Jak pěstovat růže? Dopřejte jim slunce, dostatek vody a kvalitní zazimování

Růžím je připisován zvláštní význam již od dob starověku. Mají své místo v symbolice, kulturní historii, mytologii i květomluvě, v níž představují symbol lásky, touhy a věrnosti, ale také zloby či žárlivosti. Zároveň jsou oblíbenou okrasnou rostlinou, kterou lze pěstovat jak v záhoně, tak v květináči na balkoně či terase. Podívejte se, jak se o růže starat, aby dobře prospívaly a kvetly až do prvních mrazů.

Růže – základní informace

Růže představují rod rostlin, který zahrnuje více než sto druhů. Ve volné přírodě růže rostou především v oblastech mírného pásu Evropy a Asie, v menší míře se s nimi lze setkat také v Severní Americe. Jedná se o keřovité rostliny s vonnými květy, které mohou mít různé barvy od bílé a světle růžové až po tmavě vínovou. Pěstují se v obrovském množství kultivarů a dělí se do dvou základních skupin:

• historické růže
• moderní hybridní růže

Do skupiny historických růží řadíme ty, které byly vyšlechtěné před rokem 1867. Právě v tomto roce byl představen první čajohybrid (velkokvětá odrůda) a v historii růží se tak jedná o důležitý mezník. Všechny odrůdy vyšlechtěné v následujících letech spadají do druhé zmíněné skupiny.

Moderní hybridní růže jsou robustnější, mnohem odolnější vůči chorobám a kvetou delší dobu. Jsou dostupné v mnoha barevných odstínech a typické jsou pro ně velké vonné květy. Výhodou historických růží je především jejich mrazuvzdornost.

Topolovka neboli slézová růže. Zdobí zahrady a léčí dráždivý kašel

Druhy růží

Jak jsme již zmínili, pojem růže označuje rod rostlin, který zahrnuje přes sto druhů. Existuje více možností, jak růže na jednotlivé druhy rozdělovat. Jednou z nich je dělení na základě jejich habitu a způsobu pěstování. V takovém případě hovoříme například o následujících typech:

• pnoucí růže – hodí se například k pergolám či altánkům, je nutné je připevnit k opoře
• stromkové růže – nejde o druh či typ v pravém slova smyslu, lze je získat specifickým způsobem šlechtění z většiny zmíněných typů
• záhonové růže – jsou určené k pěstování v záhonech a okrasných zahradách, dorůstají do výšky 0,4 až 2 m
• trpasličí růže – jsou vhodné i pro pěstování v květináčích, dorůstají do výšky max. 0,4 m a mají drobné květy
• sadové růže – vysazují se na veřejných místech, mají podobu robustních keřů

Moderní hybridní růže lze dělit také podle toho, z jakých typů byly vyšlechtěny. Z tohoto důvodu se lze setkat s pojmy jako čajohybridy, floribundy, polyantky, grandliflory či anglické růže.

Ještě než se vydáte do zahradnictví, promyslete, zda jsou pro vás vhodnější růže v květináči, nebo s volnými kořeny. Každá z variant má své výhody. Obecně lze říci, že růže v květináči jsou vhodné hlavně pro začínající pěstitele, protože po vysazení bez větší námahy snadno zakoření. Výhodou růží s volnými kořeny zase bývá větší výběr odrůd.

Pěstování růží na zahradě

Pěstování růží je jednodušší, než se na první pohled může zdát. Základem je dostatek sluníčka, pravidelná zálivka, dobrá drenáž  a občasné hnojení. Čas od času je také potřeba růže zastřihnout. S řezem je vhodné začít už při výsadbě, přičemž u volnokořenných růží je třeba seříznout jako nadzemní část, tak konce kořenů. Obecně se řez růží provádí několikrát ročně – na jaře, po odkvětu, případně na podzim.

