Jak se rozhodnout. Má zvítězit rozum nebo srdce?

Řešíte dilema? Váháte, jak se rozhodnout? Takové rozhodování může představovat celoživotní problém. Spousta z nás zabředává do známých klišé – jsem nerozhodná váha, nevím jak se rozhodnout – na základě srdce nebo rozumu? Řešíme, co je správné, a co ne. Kdo nám může poradit? Jak si usnadnit rozhodnutí, když nevíme kudy kam?

V životě se může vyskytnout tolik zásadních situací a tolik šancí, které vyžadují to, abychom udělali nějaký krok vpřed, že je snad ani nelze spočítat. Dokážete být celiství ve svém rozhodování a vždycky přesně víte, co máte udělat? Málokdo z nás ví, jak vsadit na jistotu a rozhodnout se snadno a bez pochybností.

Potřebujeme berličky a pomoc zvenčí?

Jedinou jistotou je nejistota, říká se. Jak tedy najít pověstný stoický klid a umět se rozhodnout efektivně, zodpovědně a bez zbytečných průtahů? A co víc, nikdy svého rozhodnutí nelitovat? Celý zástup bezradných čekatelů na podpůrné berličky vyhledává pomoc dobrých i méně dobrých přátel, radu starších a zkušenějších – například rodičů či prarodičů, random cizích nezúčastněných osob, kartářek, věštců, astrologů, léčitelů, šarlatánů a odborníků na seberozvoj nebo znalců jako například právníků, lékařů nebo třeba i filozofů. Za tyto rady většinou platíme. Svým časem a především penězi.

Důležité je si uvědomit, že nikdo nic neudělá za vás. Semináře seberozvoje a koučování určené k tomu, abyste se dokázali ve svém životě lépe zorientovat a snadněji rozhodovat vás sice mohou nakopnout, ale kartářka, farář nebo psycholog tu nejsou od toho, aby řešili vaše problémy. Nelze vycházet z toho, že někdo něco říkal, a to je svaté. Pakliže se s tím ztotožníte, tak dozajista ano. Ale je to skutečně to, co sami doopravdy chcete?

Sebenaplňující proroctví dokáže mnohé

Lidé se nejvíce obávají toho, že se nerozhodnou správně, což se v budoucnu projeví tak, že dříve či později začnou svého rozhodnutí litovat, budou prožívat peklo na zemi, dostanou se do patové situace, anebo jejich cíle, předsevzetí a původní záměr čeká naprostý zmar. Svou roli může hrát také takzvané sebenaplňující proroctví, které vychází z očekávání pozitivního nebo negativního výsledku, ať už z přesvědčení nás samotných nebo vlivu či zásahu jiných osob.

Pokud vám tedy kamarádka řekne, že tohle špatně dopadne a v žádném případě by vám nedoporučovala se touto cestou vydat, vaše mysl tím bude natolik ovlivněná, že pokud se přece jen rozhodnete touto cestou vydat s tím, že všechno bude skvělé, musíte tomu opravdu věřit. Jakmile se začnou vkrádat pochybnosti, že kamarádka měla pravdu a její předpoklad přijmete i za svůj, pravděpodobně se také naplní, protože k němu už takto budete automaticky přistupovat.

Kartářka vám (ne)poradí

Jestliže se naopak rozhodnete pro variantu, o které nikdy nezapochybujete a budete plnou silou své vůle věřit tomu, že je to jediné správné rozhodnutí, které přinese mnohé šťastné a pozitivní okamžiky do budoucna pro všechny, navíc třeba bude-li posíleno stejnými myšlenkami dalších osob, máte velkou šanci, že se i přesně takto naplní. Na tomto principu mohou fungovat i mnohé předpovědi kartářek, pokud vám věštkyně řekne, že něco dobře dopadne, budete šťastní a s radostí to uděláte. Rozumíte tomu, že ano?

Rozhodování na základě srdce nebo rozumu?

A jsme u pověstného rozhodování na základě srdce nebo rozumu. Ne vždy jsou totiž tyto dvě oblasti v souladu. Člověk by měl být celistvý a fungovat především v harmonii sám se sebou. Ale co když máme několik oddělených složek osobnosti, které jdou v rozhodování proti sobě?

Švýcarský psychoanalytik C. G. Jung nebo příborský rodák S. Freud o tom věděli své – každá osobnost má několik částí, které se chovají zcela jinak. Možná znáte pověstné Freudovo Id, Ego či Superego, anebo Jungovo Bytostné Já, které křičí, pakliže se chováme tak, jak si myslíme, že bychom měli, a ne tak, jak doopravdy chceme ve chvílích, kdy dokážeme být sami sebou.

Srdce chce většinou něco jiného ve chvílích, kdy se rozum domnívá, že by to nebylo moudré. Někdy nám do toho začne mluvit i strach a veškeré obranné mechanismy, které nás varují a vymýšlejí si nejrůznější katastrofické scénáře. Jak ale rozpoznat, co je vlastně správné? To je na tom všem právě to nejtěžší. Někdy přichází náhlý impuls shůry, rychlý, prudký, nečekaný a hlavně oproštěn od veškerých rozumových zásahů, analýz a logiky. Tomuhle se říká intuice a někteří lidé na ni nedají dopustit. Najednou vámi projede pocit, že zkrátka víte. A nemusíte už dále trápit svou hlavu analýzami.

Pro a proti pomáhá ujasnit si priority

Spolehlivou a známou metodou je sepsání si všech pro a proti, ujasnění priorit a bezpečné ošetření neznámé půdy. Někteří lidé zkrátka dobře vědí, že je lepší dvakrát měřit a jednou řešit než doplatit na nerozvážnost. Kdo se jednou spálí, většinou už druhé šance nedává. Jsme opatrní a snažíme se poučit se ze zkušeností. Neopakovat znovu stejné chyby a nedělat další špatná rozhodnutí. Ne vždy to však skutečně dokážeme.

Tipy pro snadnější rozhodování:

• Ujasněte si priority a sepište si všechna pro a proti. Proveďte analýzu na základě rozumu.
• Zkuste se nacítit a vnímat své pocity. Emoce a intuici byste z vašeho rozhodování rozhodně neměli vynechat.
• Čím méně lidí do vašeho dilema zapojíte, tím lépe. Rozhodnutí by mělo vycházet z vás samotných, hlubokého nitra vaší osobnosti bez všech vlivů a balastu kolem.
• Naučte se rozhodovat samostatně, ale nebičujte se za vlastní bezradnost a tendence žádat druhé o rady, co máte dělat.
• Někdy pomáhá nezaujatý postoj a náhled na celou situaci člověka, kterému opravdu věříte a víte, že vás dobře zná.
• Zkuste se oprostit od zaslepenosti, nadšení a nepromyšlenosti do důsledku, hloubky a vzdálenějších horizontů.
• Poskytněte si dostatek času a rozhodnutí neprovádějte ve stavu, kdy se necítíte dobře a jste pod tlakem.
• Vyhněte se rozhodování pokud jste nemocní nebo máte PMS či menstruaci.
• Zkuste využít procházku o samotě v lese anebo meditaci. Ujasněte si myšlenky a rozhodujte se v klidu.
• Svému rozhodnutí byste měli věřit. Nepochybovat o něm a nehanit si ho.