Když lidé vstupují do manželství, ve většině případů plánují mít v budoucnu společného potomka. S dítětem tak založí skutečnou rodinu. Na některé z těchto párů čeká zklamání. O jejich sen je připraví neplodnost nebo jiná shoda okolností, která zapříčiní nemožnost mít vlastní, biologické dítě.
Mnoho párů dále bojuje za svůj sen a podají žádost o náhradní rodinnou péči, nejčastěji o adopci. Tato cesta jim dá novou naději, naplnění a ve většině případů i vysněné dítě.
Adopce
Nejznámější forma náhradní rodinné péče je osvojení neboli adopce. Tato forma je obvykle zvolena bezdětnými páry. V České republice je ročně osvojováno přibližně 600 dětí. Osvojení je druh náhradní rodinné péče, při níž manželé či jednotlivci přijímají opuštěné dítě za vlastní a s ním spjatá veškerá práva a povinnosti.
Pěstounská péče
Odlišná forma náhradní rodinné péče je tzv. pěstounská péče. Pěstounskou péči volí zejména manželské páry, které už mají děti. Pěstouni zpravidla nejsou zákonnými zástupci dítěte a není vyloučen styk s biologickými rodiči, kterým zůstává zákonné právo rozhodovat o nejdůležitějších otázkách.
Hostitelská péče
Hostitelská péče se týká dětí, které vyrůstají v ústavních zařízeních, protože z nějakého důvodu nemohly být osvojeny či se nenašla vhodná pěstounská rodina. Dítěti jsou umožněny některé víkendy, svátky či prázdniny strávit na návštěvě v rodině, která se mu snaží touto cestou pomoci. Jedná se o opakované návštěvy u dané rodiny, nikoli návštěvy jednorázového charakteru.
Mýtus
Mnoho lidí žije v omylu, že v dětských domovech a jiných institucích jsou tisíce dětí, které čekají na nové rodiče a s nimi i nové domovy. Ovšem realita je jiná.
V našich dětských domovech nejsou tisíce „chudáčků“, které čekají na svůj nový domov a které mohou být okamžitě předány novým rodičům. Ano v dětských domovech je mnoho dětí, ale jedná se o děti, které nejsou právně volné nebo se pro ně nenašla vhodná rodina.
