Žít bez jídla a pití? I tento způsob života je možný. Má ovšem několik výhrad, bez kterých se vám to nepovede. Pokud totiž nezapojíte do celého procesu tělo jako celek, může vás to stát i zdraví. Jak se propracovat k tomuto životnímu stylu, dokážou nemalé důkazy.
Vše vychází z breatharianismu, tedy způsobu žití bez jídla. Už před tisíci lety o této možnosti žití napsalo mnoho kultur. Jedná se o běžné téma v buddhismu podobně jako v dalších duchovních tradicích. V siddhi je osvobození od jídla a žízně speciálním znakem stejně jako například jasnovidnost, psychokineze.
Ačkoli moderní věda znázorňuje důkaz dlouhých lidských schopností jako telepatii a vidění do budoucnosti, málo času věnuje zkoumání breatharianismu.
Věřitelka Nikola Tesla tvrdila v roce 1901, že vývoj života musí vést k jisté formě existence, a toho je možné dosáhnout právě bez potravy. Proč bychom prý měli být schopni získávat všechnu energii z konzumace jídla, když ji můžeme brát z okolí kolem nás?
Žít bez potravy? Zní to nemožně
Osvobození od jídla a hladu zní opravdu nereálně a podle moderní biologie naprosto nemožně. Ovšem historie vědy odkazuje na mnoho případů, kdy se nemožné může stát v jednom okamžiku možným. Nedávný objev však ukazuje, že člověk může mít skutečně vliv na svůj autonomní imunitní systém pomocí síly mysli.
Důkazy v praxi z Indie aneb Prahlad Jani
Prahlad Jani je indický Sádhu a tvrdí, že mu v jedenácti letech zjevila hinduistická bohyně Amba a řekla mu, že nebude muset jíst. A tak údajně od roku 1970 žil v jeskyni, kde neměl žádný příjem jídla do jeho 81 let.
Jani byl testován týmem expertů
Během prvního testu v roce 2003 byl sledován 24 hodin denně nemocničním personálem a kamerami, kde se potvrdilo, že Jani vůbec nejí a nepije. Také se ukázalo, že se na něm neprojevily žádné fyziologické změny, což je podle moderní medicíny prostě nemožné. Test byl vykonán v průběhu deseti dnů.
Znovu byl testován v Steriling Hospital v roce 2010 od 22. dubna do 6. května. Po celou dobu byl pozorován 35 badateli. Jani byl opět spatřen, jak nejí a nepije celé dva týdny. Stejně jako v předchozím testu se neukázaly žádné škodlivé účinky.
Je to skutečně neuvěřitelné a proti všemu, co doposud bylo zjištěno o lidské fyziologii a nutričních potřebách organismu.
Nic se neobejde bez kritiky
Testy si vyžádaly hodně kritiky. Hlavními argumenty byly poměrně slabé. Někdo si například myslel, že Jani unikl z nemocnice pomocí svých učedníků. To je však nemožné, protože byl sledován po celou dobu kamerami. Všechno tedy nasvědčovalo tomu, že celý proces odpovídá známému siddhi.
Michael Werner
Dalším důkazem je doktor chemie Michael Werner, jenž je ředitel farmaceutického výzkumného ústavu ve Švýcarsku. Werner tvrdí, že nejedl pevnou stravu od 1. ledna 2011. V říjnu 2004 byl pozorován na jednotce intenzivní péče a stejně jako Jani nevykazoval žádné fyziologické změny.
Výsledky možná nebudou ani zveřejněny a faktem je, že stejně jako u mnoha dalších pozorovaných fenomémů nemůže věda tyto jevy vysvětlit. Většina výzkumníků považuje tyto věci jako směšné a nepravděpodobné, a proto jim ani nevěnuje příliš pozornost.
Důvodem, proč se o výsledcích nebude příliš nemluvit, je strach. Vědci spoléhají na financování různých projektů z různých stran a vědí, že jim to bude zapřeno, pokud toto téma bude příliš „venku“. Také tuší, jakému druhu kritiky by čelili od vědecké komunity, když by byla publikována tato esoterická věda.
Není to tak jednoduché
Werner se dozvěděl o breatharianismu od australské duchovní učitelky Jasmuheeny, jež učí, jak se odprostit od jídla. Jasmuheen byla také předmětem studie, ale začala vykazovat známky stresu, vysokého krevního tlaku a dehydratace po 48 hodinách. Z toho zkrátka vyplývá, že se jen tak nemůžete zvednout a jít to zkusit. Může to být totiž nebezpečné a mnohdy až smrtelné.
Věda půstu
Nynější věda ukazuje, jak blahodárné může být zbavit se jídla. Mark Mattson z Hopkinsonovy univerzity tvrdí, že půstem se generují nové kmenové buňky, dochází k opravě DNA a bojuje se proti rakovině a dalším nemocem.
Také je zajímavé si povšimnout, že všechny modely kalorického omezení na zvířatech prokazují významné přínosy pro zdraví a délku života.
