Jak poznat pravého kamaráda a kvůli čemu nejčastěji přátelství končí

Pravý přítel vás nenechá v nouzi, ani kdyby padaly trakaře a on sám byl totálně na dně. Alespoň se to říká. Jaká je však pravda? To budeme každého svého kamaráda takhle testovat? Je asi lepší udělat si nejprve pořádek v lidech, které máme kolem sebe. Kdo je blízký přítel, a kdo pouze, byť třeba dobrý, známý? Stovky přátel na sociální síti ještě neznamená stovky přátel, na které se můžeme spolehnout, i v našem skutečném životě.

Sex ve městě a jiné ženské komunity

Spousta lidí říkává: mám málo přátel, zato dobrých. Zatímco muži mají většinou jednoho dobrého přítele a ostatních pár méně blízkých kamarádů na sport nebo na pivo, u žen je tomu trochu jinak. Pohybují se ve větším společenství, často to bývá trojice či čtveřice žen, které se navzájem znají a jsou si blízké. Příkladem může být třeba seriál Sex ve městě, anebo proslulý lesbický seriál L word.

Skupinka spřátelených žen utváří jakousi komunitu určenou především k vzájemnému sdílení. Žena, když má problém a potřebuje se s ním svěřit, často k tomuto účelu využije kohokoliv, kdo jí zrovna padne do rány – kadeřnice, masérka, prodavačka, méně blízká kamarádka, známá, nebo kolegyně z práce.

Výkladový slovník pro ženy: Co si muži myslí, když ženám říkají miluji tě?

Muž si řeší problémy sám

Muž se většinou svěří pouze dobrému kamarádovi u piva či na treku, anebo nikomu – řeší si své problémy sám. Samozřejmě tento model není žádným dogmatickým ani genderovým pravidlem – lidé jsou přece jen různí. Mezi přáteli ale také samozřejmě panuje rivalita, a to především v ženských skupinách nebo na ženském pracovišti. U mužů se intriky, závist, žárlivost, snaha získat výhody pro sebe nebo soupeření o kamaráda rozhodně vyskytují méně často než u žen, které i ve větším přátelském společenství přece jen mají tendence usilovat o bližší vazby a intimnější kontakty. Jakmile jedna kamarádka nemá čas, protože šla do kina s jinou, už je často oheň na střeše. Muži tohle rozhodně neřeší.

U žen se taky často objevuje vzájemné řešení toho, co kdo komu řekl či neřekl, protože ženy jsou od přírody rády klevetivé, a jak se říká – co neví, to nepoví. Informace se pak šíří rychlostí blesku a spíše existuje jakási kolektivní informační intimita, než důvěra pouze mezi dvěma kamarádkami. Pokud jsou blízké kamarádky odpojené od okolního světa a nemají další společné známé, může být jejich přátelství a sdílení samozřejmě daleko intimnější.

Kamarádka mi přebrala muže

Porušení přátelství často nastává kvůli narušení důvěry a když dojde ke zradě. Ta se může projevovat různě – někdo vypustí do éteru důvěrnou a kompromitující informaci, kterou si měl nechat pro sebe, anebo třeba vyzradí něco našemu partnerovi či jiné blízké osobě, která to nutně vědět neměla.

Zrada ale může nastat i tehdy, když nám kamarádka přebere chlapa. To je asi zrada největší. Není ani ničím neobvyklým, když se s námi přátelila jenom proto, aby se k němu mohla dostat blíž, anebo nám celou dobu lhala a nedokázala ze strachu přiznat, že s ním má už půl roku poměr. Tyto závažné důvody bývají mnohdy signálem k jasnému ukončení přátelství, a to zřejmě už napořád.

„Můj přítel se zamiloval do mojí dobré kamarádky, se kterou jsme často trávili čas ve třech. Vůbec mě nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. Ona se tomu kvůli mě zprvu bránila, ale pak jsem jednou byla na školení v Brně a oni dva se spolu vyspali. Saša se mi to bála říct, tajila to přede mnou tři měsíce a celou dobu se s ním scházela. Považuji to za největší a neodpustitelnou zradu z obou stran. Nakonec mi to s pláčem přiznala, prosila za odpuštění a chtěla odjet na delší dobu do zahraničí – utéct od toho všeho. Já jsem okamžitě s oběma ukončila kontakt. Podle toho co jsem slyšela se kvůli mě rozešli, ale po dalším půl roce se spolu dali dohromady a jejich vztah už dnes trvá déle, než tehdy trval ten náš. Pracuji na odpuštění, ale zatím mi to moc nejde,“ svěřuje se třicetiletá zdravotnice Katka.

