Smrt je jedním z nepříjemných tabu naší společnosti. Naštěstí se o ní začíná mluvit čím dál více a vznikají různé iniciativy na toto téma. Jak se připravit na smrt, ať už tu svou či blízkého?
Smrt je součástí života
Smrt je z lékařského hlediska zastavení životních funkcí, které vede k nevratným změnám a poškození těla. Ve většině případů je způsobena poškozením jedné z atria mortis – bran smrti, mezi které patří srdce, plíce a mozek.
Smrt je neoddělitelnou součástí života. Nicméně díky zdravotní péči na vysoké úrovni, hygienickým podmínkám a zdravému životnímu stylu se průměrný věk dožití stále zvyšuje.
Z lékařského hlediska můžeme smrt rozdělit na klinickou a biologickou.
Klinická smrt
Klinickou smrtí se rozumí zástava dechu a krevního oběhu, zatímco centrální nervový systém (mozek, mícha) stále funguje. Trvá přibližně 5-6 minut a mezi lidmi je zajímavým fenoménem, protože se proces smrti dá stále zvrátit.
Známe případy lidí, kteří se z klinické smrti vrátili zpět a popisují to jako silný prožitek opouštění vlastního těla, světla a promítání svého života. Někteří hovoří i o změně jejich života a životní filozofie, o transformačním zážitku. Tento tzv. prožitek blízké smrti si ale nese jen část přeživších.
Klinická smrt se dá zvrátit např. kardiopulmonální resuscitací.
Biologická smrt
Biologická smrt je charakterizovaná nevratným poškozením mozku.
Strach ze smrti
Je třeba si říct, že strach ze smrti je naprosto přirozená věc, která je součástí pudu sebezáchovy. Vždyť přece, jak by to tady vypadalo, kdyby se nikdo smrti nebál a nesnažil se o zachování druhu?
Je přirozené cítit strach ze smrti jako zdravý i jako nemocný člověk. Jde o velkou neznámou. Můžeme se bát toho, co bude po smrti, můžeme se bát toho, jestli jsme žili dobře. To vše je normální.
Zamyšlení nad smrtí a konečností života není na škodu, člověk si díky němu může přehodnotit žebříček a smysl života. V dnešní hektické době na smrt, umírání a myšlenky o nich není čas, a o to víc tím pak lidé bývají zasaženi.
Jak se připravit na smrt
Mezi námi se denně pohybují lidé, kteří ví, že se jejich život chýlí ke konci. Možná jsou těžce nemocní, možná mají genetickou vadu, možná jde o úplně něco jiného. Vědomí blížící se smrti je může řadit mezi lidi smířené a čekající, mezi lidi, kteří se snaží si ze života užít co nejvíce anebo mezi lidi, kteří skládají účty a smývají křivdy.
Žádný způsob odcházení není špatný. Pokud by se však měly dát nějaké obecné rady o tom, jak se připravit na smrt, zněly by asi takto:
8 varovných příznaků, které se mohou objevit měsíc před infarktem
1. Smíření
V roce 1969 byl americkou psycholožkou uveden na svět model pěti fází umírání, který otvíral citlivou kapitolu našich životů. Možná jej znáte pod názvem pět fází smutku, na který se dají aplikovat také.
První fází je popírání, následuje hněv a agrese, posléze smlouvání, deprese a nakonec smíření. Někteří lidé mohou mít jiné pořadí fází anebo dokonce některou fázi přeskočit, případně se v jiné zaseknout.
Pokud cítíte, že se nemůžete hnout dál a točíte se v bludném kruhu negativních emocí, vyhledejte pomoc specialisty.
Jakmile dorazíte do fáze smíření, jste schopní k nastalé situaci přistupovat s rozumem, spolupracovat při léčbě a vše snáze vyřešit.
Pozor! Smíření neznamená rezignaci. Je to pouze o přístupu k situaci. I smířený člověk může s nemocí aktivně bojovat.
2. Usmíření a rozloučení
Nevyřešené osobní křivdy mohou zanechat silné šrámy na duši pozůstalých. Přehodnoťte svá životní rozhodnutí a všechna nepřátelství. Pokud vám na daných lidech záleží, zkuste spolknout část své hrdosti a podejte jim ruku. To, jestli přijmou, je jen na nich.
Ale věřte tomu, že usmíření v posledních chvílích jim pomůže. Sami určitě znáte ten pocit, kdy odešel někdo z lidí vám blízkých a vy jste neměli šanci napravit spory.
