Pořád se píše a mluví o nějakých dietách. Snad vždycky si pod slovem dieta představíme jídlo. Omezit sacharidy nebo tuky a jíst hodně bílkovin. Dobře, to je ta dieta, kterou mnoho z nás asi už zkusilo. Většině z nás, tlustým i hubeným, by však prospěla jedna společná dieta. Dieta od sociálních médií. Je pravdou, že se ne všichni sociálními médii přejídají, někomu stačí se podívat na Facebook či Instagram jednou denně, nebo ještě méně. Ale ruku na srdce, jste mezi nimi?
Sociální sítě ovládají naše životy
Sociální média mají opravdu velký vliv na životy nás všech. Mohou skutečně vážně pošlapat váš sociální život a stejně tak i vztah nebo schopnost vstřebávat informace. Věděli jste to?
Bez sociálních sítí to (ne)jde
Možná si sami moc dobře uvědomujete, že sociální sítě nemají na váš život zrovna dvakrát pozitivní vliv a možná jste si dokonce už zrušili svůj facebookový účet, ale po čase jste se vrátili, protože vám v životě začalo tak trochu něco chybět. Anebo jste si zrušili Facebook, ale zůstali na Instagramu nebo naopak. Dokonce, i když užíváte sociální média s rozumem a mírou, i přesto mohou mít negativní vliv jak na vaši kariéru, tak vztahy.
Deprese a nespokojenost
Skutečně značné množství studií potvrzuje, že příliš mnoho času stráveného na sociálních sítích, může u lidí vyvolat deprese a pocit nespokojenosti se svým vlastním životem. U mladistvých je to ještě horší, ti bývají na sociálních médiích zcela vážně závislí.
Proč jsem to já, kdo nestíhá život?
Lidé se dívají na fotografie svých kamarádů a známých, často také sebe a je porovnávají. Tu vidí, že jejich přátelé byli letos už na druhé dovolené u moře, tam vidí, že ti dva se vzali a další kamarádka právě porodila dítě. Co když nemáte ani jedno z těchto životních štěstí či zážitků? Co za to může? Příliš práce? Skomírající neperspektivní vztah?
Kam se poděl normální nedokonalý člověk?
Aha, jsem to já ten nedokonalý člověk, když se po ránu podíváte do zrcadla nebo stoupnete na váhu. Nebo to si alespoň řada mladých lidí myslí, když neustále sledují sociální sítě a dokonalé lidi, kteří tam sdílejí své fotografie. Právě kvůli sociálním sítím člověk nabývá dojmu, že jsou všichni a všechno dokonalí – perfektní těla bez tuku, vyrýsované břicho, pleť bez kazů, vrásek a váha 45 kg.
A pak se člověk podívá do zrcadla
Když se taková mladá dívka podívá do zrcadla, nejen že uvidí černé tečky na nose, kterých se zaboha nemůže zbavit ale také možná už začínající vrásky okolo očí a na čele, když jde při pohledu do zrcadla níže a nadzvedne triko, vidí tuk na břiše a na bocích. To ty holky z Instagramu přeci nemají… Jaké jsou její pocity? Chce se jí brečet, protože všichni tam venku na sociálních sítích jsou tak dokonalí.
Nic není dokonalé, ani ta holka z Instagramu
Je však nutné si uvědomit, že není nic takové, jak se na první pohled zdá. Že vytvořit takovou dokonalou reklamu je pěkně náročné. Že lidé, kteří vypadají tak dokonale na těch sociálních sítích, mají buď dobrý somatotyp anebo na to hodně dřou.
Vrásky? Každý nějaké má
Každý z vlastní zkušenosti ví, že když už někam umístí svou fotografii, vybere tu nejlepší, fotí-li se z profilu, zatáhne břicho a přes obličej hodí filtr pro efekt dokonalosti. Tak to dělají i ty, které sledujete, jen ten proces zdokonalování fotky neznáte, zatímco o sobě víte, že kdybyste si na fotku nedala filtr, půjdou vám vidět mimické vrásky a kruhy pod očima. Co vy víte, třeba je i ta modelka z Instagramu má, a dokonce ještě horší.
Sociální sítě z nás dělají blbce (někdy)
Určitě jste zaregistrovali, kolik „fake news“ nebo „hoaxů“ zvýšilo paniku všude kolem. Nedávno jednou takovou zprávou bylo, že zemřel Sylvester Stallone. Je to taková velká zpráva, že ji nejeden člověk neváhá sdílet. Často člověk rád věří neuvěřitelným věcem.
Žijeme v době fake news. Jak naučit děti kriticky myslet a odolávat manipulaci?
