2 fotky 
Někteří lidé nezvládají typické zimní počasí a po příchodu zvenku se nedokáží hned dobře zahřát, vadí jim střídání tepla a zimy, mívají celoročně studené končetiny, jsou náchylní k prochladnutí a během zimního období někdy i neradi opouštějí teplý a útulný domov. Jak se v zimě zahřát a dosáhnout ideální rovnováhy a zdraví těla a ducha? Poradí nám ájurvédská terapeutka Andrea Lazarská.
Spousta lidí zná z ájurvédy základní tři konstituční typy – vátu, pittu a kaphu. O čem ještě ájurvéda je? Jak můžeme dosáhnout rovnováhy – je potřeba mít všechny tyto prvky či síly v sobě vyrovnané?
Ájurvéda představuje ucelený medicínský systém léčení. Její učení je velice hluboké a komplexní, ve světě se studuje na univerzitách stejně jako naše západní medicína. Předně klade důraz na prevenci a dosažení rovnováhy. Nabízí tedy doporučení ohledně úpravy stravování, vhodného životního stylu, správnosti myšlení a každodenního konání tak, aby člověk žil v souladu se svou vlastní přirozeností. Je to vlastně umění každodenního života. Pokud už ale člověk onemocní, ajurvéda také umí najít a odstranit příčinu nemoci.
Základním stavebním kamenem ájurvédy je skutečně učení o třech energiích (jsou to tzv. dóši), které známe pod názvy váta, pitta a kapha. Ty jsou velmi specificky a jedinečně nakombinované v každém člověku, který se s tímto nastavením už rodí. I veškerý život na zemi je kombinací těchto tří principů. V průběhu života však díky různým vlivům dochází k narušení rovnováhy, proto je potřeba znovu zharmonizovat naše přirozené nastavení.
Velkou roli hraje třeba stres, noční směny, několikahodinové sezení u počítače, nedostatek pohybu, nebo třeba i velká zima, když máme rádi teplo.
Ajurvéda: Recepty a strava pro vátu, pittu a kaphu. Víte, ke kterému typu patříte?
Co byste jako ájurvédská terapeutka tedy poradila lidem, kteří mají věčně studené končetiny, jsou zimomřiví a během zimního období poněkud trpí. Čím je to vlastně způsobeno, že někdo je horkokrevný a někdo by se na celou zimu nejraději odstěhoval do teplých krajin?
Chlad nebo horko v těle pociťujeme dle toho, která dóša v našem těle převažuje a jak aktivní je naše agni, vnitřní oheň, jenž toho má mnoho na starosti, včetně udržování zdravé rovnováhy dóš a teploty organizmu. Pokud v mém těle bude převažovat ohnivá síla pitty, budu pro své vnitřní horko spíše vyhledávat chladnější prostředí, vysoké teplo mě bude dráždit, mohu mít vyrážky, průjem nebo se chovat agresivně, kriticky, zlostně. Pokud se v mém těle bude naopak silně zvyšovat váta a převážně její studená vlastnost, začne slábnout agni a budu trpět zimomřivostí, mohu také pociťovat například vnitřní sevření, ztuhlost svalů či strach.
Je to právě podzim a část zimy, které se nacházejí pod vlivem váty, studené, vzdušné, vysušující a lehké energie, která způsobuje v životě nejvíce nerovnováh a nemocí a která ponejvíce stojí i za studenými končetinami, a to zejména v případě jedince, jenž má v sobě tuto energii nezdravě zvýšenou. V takovém případě je třeba upravit stravování, denní režim a pohybové a psychické aktivity tak, ať se váta dostane pod kontrolu.
Studené končetiny mohou být ale rovněž známkou některých onemocnění, například snížené činnosti štítné žlázy, anémie, poruch krevního tlaku, diabetu. Zde je vhodné vyhledat odborníka, ať již z řad lékařů či terapeutů.
Mezi zahřívací ájurvédské koření patří třeba zázvor. Spousta lidí, kteří řeší otázku Jak se zahřát v zimě, si právě vaří tento čaj. Je vhodný pro každého?
Jednou ze specifik ájurvédy je její přístup ke koření, která používá nejen při vaření za účelem zvýšení chuti a trávicí síly, ale i jako léky na určité potíže a nemoci. Stejným způsobem přistupuje ájurvéda i k zázvoru. I ten může být v jistých situacích opravdovým lékem. A jako takový je společně s dalšími opatřeními vhodný k odstranění vnitřního pocitu chladu. Rozlišujeme, zda se jedná o jeho čerstvou nebo sušenou podobu, neboť každý z nich má trochu jiné vlastnosti a účinky. Dle toho, zda si zázvorový čaj připravuje jedinec typu váta, pitta nebo kapha, se volí množství zázvoru a forma jeho užívání.
Zjednodušeně lze říci, že kapha jedinec snese sušený zázvor a nepotřebuje sladit, pittě a vátě udělá lépe čerstvá forma zázvoru. Opatrnosti při používání zázvoru je potřeba při nadměrně zvýšené pittě, u překyselení, žaludečních vředů či žlučových kamenů.
Trápí vás studené nohy? Co dělat, abyste navrátila krev, kam patří
Jak se zahřát po příchodu zvenku během mrazivého počasí? Doporučila byste horký nápoj a ihned ten opačný extrém – čili horko, anebo se raději zahřívat postupně? Třeba já když přijdu z venku, tak si napřed doma otevřu okno.
