Chcete si užít v létě nějaké ty adrenalinové zážitky a skákání do vody vám připadá jako skvělý nápad. Podívejte se, na co všechno musíte dát pozor.
Každý to ví, že skákat do neznámé vody, obzvláště po hlavě je velký risk, který může končit tragicky. I když se počet těchto tragédií snížil, stále jsou, a jejich počet je vysoký. Hlavně muži se často předvádí svými riskantními skoky.
Výška, která je na skoky do vody považována za opravdu smrtelnou, je považována 25 metrů, většinou se ale skáče v rozmezí 5 – 10 metrů. Minimální hloubka, která by v místě doskoku u skákání z 10 metrů měla být, je 4,5 metru vody.
Vždyť je to jen voda…
Hazardéři si říkají, vždyť je to jen voda, avšak voda dokáže být zrádná. Voda se k nám může zachovat i jako beton, může být tvrdá. Také tlak vody je jiný než vzduchu. Nemluvě o mělkém dnu, kamenech nebo stromech, které se ve vodě nachází.
Nebuďte naivní a nemyslete si, že natažené ruce vás zachrání!
Tvrdí-li skokan, že daný rybník nebo lom zná jako svoje boty, tak nemá pravdu. Přírodní vody jsou ještě zrádnější než bazény, kde na nás číhá nejčastěji mělké dno. U přírodních vod si nikdy nemůžeme být jisti! Nevíme, zda tam spadl strom, kameny se posunuly nebo došlo k čemukoliv jinému (např. tam někdo vyhodil nějaký odpad, případně utopil auto).
Jak se lze skokem do vody zmrzačit, pokud rovnou nezemřete?
Poškození páteře
Nejčastěji dochází k poranění páteře, nejdramatičtější následky má poranění páteře v oblasti krku, který je při nárazu nejvíce zranitelný. Čím výše si páteř poraníte, tím jsou následky komplexnější. Vždy se jedná o všechny poruchy páteřních segmentů nižších plus se k nim přidávají nové poruchy z dané lokality konkrétního obratle. Poruchy, které si tak můžete způsobit se týkají ochrnutí svalstva, poruch citlivosti v daných částech těla (vnímání bolesti, dotekových vjemů, tepla a zimy), hormonální poruchy a poruchy sekrece (např. poruchy pocení apod.).
- Nižší bederní obratle – porucha dolních končetin a svěračů
- Druhý bederní obratel – omezena funkčnost svalstva dolních končetin včetně svěračů
- První bederní obratel – ochrnutí dolních končetin a přerušena funkce svěrač
- Hrudní část páteře – ochrnutí dolní části těla, často dochází k poškození míchy (nejčastější zranění)
- Přechod krční a hrudní páteře –neúplná schopnost ruky
- Sedmý krční obratel – můžete zvedat jen paže a pohybovat rukama v loktech
- Šestý krční obratel – můžete hýbat rameny, ale ruce neohnete
- Pátý krční obratel – nemůžete zvednout ani ramena, protože vám nefunguje deltový sval
- Nad čtvrtým krčním obratlem – nemůžete dýchat a hýbat končetinami a trupem, jelikož došlo k přerušení funkce bráničního nervu
Páteř si nemusíte poranit celou na jejím řezu, ale třeba jen napůl, pak se postižení bude manifestovat jen třeba na polovině těla či se může jednat o poruchu jen určitých funkcí (třeba citlivosti).
Nervy, které ochraňuje páteřní kanál, patří k tzv. centrálnímu nervovému systému, který není schopen regenerace a dosud lékařská věda nedokáže tato přerušení napravit. Proto postižení takto vznikající jsou již trvalého charakteru.
Poškození mozku
Další oblastí, kterou si můžete při neopatrném skoku do vody poranit, je mozek, a to buď samotným úderem do hlavy v důsledku vnitřního krvácení, či samotným tonutím, v důsledku kterého nedochází k dostatečnému prokrvování mozku, který odumírá. Zde může být spektrum následných postižení velmi široké a různě závažné, podle lokality, kde je mozek zrovna poškozen. Může se jednat jak o pohybové poruchy, tak o poruchy paměti, pozornosti, chování, vnímání apod. I zde jsou výsledky následné léčby velmi nejisté.
Drobná poranění
Zapomenout bychom neměli ani na drobnější poranění, jako jsou různé zlomeniny, odřeniny, které se nám mohou v kombinaci s nečistou vodou i pěkně zanítit apod. Ačkoli důsledky těchto poranění nebývají většinou trvalého rázu, dokáží nám pěkně znepříjemnit léto, a to určitě nechceme.
2 fotky 
