naše rostliny v lékařství, Korbelář, Endris, Květena České republiky, Slavík (2000)
