I pivoňka patří mezi léčivky. Kdysi se využívala k léčbě epilepsie a křečí u malých dětí
Taťána Kročková
13. 12. 2021
Pivoňku bychom klidně mohli hned po růži nazývat druhou korunovanou královnou květin. Bývá velmi oblíbená pro svůj majestátní vzhled i nádhernou vůni a keříky pivoněk právem zdobí nejednu českou zahradu. Málokdo ale ví, že pivoňka byla kdysi považována za mocnou léčivou rostlinu a měla široké uplatnění také v magii. Také vás možná zajímá otázka, zda je pivoňka jedovatá a jestli je právě tohle ten důvod, proč se rostlina k léčebným účelům nevyužívá také dnes…
Jak pěstovat pivoňky na zahradě a kolik jich známe druhů
Pivoňka je oblíbená okrasná rostlina, která má přes 35 druhů. Je poměrně vysoká, tvoří polokeře či keře. Květy jsou různých barev, bohaté s mnoha okvětními lístky a hezky voní. Pěstování pivoněk není složité. Pivoňka potřebuje lehkou až středně těžkou hlinitopísčitou půdu a dostatek vláhy, hlavně v létě. Pivoňky sázíme spíše na sluníčko, maximálně do polostínu. Ve stínu se jim totiž příliš nedaří. Na zimu je pak dobré keřík přikrýt, aby pivoňky nezmrzly.
U nás se nejčastěji pěstuje pivoňka lékařská nebo pivoňka čínská.
Pivoňka jako léčivka ve středověku
Pivoňka se latinsky nazývá Paeonia podle legendárního řeckého bylinkáře Paióna, který byl Asklépiovým učedníkem. Bůh podsvětí Hádes jej z vděčnosti za uzdravení proměnil v pivoňku poté, co byl Paeonius úkladně zavražděn. Třeba už proto bychom pivoňce mohli přisuzovat léčivé účinky. Nejčastěji se používala proti křečím a kolikám. Pivoňka je však jedovatá, proto se dnes již jako léčivá rostlina nevyužívá. Z minulosti ale známe její rozsáhlé léčebné i magické účinky, využívala se u nás hlavně ve středověku.
Významný renesanční lékař a botanik Mathioli ve svém herbáři píše o rozsáhlých účincích pivoňky na, dneska bychom řekli, nervovou soustavu. Využíval se hlavně kořen a semínka této rostliny. Pivoňka byla také považována za silnou ochrannou bylinu pro matky s dětmi s mocným účinkem proti křečím všeho druhu.
Sušený mletý kořen pivoňky ve víně měl podle Mathioliho tyto účinky:
- přiváděl menstruaci a po porodu čistil dělohu
- krotil křeče žaludku a střev, různé koliky
- podporoval funkci nemocného žlučníku i jater
- pomáhal při infekci ženských orgánů a výtoku
- pomáhal při bolestech a infekci ledvin a močových cest
- posiloval srdce
- zatvrzoval stolici při průjmech
- působil proti epilepsii a křečím
Kromě pivoňkového kořene svařeného ve víně se také podávala utlučená pivoňková semínka s medem, a to obzvláště malým dětem a kojencům. Byla to skvělá ochrana proti křečím.
Pivoňka a její magické účinky
Zvlášť se zdůrazňuje účinek pivoňkového kořene na epilepsii. Tento kořen se ale měl nosit na krku jako zvláštní ochranný amulet, neužíval se vnitřně. Zde už se dostáváme k magickému myšlení, protože takto účinný kořen pivoňky se musel vykopat ze země pouze při zvláštních okolnostech. Slunce mělo stát ve znamení Lva a kořen se měl vykopat za ubývajícího měsíce. Na tom v podstatě není nic až tak zvláštního, navíc pivoňka přece v zimě ani nekvete, takže bychom ji asi těžko vykopávali ve znamení Kozoroha. Ale na druhou stranu je pravda, že kořeny se většinou vykopávají na podzim nebo na jaře, když už rostlina nekvete – tehdy mají největší sílu.
Pivoňka se také používala v milostné magii a odjakživa se vázala k mateřství, plodnosti a těhotenství.
Pivoňka na mrtvici nebo spánkovou paralýzu
30 roztlučených semínek pivoňky ve víně prý navrací člověku ztracenou řeč, což bychom si mohli klidně i vyložit jako účinný lék na mrtvici. A zdá se, že i proti spánkové paralýze (noční můra, která tlačí a člověk se nemůže hnouti ani mluviti) zabírala pivoňková zrnka utlučená s medem a vínem.
Pivoňka proti křečím, epilepsii a náhlému úmrtí kojenců
Proti dětským křečím při vysoké horečce, tetanii, epilepsii a syndromu náhlému úmrtí kojenců, čemuž se kdysi říkalo božec, si maminky navlékaly semínka a kořínky z pivoňky jako korálky nebo růženec, které se zavěšovaly nad dětskou postýlku. Jakákoli část pivoňky se dávala do kolébky, těhotným ženám do kapsy, dětem pod polštář nebo se k pivoňkám vonělo, nosil se na těle pivoňkový kořen, listím i květy se vykládaly kolébky. Pivoňka chránila rodičku i dítě proti uřknutí, strašidlům, čarodějnicím, zlým duchům, nemocem i náhlému úmrtí.
Svařená pivoňka ve víně se používala také k rituální koupeli novorozence, který tak byl opět chráněn před tehdy nebezpečným božcem, na nějž spousta dětí umíralo. Proti božci se také malým dětem dávaly do kaše umletá zrníčka pivoňky s cukrem a rebarborou.