Stanoviště

Růže vysaďte na místo, na které alespoň šest hodin denně svítí slunce. Pokud se jim nebude dostávat dostatek slunečních paprsků, budou slabé a postupně pravděpodobně uhynou. Ve stínu či polostínu se také zvyšuje riziko vzniku houbových chorob, jejichž příčinou je přílišná vlhkost.

Pokud máte v plánu vysadit blízko sebe více rostlin, dbejte na to, aby každá z nich měla dostatek prostoru. Jakmile by se růže tísnily, nedocházelo by k cirkulaci vzduchu a opět by se zvyšovalo riziko plísní.

Barvy růží a jejich význam. Co vám chtěl květinou říct?

Půda a výsadba

Půda musí být kyprá, výživná a dobře propustná. Je nutné zajistit dobrou drenáž, aby nedocházelo k podmáčení kořenů. Ideální doba pro výsadbu růží je jaro. Pokud sázíte volnokořenné růže, namočte je nejprve na minimálně 24 hodin do vody.

Růže se sází do hloubky alespoň 60 cm do dostatečně velké jámy, která poskytne dostatek prostoru pro kořeny. Růže zasypte zeminou s trochou prosátého kompostu a dobře zalijte.

Zálivka a hnojení

Zálivka je v případě pěstování růží extrémně důležitá. Zalívejte je slabým proudem vody a vyhněte se přitom listům – zalévání přes listy je častou příčinou vzniku houbových chorob. Obecně platí, že by se růže měly zalívat dvakrát týdně, nicméně záleží na počasí a teplotě ovzduší.

Důležité je také pravidelné hnojení, které podpoří kvetení a zajistí celkově dobrý stav rostliny. Během vegetace používejte hnojivo určené speciálně na růže. Ideální jsou hnojiva s postupným uvolňováním živin a vyšším obsahem fosforu.

Ochrana růží na zimu

Zimní slunce, holomráz i studený vítr pro růže představují jisté ohrožení. Na zimu je proto nutné rostliny dobře připravit a před všemi zmíněnými vlivy je ochránit.

V listopadu či prosinci půdu okolo růží nakypřete. Jakmile se venkovní teplota drží pod nulou a hrozí trvalé mrazy, růže zbavte olistění a zakryjte netkanou textilií. Stromkové růže je navíc potřeba stáhnout provázkem. Pnoucí růže se zakrývají těžko, proto je vhodné volit mrazuvzdorné odrůdy. Půdu kolem růží zakryjte kompostem či hnojem, v případě silných mrazů přidejte také chvojí.

Růže nechejte takto zazimované až do jara, respektive do rozmrznutí půdy.

I pivoňka patří mezi léčivky. Kdysi se využívala k léčbě epilepsie a křečí u malých dětí

Jak pěstovat růže v květináči?

Věděli jste, že růže můžete pěstovat také na balkoně či terase? Pro pěstování růží v květináči platí víceméně stejná pravidla. Aby prospívaly, potřebují dostatek sluníčka, pravidelnou zálivku a občasné přihnojení. Čas od času bude také nutné růži ostříhat a zhruba jednou za tři roky ji přesadit do prostornější nádoby.

Úplně nejvhodnější pro pěstování v květináči jsou trpasličí růže, které vytvářejí drobné květy a dorůstají do výšky maximálně 40 cm. I u zakrslých růží však dejte na to, aby měly dostatek místa pro kořeny.

Choroby a škůdci růží

Růže jsou náchylné k houbovým chorobám, zejména pokud jde o padlí a černou skvrnitost. Jejich příčinou bývá nadměrná zálivka a zalévání rostliny přes listy. Pokud se některá z chorob objeví, je nutné ihned odstranit napadenou část rostliny a použít fungicidní přípravek.

Pokud jde o škůdce, běžně se na růžích objevují mšice, s nimiž pomohou běžně dostupné postřiky. S bojem proti mšicím je nutné začít co možná nejdříve, protože při jejich přemnožení v krajních případech hrozí úhyn celé rostliny.

Zdroje: rose.org, gardendesign.com, gardeningknowhow.com, almanac.com, wikipedia.org