V rámci laskavé sebepéče bychom se neměli nadměrně vystavovat extrémům, tudíž vztáhnu-li to na zimní období, měli bychom venku pobývat po přiměřenou dobu a vhodně oblečeni, abychom neprochladli.
Snášet chladné teploty nám také pomáhá vhodný denní režim, rovnovážné stravování i zdravé mentální přístupy, které harmonizují vátu a udržují náš vnitřní oheň – agni, jenž má na starosti i udržování tělesné teploty, v optimální funkci. Ideální je začít již v létě, kdy dochází vlivem vysokých teplot, konzumace studených jídel a nadměrného cestování k oslabení agni i ke zvyšování váty. Odměnou nám pak bude po všech stránkách pohodově strávená zima.
Jste příznivcem otužování a koupání v zimě v zamrzlé řece?
Koupání v zimě v zamrzlé řece považuji spíše za extrémní, byť v poslední době populární, aktivitu, přičemž ájurvéda extrémní chování nepovažuje za rovnovážné. Obecně k otužování lze říci, že chlad patří mezi dvě věci, u kterých moderní medicína předpokládá schopnost prodloužit dlouhověkost, ta druhá je drastické omezení kalorického příjmu. Otužování podporuje naši koncentraci, psychickou odolnost a směřování energie dovnitř do těla, čímž se zvyšuje síla agni ve střední části těla, trávicí a imunitní schopnost organismu.
Pokud jste se například sprchovali ve studené vodě, pak cca po 45 minutách dochází v cirkulačním systému k uvolnění vzniklé kontrakce a vy pocítíte velké teplo. To nastane mnohem dříve při opravdu nízké teplotě vody, prakticky okamžitě po opuštění řeky v zimě. Ačkoli tedy otužování má v životě svůj význam, je třeba zdůraznit, že je prospěšné pouze za situace, že je organismus vyrovnaný a silný, jinak chlad vyprovokuje vátu a tento stav je opravdu velmi nežádoucí a časem vede k nemoci.
Co byste konkrétně doporučila v zimě na zahřátí?
Je-li naše váta v rovnováze a agni správně funguje, mnohem lépe snášíme nejen chlad, ale i změny, včetně těch teplotních. Doporučuji na delší vycházky brát s sebou termosku s teplou vodou nebo čajem. Dovolí-li nám to situace, je vhodnější, a tělu přirozenější, postupný přechod mezi teplotami, tedy dopřát tělu čas k adaptaci na změnu – při příchodu zvenku, kde panuje mrazivé počasí, třeba nejprve chvíli pobýt v méně vytopené předsíni, než usedneme k hořícímu krbu, avšak záleží na míře prochlazení a individualitě každého z nás. Zcela jistě je po návratu vhodné sáhnout po zahřívajícím čaji, dobrou práci odvede zázvorový čaj nebo čaj z tulsi byliny. Velmi lahodný a ceněný je čaj masala. Výborně zahřeje, zvýší krevní oběh, stimuluje trávení, zvyšuje látkovou přeměnu a dobře chutná.
Recept na přípravu čaje masala:
Smícháme následující koření:
- čerstvý nakrájený zázvor (1-2 díly)
- skořice (1 díl), hřebíček (1 díl)
- kardamom (1 díl)
- vanilka (1/2 dílu)
- muškátový oříšek (1/2 dílu)
Směsi koření masala. Co se za nimi skrývá a jaké mají využití?
Postup:
Suché koření je vhodné rozmělnit v hmoždíři a v poměru 2 čajové lžičky na 1,5 šálku vody povaříme 3-5 minut. Poté snížíme plamen a přidáme kvalitní mléko v množství 1/4 – 1/3 k vodě. Mléko se nesmí vařit, jen jemně probublávat. Po několika minutách scedíme a podáváme.
Je možné koření vařit s černým čajem (1/4 – 1/2 lžičky na 1-2 lžičky koření), popř. přidat další koření (černý pepř, fenykl, šafrán) dle požadovaného účinku.
Pokud sladíme, hned na začátku vaření přidáme přírodní cukr, nebo dosladíme až na konci. V chladném ročním období je čaj vhodný pro všechny konstituční typy, kapha by při pravidelné konzumaci měla omezit mléko i cukr.
Mgr. Andrea Lazarská (*1977)
- Vystudovala tříletý obor „Ájurvédký terapeut“ v Ájurvédské Gurukule pod vedením MUDr. Martiny Ziskové.
- Studium bylo završeno klinickým studijním pobytem v ájurvédské nemocnici Gomantak Ayurved Mahavidyalaya and Research Centre, Goa, Indie.
- V rámci rozšiřování si vědomostí se zúčastnila mnoha seminářů a přednášek u Roberta Svobody, Prashantiho de Jaggera, Martiny Ziskové, Davida Freje a dalších ájurvédských osobností.
- Od dětství se zajímá o východní kultury, filozofii, psychologii, o zdraví, jógu, pohyb a práci s energií, absolvovala řadu masérských vzdělávacích kurzů a postupně pronikala do souvislostí mezi tělem, myslí a duchem člověka.
- Pracuje jako ájurvédský terapeut, pomáhá klientům nejen se uzdravit z nemoci, ale i nalézt ve svém životě harmonii, klid a vnitřní pocit pohody. www.ajurvedskaterapie.cz.