Když přítel nepomáhá nebo nás táhne ke dnu

Přátelství ale může skončit i ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že dotyčný vlastně ani nikdy přítelem nebyl. V době, kdy jej potřebujeme, najednou není. Upřednostňuje svoje zájmy, nevěnuje se nám, mluví stále jen o sobě, získává z našeho přátelství výhody a sám nic nenabízí. Někdy jsme druhým člověkem natolik okouzleni, že vůbec nevidíme jasně a v přátelském vztahu se rozdáváme, zapomínáme na sebe, a nakonec zjistíme, že jsme zcela vyčerpaní a už nemůžeme dál.

Přátelství je vztah jako každý jiný, někdy někoho neustále zachraňujeme a snažíme se mu pomáhat, a nakonec zjistíme, že ten dotyčný o žádnou pomoc ani nestojí. Vždy je třeba najít a hlavně dokázat udržet hranice přátelství tak, aby bylo přínosné a obohacující pro obě strany.

Kamarád taky rád

Další problém může nastat, pokud se do nás náš kamarád zamiluje. Někdy je rádoby přátelský zájem vyprovokován z druhé strany pouze tím, že se vlastně ve skutečnosti jedná o zájem zcela jiného druhu. Zkrátka a dobře, co když je na jedné straně více než přátelství? Nechat si kamaráda či kamarádku poblíž, i když víme, že po nás touží trochu jinak a ani trochu to nepřipomíná přátelskou úroveň vztahu? V prvé řadě je vhodné si otevřeně promluvit, zastírání a utajované city nikdy k ničemu nevedou. Vyložte si karty na stůl a pak se domluvte, jestli spolu budete chodit na hory i přesto, že se do vás dotyčný člověk zamiloval, anebo pro něj bude lepší vás nevidět. Kamarád taky rád, ale trpět určitě nikdo nemusí…

Přátelství za každou cenu?

Přátelé sdružuje nejen potřeba společného sdílení a porozumění, ale také trávení času, někdy jde o sport, specifický koníček, nebo třeba kultura, kino, divadlo, tanec a podobně. Přátelství s někým, kdo je přítelem či známým někoho, kdo je blízký nám ještě automaticky neznamená, že i my si s tímto člověkem budeme rozumět a že je naší povinností s ním chodit ven či na pivo. Rovněž asi moc nemá smysl udržovat kontakt s někým, s kým nemáme žádné společné zájmy, nemáme si co říct, anebo nás neskutečným způsobem vytáčí jen proto, že jsme zrovna osamělí a nemáme poblíž žádné kamarády.

Ztráta přítele bolí

Každá ztráta kamaráda či kamarádky bolí stejně jako když ztratíte jinou blízkou osobu, milence nebo přítele, je to vztah jako každý jiný. Máte toho člověka rádi, znáte jej jako své boty, někdy i celý život, trávíte spolu svůj čas. Někdy k ukončení přátelství nejsou žádné závažné důvody, lidé se prostě scházejí a rozcházejí, posouvají na své životní cestě, vyvíjejí se a mění. Některé životní cesty se rozejdou nebo na nějaký čas odloučí. Je třeba tomu rozumět, respektovat to.

Neznamená to, že nás přítel opustil záměrně, potřebuje jen žít svůj život jinde, s někým jiným, jinak, být sám, stýkat se i s jinými lidmi. Opravdová přátelství jsou ale (někdy i s přestávkami na několik let) věčná, s velkým respektem jednoho člověka k druhému. Kamaráda prostě máme rádi i s jeho chybami a nedostatky a jsme vždy ochotni mu pomoci, když je to zapotřebí.

Důvody k ukončení přátelství:

• ztráta důvěry a lež
• zrada
• přebrání partnera či partnerky
• výrazné názorové neshody, razantní změna životního stylu
• bytostný nesouhlas s chováním a jednáním kamaráda
• dlouhodobě neřešené problémy kamaráda, která odmítá pomoc a tzv nás “táhne dolů”
• když nás kamarád přestane respektovat nebo překračuje naše hranice a invazivně nám zasahuje do života
• když se do nás kamarád zamiluje, anebo my do něho
• když si kamarád najde nový vztah a jeho láska nás bytostně nemá ráda