Není nad to se pořádně vyspat! Co když už je ale toho spánku až příliš a člověk většinu dne prospí jako Šípková Růženka ve snách, namísto toho, aby žil, tvořil, pracoval a třeba i miloval v realitě? Taková porucha spánku se nazývá hypersomnie a pokud vás zajímá, jak se projevuje a co se s tím dá dělat, čtěte dále.
Co je hypersomnie
Hypersomnie je nadměrná spavost. Neznamená to, že by člověk spal po nějakém výrazném deficitu spánku, což je zcela přirozené. Hypersomnie se totiž projevuje jako dlouhodobá a opakovaná velká potřeba spánku, která přesahuje doporučených 8 hodin spánku denně u dospělého člověka. Člověk trpící hypersomnií spí třeba více než 12 hodin denně, anebo často upadá do spánku i v průběhu nějaké činnosti. Tento jev se označuje jako narkolepsie.
Hypersomnií trpí přibližně 5 % osob a může jít nejen o samostatnou diagnózu (primární hypersomnie), ale také o příznak nějakého jiného onemocnění, například depresivní fáze bipolární poruchy, epilepsie, encefalitidy, schizofrenie nebo cukrovky, přičemž v tomto případě se jedná o sekundárně vzniklou hypersomnii.
Jak podpořit hluboký spánek a proč je pro nás tak důležitý?
Příčiny sekundární hypersomnie
Sekundární hypersomnie může být doprovodným příznakem celé řady fyzických, psychických nebo psychosomatických onemocnění, syndromů či stavů. Patří mezi ně například:
- deprese
- bipolární porucha (maniodepresivní psychóza)
- schizofrenie
- epilepsie
- úrazy a poškození mozku
- diabetes
- encefalitida
- poruchy štítné žlázy
- rakovina
- demence
- AIDS
- roztroušená skleróza
- chronický únavový syndrom
- dlouhodobý stres a psychické vyčerpání
- těhotenství
- selhání ledvin
- Parkinsonova choroba
- spánková apnoe
- užívání některých léků, alkoholu a drog
Typy hypersomnie a příznaky
Existuje více typů hypersomnie, a sice periodická hypersomnie, idiopatická hypersomnie a též narkolepsie, která však má samostatné příznaky a nepatří úplně přímo mezi typy hypersomnie. A jaké mají jednotlivé typy hypersomnie příznaky?
Narkolepsie
Jedná se o neurologický stav, kdy dochází k usínání během činnosti v průběhu dne. Jsou to náhlé krátkodobé záchvaty spánku.
Idiopatická hypersomnie
Idiopatická hypersomnie je nadměrná dlouhodobá potřeba spánku, zpravidla 12 až 14 hodin, v extrémních případech i 16 hodin spánku. Člověk se po probuzení cítí unavený, ospalý, může mít bolesti hlavy, poruchy paměti a trpět nesoustředěností či podrážděností. Tyto příznaky se označují jako spánková opilost. Někdy má vůbec problém se probudit, neslyší budík nebo se obtížně dostává ze stavu spánku do reality.
Únavový syndrom souvisí s hektickým životním stylem. Jak ho rozpoznat a léčit?
Periodická hypersomnie
V případě periodické hypersomnie může extrémní nadměrná spavost trvat několik dní. Poté se vše normalizuje, ale tyto záchvaty spavosti se mohou dostavovat periodicky v různých obdobích života. Tomuto typu hypersomnie se také říká syndrom Šípkové Růženky.
Hypersomnie a její důsledky
Hypersomnie jednoznačně snižuje kvalitu života. Člověk se cítí být velmi unavený, nesoustředěný, obtížně udrží pozornost u mentálních činností či studia, bývá i podrážděný, náladový nebo agresivní. Hrozí zvýšené riziko úrazu nebo dopravní nehody, nechuť ke každodennímu životu, k sexu a podobně. Hypersomnie negativně ovlivňuje i vztahy a narušuje normální život.
Léčba hypersomnie
Hypersomnii je potřeba nejprve správně diagnostikovat. K tomuto účelu slouží spánkové laboratoře, které zaznamenávají mozkovou aktivitu v průběhu spánku a každodenní záznamy o průběhu spánku. Dále se určuje, zda jde o primární hypersomnii, anebo doprovodný příznak jiného onemocnění, které je třeba odhalit a léčit.
Léčba hypersomnie pak spočívá v úpravě životosprávy a spánkového režimu a někdy i případném užívání některých stimulačních léků, mezi něž patří například modafinil nebo methylfenidát. Pomoci ale může i alternativní medicína, odstranění stresu a změna životních návyků či psychoterapie.
Zdroje: zdravi.euro.cz, healthline.com, wikipedia
