Jak pěstovat rajčata: rady a tipy, jak na to a co rozhodně nepodcenit

Pěstování rajčat je poměrně nenáročné, nicméně je třeba znát některé požadavky těchto rostlin, abyste byli úspěšní. Důležité je pěstovat rajčata v co nejlepších podmínkách, aby se jim vyhnuly choroby. Věnovat se budeme především tomu, jak pěstovat rajčata ze sazeniček v kontejnerech. Jedná se totiž o poměrně jednoduchý postup i pro malé prostory, například na balkoně.

Na co myslet než rajčata vysadíte

Základem pěstování rajčat je vědět, že se jim nejlépe daří na místech, kde svítí celý den slunce a jsou zároveň chráněná před prudkým a studeným větrem. Pro začátek bude dobré, když začnete se sazenicemi, později můžete pěstovat rajčata i ze semínek. V našich končinách se rajčata sází ven či do kontejnerů v pozdním jaru, neboť dříve není půda dostatečně prohřátá. Myslete také na to, že sklizeň rajčat bude nejdříve za 60 dní, ale spíše počítejte s delším intervalem, tedy kolem tří měsíců. Rajčata mají dost dlouhé vegetační období, které se může navíc nakombinovat s pozdní výsadbou. Právě proto není dobré pro začátečníky spoléhat se na sázení ze semínek.

Základem je vybrat zdravé sazeničky rajčat

Dobré sazeničky mívají temně zelené listy a bohatý kořenový systém. Naopak by neměly mít zažloutlé listy, skvrny či nějaké jiné poškození. Zároveň by neměly mít ani rozkvetlé květy. Vybírejte sazenice, které mají jeden rajčatový stonek. Sazenice rajčat by neměly být přeplněné, potřebují totiž dostatek prostoru pro větvení kořenů a listů. V každém případě byste měli mít jednu silnou rostlinu a ne několik malých. Jestliže budete mít více stonků, doporučujeme slabší sazenici odstřihnout ve prospěch té silnější. Rajčata jsou náchylná ke stresu a v případě přeplnění hrozí onemocnění.

Výsadba rajčat ze sazenic a jejich pěstování

Na jaře v období od dubna do konce května proveďte výsadbu. Pro rajčata je zpočátku největším rizikem jarní mráz, proto je nepsaným pravidlem vysazovat rajčata raději po ledových mužích (po půlce května). Lze také pro jistotu zakrývat na noc netkanou textilií. Sazenice udržujte před výsadbou neustále vlhké. Týden před výsadbou byste měli vybrané místo na výsadbu obohatit o organickou hmotu nebo nejlépe hnůj. Zlepšíte tak půdu, aby byla dobře propustná a zároveň i výživná.

Sázet můžete buď přímo do země nebo do připravených pytlů. Jestliže budete sázet do pytlů, měli byste jim odstřihnout roh, nebo udělat jiné drenážní otvory, aby mohla přebytečná zálivka odtékat ven. Také si připravte dlouhé kolíky na vytyčování rajčat. Jak budou keříky růst a sílit, měli byste je podepřít tyčí, aby se vám nezlomily. Rajčatové keře by měli mít alespoň 6 hodin slunce denně, na což myslete u jejich umístění.

Zálivka rajčat a požadavky na vodu

Půda by měla být neustále vlhká a neměla by vyschnout, to by opět mohlo být pro citlivá rajčata pozvánkou pro choroby a škůdce. Počítejte s tím, že nádoby a pytle vysychají mnohem rychleji než zahradní půda a proto raději během dne za letních veder rostliny kontrolujte. V případě potřeby ihned zalijte, nejlépe však dodávejte zálivku večer, kdy se již zmírní žár a rostliny rajčat nebudou tolik náchylné na spálení.

Během vývoje plodů zalévejte hluboce a pravidelně. Nepravidelné zavlažování později způsobí praskání a štěpení stonků, popřípadě hnilobu, kdy má keř nedostatek vápníku. Čas zálivky také určuje, zda rajčata začínají mít povadlé listy. Zpravidla rajčata spíše trpí nedostatkem vody, než přelitím. Zvláště pokud je máte nasazené v pytlích či nádobách.

Jakmile plody začnou dozrávat, můžete zálivku zmírnit. Snížení množství vody přiměje rostlinu ke koncentraci cukrů a rajčata tak budou sladší. Vyhněte se zalévání na listy, přílišná vlhkost jim nedělá dobře a to ani při vydatných deštích. Mohou se tak rozvíjet plísňové choroby.

