Pneumokoci žijí všude kolem nás, dokonce i v našem těle. Někomu vůbec nevadí, jiné však mohou i zabít. Kdy je potřeba očkování?
Streptokoková bakterie
Pneumokok, či odborně streptococcus pneumoniae, je kulovitá bakterie, která náleží k rodu Streptokok. Existuje zhruba 90 typů této bakterie, značených různými čísly a písmeny. Pneumokok je chráněn pouzdrem z polysacharidů a právě podle tohoto cukrového obalu lze poznat, o jaký druh se jedná.
Jen několik typů pneumokoku vyvolává známé pneumokokové infekce. Až 80 % všech onemocnění způsobených touto bakterií má na svědomí 13 druhů pneumokoků.
Bacilonosiči
U 60 % dětí a 10 % dospělých žije pneumokok spokojeně v nosohltanu a dotyčný o tom ani neví, jelikož bakterie u něj žádné onemocnění nevyvolala. Takovým lidem se říká bacilonosiči. Na jiné lidi mohou pneumokoka, který se snadno přenáší kapénkovou infekcí, přenést kašlem či kýchnutím. Stejným způsobem se lze nakazit i od nemocné osoby.
Pneumokoková onemocnění
Onemocnění vyvolaná pneumokokem můžeme rozdělit do dvou skupin. Invazivní vyvolávají vážné choroby, jako je zápal plic, otrava krve a pneumokokový zánět mozkových blan. Neinvazivními pneumokokovými onemocněními jsou záněty středního ucha nebo vedlejších nosních dutin či angína.
Kdy pneumokok útočí?
Pneumokokové onemocnění se většinou rozvine následkem porušení obranyschopnosti organismu. Ve velkém ohrožení jsou tak lidé s oslabenou imunitou. Ta je však průvodním jevem také virových infekcí. Vir může poškodit sliznice a umožnit tak bakteriím přístup k napadení tkání.
K nejrizikovějším skupinám patří malé děti do jednoho roku věku a naopak staří lidé nad šedesát let. Častější pneumokoková nákaza hrozí také pacientům s chronickým onemocněním dýchacích cest, jako je například astma, a lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami.
Očkování dětí proti pneumokokům
V České republice se pneumokokem ročně nakazí zhruba tři sta dětí, umírá pak ani ne procento, avšak hojně se potýkají s trvalými následky. Často se jedná o ohluchnutí. Od roku 2010 je proto očkování proti pneumokokům u malých dětí hrazeno zdravotními pojišťovnami.
Třemi vakcínami se s odstupem jednoho měsíce dítě očkuje ve věku od dvou do šesti měsíců. Ve dvou letech se aplikuje další dávka. U dětí od sedmého do jedenáctého měsíce se podávají dvě vakcíny s měsíčním rozestupem a rovněž jedna dávka ve dvou letech. Od jednoho roku do dvaceti třech měsíců se očkuje dvěma dávkami s odstupem dvou měsíců. U dětí od dvou do pěti let pak stačí pouze jedna dávka.
Je očkování nutné?
Na tuto otázku nemají odborníci jednotný názor. Někteří poukazují na riziko vážných onemocnění spojených s trvalými následky. Jiní zase tvrdí, že i když očkování dítě před pneumokokovou infekcí ochrání, zbytečně jeho organismus zatěžuje.
Očkování proti pneumokokům, kteří jsou součástí běžného prostředí, skeptici doporučují jen v případě, že nákazami často trpí starší sourozenec. Při rozhodování o očkování se tak nejlépe poraďte o jeho celkovém zdravotním stavu a rodinné anamnéze. Důležitým faktorem je imunita, dále případné dýchací problémy.
Očkování dospělých proti pneumokokům
Očkovat proti pneumokokům se mohou i dospělí, pojišťovny ho ovšem standardně nehradí. Výhodou je jednorázová aplikace a spolehlivá ochrana. Zvážit by ho měly kromě výše zmíněných rizikových skupin lidé, kteří se dlouhodobě nacházejí v kolektivních zařízeních, jako jsou léčebny, domovy důchodců či sanatoria, kde se pneumokoci často vyskytují.
