V kolektivech maminek je to velmi často diskutované téma. Jak se ukazuje, každá maminka má jinou zkušenost. A to už s průběhem samotného kojení. Některé děti vyžadují časté kojení a pijí jen krátce, jiné zase dokážou pít i půl hodiny. Ale jak je to s ukončováním kojení?
Každé dítě je jiné
Ano, i tady platí tahle poučka. A pro spoustu maminek je to velmi ulehčující zjištění. Protože své ratolesti přestaly srovnávat s jinými a počkaly na nejvhodnější chvíli, kdy přestávat s kojením nebo prostě na chvíli, kdy jejich dítě řeklo po svém ne.
To po svém možná v maminkách vyvolá pochybnosti. Ale je to tak. Dítě, které začne prs okusovat a různě ožužlávat už si prostě jen hraje a nepije. A pokud to dělá často nebo dokonce pokaždé, pak je to známka toho, že zřejmě dospěl ve svém vývoji tak daleko, že již kojením opovrhuje.
Postupné přestávání s kojením během dne
Přestávat kojit postupně a přes den je nejběžnější a zároveň nejpřirozenější způsob. Některá kojení během dne se vystřídají za příkrm, nejčastěji svačinky, a pokud je děťátko ještě hladové, tak se prostě dokojí. Děti si na tuto změnu zvykají poměrně snadno. Daleko horší to bývá u nočního kojení. Ale zase ne u všech dětí.
Noční kojení – oříšek?
Pro spoustu maminek ano. Ale i ty, které se noc co noc přesouvaly s polštářem na hlavě do jiného pokoje, aby neslyšely plačící dítě v tatínkově náručí tvrdí, že do týdne to dítě pochopilo a dokonce se i přestalo budit. U spousty dětí však změna nastala mnohem rychleji.
Každé dítě je jiné. Jedno má v noci skutečně hlad, jiné žízeň a další chce spíš pocítit bezpečí náruče. A stejně tak k těmto různým důvodům přistupujme. Jedno ošálíme flaštičkou s vodou či čajem, jiné zase pochová tatínek nebo maminka. V lepším případě stačí vzít za ručičku. A u všech můžeme konejšivě pronést pár slov o tom, že mlíčko nebude, teď se spinká.
„Neznám dítě, které by si chodilo k prsu ještě v pubertě.“
Budiž to útěchou a povzbuzením pro všechny bezradné maminky. A tuto větu jsem často slyšela právě od zkušených matek pluku. A měly pravdu.
A tak důvěřujte svému dítku i sama sobě, že to společně zvládnete. A nebojte se zapojit i tatínka. Někdy je prostě dítě na maminku tak vázané, že když je poblíž, vždycky to na ni s kojením zkusí. U tatínka neuspěje. Jednou dvakrát se nechá pochovat a poté bude sladce spávat třeba i celou noc.