Odstraňte spodní listy z rostlin rajčat

Poté, co vaše rostliny rajčat dosáhnou výšky asi 60-100 cm, odstraňte listy ze spodní části stonku. Jedná se o nejstarší listy a často jsou to listy, u kterých nemoci propukají nejdříve. Také jako první začínají žloutnout, jak budou rajčata dozrávat. To je pak nejzazší termín, kdy byste už měli tyto spodní listy odstranit. Jak se rostliny rozrůstají, spodní listy dostávají nejméně slunce a proudění vzduchu, což může vést nakonec až k obávaným plísním či jiným chorobám. Jen pozor, neodstraňte jich zase moc, abyste jim neodebrali příliš plochy, kterou přijímají světlo. Méně listů také znamená, že rajčata méně fotosyntetizují a tedy vytvářejí méně cukrů, což zase vede k méně sladkým rajčatům.

Dále se rajčatům listy stříhají, jakmile dozrají asi do počtu 6 až 7 vijanů neboli větévek s květenstvím a plody. Jde již o pozdní čas léta, kdy by další rajčata nestačila dozrát a ještě by odebírala energii plodům již větším – rajče totiž potřebuje od květu do dozrání ještě minimálně dva měsíce.

Více sladkých rajčat znamená zaštipovat a zaštipovat

Nedílnou součástí velkého množství zralých rajčat je zaštipování. Jde o vylamování a vyštipování bočních výhonků, které se objevují v rozkroku dvou větví. Jestliže je tam necháte, budou sílit a odebírat výživu okolním větvím. Můžete také ustřihnout několik listů, aby se slunce dostalo k dozrávajícímu ovoci, ale opět se to nesmí přehánět.

Zaštipování rajčat provádějte tak, aby keř vedl pouze na jeden hlavní výhon. Je proto nutné odstranit všechny boční výhony neboli zálistky, které vyrůstají v úžlabí listů. Zaštipujte pomocí prstů či nehtů. Rozhodně se vyhněte nůžkám či noži, zaděláváte si tímto leda na rozšíření případných chorob na jiná rajčata. Zaštipujte klidně několikrát týdně, rajčatové zálistky rostou opravdu rychle a ve velkém množství. Odměnou za takovou péči vám bude velké množství rajčat.

Hnojení rajčat

Nedílnou součástí zdravých a chutných rajčat je jejich správné hnojení. K zdravému růstu potřebují základní minerální prvky jako jsou vápník, dusík, fosfor, draslík, hořčík a železo. Klíčový je především dusík, který zajišťuje růst rostlin a vytváření chlorofylu. Jestliže keře pomalu rostou nebo jim žloutnou listy, značí to nedostatek dusíku.

Po dusíku je zásadní fosfor, jenž rozvíjí rajčata v růstu a jejich kořenový systém je silný. Později je fosfor zásadní pro dozrávání plodů. Při nedostatku jsou listy zelenomodré a květy mou být opožděné, to stejné se pak děje i tu plodů rajčat.

Chybět by neměl ani draslík důležitý k růstu květů a plodů, při jeho chybění listy hnědnou a kroutí se, rajčata jsou zakrslá a nerozvíjí se. Když chybí hořčík a železo, rostlině bledne barva mezi žilkami (chloróza). Využijte kombinovaná hnojiva určená na rajčata a papriky, která by měla obsahovat mix minerálních látek a dávkujte podle doporučení od výrobce.

Rizikem pro nedostatek živin také může být plevel, který brání přijmu důležitých látek a odebírá také vodu. Buď použijte černou fólii, nebo pravidelně odplevelujte, vyhněte se však chemickým postřikům na plevel. Ten může vašim rajčatům spíše uškodit.

Možné choroby a škůdci

Rajčata nejčastěji napadají škůdci jako jsou mšice, molice, svilušky a třásněnky. Při výskytu aplikujte ekologický přípravek.

Z chorob je nejčastější plíseň bramborová, při níž na listech vznikají od okrajů nepravidelné, šedozelené vodnaté fleky, které postupem času zasychají a hnědnou. Následně pak usychá celý list. Při neošetření může onemocnění napadnout také stonek a plody. Aplikujte tedy vhodný přípravek a pravidelně opakujte pro prevenci. Choroba se rozvíjí především za vlhkého počasí a při střídání teplot.

Zdroje: almanac.com, thespruce.com, gardeningknowhow.com, gardenersworld.com, rhs.org.uk, bhg.com, bonnieplants.com