Mizí schopnost racionálně uvažovat
V normálním světě, mimo sociální média, by se nad takovou zprávou snad i racionálně zamyslel a řekl: „To je blbost, ne?“ Proč se to ale v sociálních médiích neděje? Proč si lidé zprávy neověří před tím, než takovou lživou zprávu sdílí? Víte, že tak můžete mnohým lidem i ublížit? A to se nemusí jednat o Silvestra Stallone, který je už otrlý a na takové hoaxové zprávy je již zvyklý. Přitom jde takové hoaxové zprávy snadno rozpoznat.
Stále online?
Znáte ty lidi na Facebooku, jejichž zelený puntík jako by nikdy nezhasl? Nejste náhodou jedněmi z nich? Co nás nutí být pořád připojeni? Neustálé připojení k internetu má však negativní vliv na naše duševní zdraví a také život. Zažíváme de facto tlak být pořád k dispozici a cítíme tak zodpovědnost, která s sebou může přinášet až pocity úzkosti. Neustálé připojení tak člověku neumožní vypnout mozek a jednoduše relaxovat. Někteří lidé mají pak dokonce pocit, jako by jejich život byl jedna velká sociální síť.
Sociální média jsou návykovější než cigarety
Odborníci z University of Chicago dokonce přišli se zajímavým zjištěním, že sociální média jsou nejen návykovější než cigarety, ale také je těžší od nich abstinovat.
Telefon do postele nepatří
Co děláte, když večer lehnete do postele? Tedy v případě, že si tam leháte sami? Většina z nás si na klín vezme počítač anebo se uvelebí s telefonem, kde jinde než na sociálních sítích. Často však tak čas před spaním bohužel tráví i páry, které snad považují čas na sociálních sítích za lépe strávený než dělat cokoli společně se svým partnerem. Smutné, viďte?
Mobilní telefony a počítače mohou za nekvalitní spánek
Není to ale tak jednoduché. Je toho víc. Netrpí tím jen váš vztah, ale především pak váš spánek, jelikož užívání technologií krátce před usnutím, spánek velmi negativně ovlivňuje. Nejenže velmi pravděpodobně vydržíte déle vzhůru, ale i samotná kvalita spánku vezme řádně za své. Počítače a telefony bychom tedy alespoň hodinu před spaním měli zcela odložit. Jedna kanadská studie dokonce přišla na to, že stačí jen jedna hodina denně strávená na sociálních médiích, aby byl spánek narušen.
Proklaté modré světlo
Tím hlavním problémem, proč sociální sítě, potažmo přístroje, narušují náš spánek, je modré světlo, které je těmito technologiemi vysíláno. Toto modré světlo totiž vysílá mozku signál, že je ještě den, a proto mozek uvolňuje hormon kortizol, který nás udržuje v bdělém stavu a v pohotovosti.
Spíte, ale nespíte
Možná znáte ten spánek. Nebo vlastně nespánek. Jdete si lehnout a chcete spát. Nedaří se vám usnout, a když se vám usnout podaří, připadne vám, že nespíte. Je to divný stav. Ve snu vám koluje hlavou tolik myšlenek a informací. Ráno se probudíte a jste K.O., a to jste přitom spali.
Semi-somnie jako vyšitá
Tento stav zná opravdu hodně lidí, kteří si tahají domů a do postele práci, nebo prostě tráví i svůj volný čas před spaním na počítači místo toho, aby se chystali na to, že brzy půjdou spát. Tento druh spánku či chcete-li nespánku, má své pojmenování. Říká se mu semi-somnie.
Uvězněni v REM fázi spánku
Jste prostě neustále uvězněni v REM fázi spánku, kdy se vám zdají sny, kdy tělo neodpočívá. Prostě se nedostanete do NREM fáze, která trvá naprostou většinu času, kdy spíte, REM fáze nastává ke konci spánku, a právě v této fázi se vám zdají sny.
Nemůžete se hnout, nemůžete křičet…
Mimochodem, slyšeli jste už o spánkové paralýze? Stavu, kdy se probudíte a nemůžete hnout tělem? Vidíte, dýcháte, ale to je tak všechno, co můžete udělat. Možná v rohu ložnice vidíte osobu. Možná ji slyšíte, jak vám šeptá do ucha. Vy se nemůžete pohnout, nemůžete ani křičet. To není noční můra ani horor, ale realita, která se pojí mimo jiné i s přílišným užíváním počítačů a telefonů před spánkem.
Otupělost po ránu
Neustálé projíždění sociálních sítí v posteli zvyšuje jak délku, tak frekvenci poruch spánku. Právě kombinace modrého světla a zvýšené emoce v době okolo spánku, narušují celkový spánek a ráno mohou za takovou tu velmi dobře známou otupělost po ránu.
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
