Syndrom vyhoření je poměrně nová diagnóza, o které se dnes hodně mluví. Postihnout může každého z nás, ale nejvíce spadeno má workholiky. Pokud neustále pracujete, jste pod velkým tlakem a nemůžete, anebo vlastně ani neumíte, odpočívat, hrozí vám kolaps v podobě nepříjemných příznaků. Projevují se na těle i na duši.
Vyhořet může každý
Syndrom vyhoření není žádná ostuda a položil už na kolena nejednoho vrcholového manažera či známou osobnost z řad našich populárních umělců. O svých prožitcích neváhali promluvit sportovkyně Olga Šípková, operní pěvkyně Dagmar Pecková nebo moderátor Aleš Cibulka, a to v knize s názvem Vyhořet může každý. Publikaci po odborné stránce zpracoval také známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák.
Jak vlastně můžeme poznat, že máme vážný problém? Důležité je nenechat to zajít až tak daleko, abychom museli vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc a vyřadili se z běžného provozu na několik měsíců nebo dokonce i let.
Panická ataka útočí bez varování. Příčinou jsou často potlačované emoce
Příznaky syndromu vyhoření
Mezi prvotní příznaky syndromu vyhoření patří únava, podrážděnost, lítost, smutek nebo vztek. Člověk postupně přestává zvládat své běžné povinnosti, protože se začne cítit fyzicky i psychicky velice špatně. Ztratí smysl a důvod vykonávat svoji práci, přestane věřit se své schopnosti, může začít obviňovat druhé, ale především sám sebe.
Z fyzických příznaků se objevují různé bolesti všeho druhu, především bolesti páteře, velké napětí ve svalech, nervové problémy, panický strach, mravenčení těla, takzvané cítění mrazu na zádech, trávicí problémy, bolesti hlavy, dechová tíseň, nespavost, nebo naopak přílišná spavost, a neschopnost vůbec vstát ráno z postele. Člověku zkrátka chybí jiskra a vůle k práci, nebo vůbec k životu.
Příznaky jsou nespecifické a individuálně se liší. Syndrom vyhoření se může snadno zaměnit za depresi, úzkostnou poruchu nebo neurózu, ale symptomy, které je doprovázejí bývají shodné. U fyzických potíží se obvykle žádná diagnóza neprokáže, ostatně všichni víme, že onemocnění začíná v hlavě a jeho původ je psychický. Zpochybňovat vliv psychosomatiky si dnes už nedovolí téměř žádný lékař.
Prevence syndromu vyhoření
Jak hořet, ale nezhasnout? Ze všeho nejdůležitější je si uvědomit své hranice a rozpoznat varovné a plíživé příznaky včas. Pokud nejsme v souladu sami se sebou a v propojení se svým tělem, koledujeme si o vážné zdravotní problémy, nejen o syndrom vyhoření. Jakmile máme nasbíráno, pomůže jedině ubrat a zvolnit tempo. Nebojte se říct si o pomoc a dělejte věci jinak. Snažte se co nejvíce odpočívat, chodit do přírody a dělat si drobné radosti. Pomůže také změna stravy, pravidelný režim a dostatečný spánek. Pokud to přepálíte, skončíte na psychiatrii.
V rámci léčby pomáhají vhodně zvolené léky, aby organismus mohl vůbec žít a vykonávat svoje základní funkce. Zásadní je ale změna režimu nebo prostředí, a především psychoterapie, při které si člověk může pomoci uvědomit a vyřešit své niterné problémy a všechno, co jej až do této fáze vlastně dohnalo.
Psychosomatická mapa strachů odhalí příčinu vašich nemocí
Obrovský tlak na to být úspěšný ve své profesi, neselhat v určité funkci či pozici, stres, tlak na výkon či vydělávání peněz kvůli tomu, aby člověk vůbec uživil svou rodinu, jsou příčinami toho, že se člověk zkrátka zhroutí. Zkusme dělat věci jinak a uvědomovat si své limity, protože zdraví máme jenom jedno a nikdo nám ho už nevrátí.