Stejně důležitou části je i rozloučení s vašimi blízkými. Kdo ví, možná je teď právě tne nejvhodnější čas na vyřčení nikdy nevyřčeného.
3. Sdílení
Nebojte se o své situaci a strachu mluvit se svými blízkými. Možná sami cítíte, že potřebujete porozumění a blízkost, potřebujete sdílet. Smrt sice prožíváme každý sám, ale nikde není psáno, že nám s ní nikdo nemůže pomoci – pochopení, slova i tělesný kontakt jsou důležité.
4. Závěť
Závěť patří mezi věci, které lidé všeobecně neradi řeší. Přitom se jedná o důležitou věc, která usnadňuje situaci po jejich odchodu. Vše si rozmyslete a sepište závěť se svým notářem – a to i v případě, že vůbec nestojíte před smrtí. Nikdy není brzy na to, myslet na zaopatření vaší rodiny.
Stejnou důležitost přikládejte i různým potřebným dokumentům jako jsou přístupy k bankovním účtům, smlouvy nebo pojistky. Připravte je všechny na jedno místo. Ušetříte tím spoustu práce svým blízkým.
Hypochondrie jako psychická porucha – jak poznáte, že jste hypochondr?
5. Pohřeb
Možná vám to zní morbidně, ale není vůbec od věci naplánovat si svůj pohřeb. Kde chcete být pohřbeni? Chcete být zpopelněni? Rodina by na vaše přání měla dát, ať už jde o takovou důležitou věc jako je forma anebo jen o drobnost jako je volba hudebního doprovodu.
Co prožívá umírající člověk
U umírajícího člověka dochází ke změnám prožívání. Spousta lidí cítí blížící se smrt, a proto mohou trávit čas uzavření do sebe, ve vzpomínkách a bilancování dosavadního života. Mohou ztratit zájem o své koníčky, netouží ani po velkých návštěvách a chtějí u sebe jen své nejbližší. Ubývá jim sil.
Umírající člověk více spí, méně mluví a mění se i vnímání času. Čas už pro něj není 24 hodin dne, ale čas, který mu zbývá. Může cítit neklid, bolest, zoufalství a strach. Dívá se do neznáma. Často bývá také rozrušený a zmatený, pletou si lidi i události.
U některých lidí se v posledních chvílích objevuje vzepětí sil. Umírající není ospalý, ba naopak je velmi bdělý, aktivní a vyslovuje různá poslední přání (posadit se, ochutnat určité jídlo, navštívit určité místo).
Co si obléct na pohřeb? Rozlučte se s vaším blízkým důstojně
Jak se připravit na smrt blízké osoby
Smrt blízké osoby je těžkým okamžikem, na který se nejde zcela připravit. Existuje ovšem pár kroků, které vám s tím mohou pomoci.
1. Skládání účtů
Než litovat nedostatečného rozloučení nebo příliš velké pýchy, je lepší složit účty a bilancovat. Pokud jste na nože, tak se se svým blízkým usmiřte, dojde tak klidu jak jeho, tak vaše duše. Odpusťte křivdy. Travte se svým blízkým poslední chvíle, i když to pro vás může být těžké. On to ocení a vy za to později také budete rádi.
2. Doma nebo v nemocnici?
Zeptejte se umírajícího, zda chce do poslední chvíle bojovat v nemocnici a zkoušet všechnu možnou léčbu anebo jestli chce dožít v klidu domova, v obklopení rodiny a za pomoci mobilního hospicu. Nenechávejte své blízké odložené v nemocnici nebo domově pro seniory.
Postarejte se o to, aby své poslední dny prožil tak, jak on chce.
Může se stát, že vás umírající bude chtít ušetřit nebo chránit a vysloví přání, aby zůstal v nemocnici. Respektujte to.
3. Buďte společníkem
Umírání je těžké břemeno pro obě strany, a proto by si měly vycházet vstříc. Nabídněte svému blízkému svou společnost. Pokud chce být umírající v klidu a tichu, nechte ho tak být. V mnoha případech chce naopak společníka, který vyslechne jeho strachy a obavy, bilancování, vzpomínky a přání.
Zajímavost na závěr – dárcovství orgánů
A jak je to s dárcovstvím orgánů v České republice? Dárcem orgánů po smrti je každý člověk, u kterého byla zjištěna mozková smrt, a který za svého života nevyjádřil nesouhlas s dárcovstvím a nezaregistroval se v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem.
Jiný postup je v případě, že byste své tělo chtěli darovat vědě. V takovém případě musíte vyjádřit během života souhlas.
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
