Vegani se řadí mezi vegetariány. Odmítají se však stravovat jakoukoliv potravinou živočišného původu. V jejich jídelníčku je tak zastoupena pouze strava rostlinná bez zvířecích produktů, tedy masa, mléka a mléčných výrobků, vajíček a např. i medu.
Z veganů, které znám, se většina z nich takto stravuje z etického důvodu. Nelíbí se jim zacházení s chovnými zvířaty, soucítí s nimi, a proto odmítají jíst jejich maso, jejich produkty a nosit oblečení a obuv vyrobenou ze zvířecích kůží. Většina z nich se k veganství propracovala přes (u nás nejobvyklejší) ovo-lakto-vegetariánství.
Dá se říci, že veganství je pro tyto lidi určitým životním stylem. Jedni, které znám, vlastní i útulek, kde se starají o nalezená zvířata a těm, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, obstarávají a platí léky.
A jak jíst jako vegan?
Co veganský způsob stravování odmítá, to už bylo řečeno. Z hlediska zdraví člověka je však důležitější, co by měl veganský jídelníček obsahovat. Především ve správném zastoupení všechny složky potravy, tedy sacharidy, tuky a bílkoviny.
Všechny diety rostlinného původu bývají chudé na množství tuků obsaženého v potravě. Živočišné tuky se dají částečně nahradit ořechy a různými druhy semen (dýňovými, slunečnicovými, sezamovými, lněnými).
Mezi dietology se také vedou polemiky o zastoupení pro organizmus všech nezbytných bílkovin v čistě rostlinné stravě. Dosáhnout se toho určitým způsobem dá kombinací luštěnin, obilovin a obilnin (např. sója a její výrobky s rýží, jáhly, pohankou).
U lidí stravujících se veganským způsobem se často objevuje nedostatek některých minerálních látek a stopových prvků – především železa, vápníku, zinku, a dále vitamínů skupiny B a D. Je pravdou, že tyto prvky jsou obsaženy i v rostlinné stravě, ale ne v takovém množství, aby dokázaly organizmus zabezpečit. Možné je využít doplňků výživy (vitaminových preparátů apod.), ty ovšem organizmus nedokáže využít stejně dobře jako přirozenou stravu.
Pozitivní je, že na trhu je nyní spousta výrobků (některé označeny přímo jako veganské), kterými lze jídelníček obohatit a zároveň zabezpečit přísun všech živin. Například výrobky ze sóji, která obsahuje kvalitní bílkoviny nahrazující v kombinaci s obilovinami a obilninami ty živočišné, nebo mořské řasy obsahující minerální látky včetně železa (u červených řas), kterých mívají vegani nedostatek.
A na co si dát pozor?
Především na to, že některé potraviny se sice tváří jako veganské, ale obsahují suroviny, při jejichž výrobě byla použita živočišná složka. Takovým příkladem může být želatina – vyrobená z kostních derivátů. Nahradit se dá rostlinnou želatinou agar, vyrobenou z mořských řas.
Na závěr?
Pokud se chcete z jakéhokoliv důvodu stát veganem, přecházejte na tento způsob stravy postupně. Organizmus není stroj a na radikální změny v jídelníčku může reagovat poplašně. Každý alternativní způsob stravy je akceptovatelný zdravými jedinci, ale pro organizmus nemocného může mít nedozírné následky. Zásoby některých minerálních látek a vitamínů se v těle střádají dlouho, ale snadno a rychle se dají vyčerpat.
