Záchvat paniky (panická ataka) a záchvat úzkosti (úzkostná ataka, nával úzkosti) jsou dva zcela odlišné jevy, které lidé velmi často zaměňují či dokonce považují za pouhá synonyma. Ačkoli jsou v mnohém skutečně podobné, zejména ve fyzických projevech, rozdíl mezi nimi je skutečně propastný – asi jako mezi lehčí srdeční arytmií a srdečním infarktem.
Co se má na mysli záchvatem úzkosti a záchvatem paniky?
V odborných kruzích, které se celosvětově řídí diagnostickým manuálem DSM-5, neexistuje oficiálně nic jako „záchvat úzkosti“ či „úzkostná ataka“. Nelze ji zkrátka nijak diagnostikovat samu o sobě. Diagnostikovat lze pouze úzkost, přesněji řečeno nějaký druh úzkostné poruchy. Mezi ty nejznámější patří obsedantně kompulzivní porucha (OCD), sociálně-úzkostná porucha (sociální fobie), všemožné druhy fobií a generalizovaná úzkostná porucha (GAD). A také panická porucha, což je hlavní důvod směšování obou pojmů a jistého zmatení. Pojďme to nyní rozplést.
Pokud se mluví o záchvatu úzkosti, má se tím většinou na mysli dočasné zhoršení problémů některé ze zmiňovaných úzkostných poruch. Pokud osoba se svou úzkostnou poruchou dosud dokázala nějak fungovat v běžném životě, při návalu úzkosti může být na nějakou dobu vyřazena ze hry. Nejde tedy o fenomén sám o sobě, ale v podstatě o dočasné zhoršení duševní poruchy.
Záchvat paniky neboli panická ataka je na rozdíl od „záchvatu úzkosti“ oficiální odborný termín. Záchvat paniky může někdy v životě postihnout doslova kohokoli. Pokud se ale vrací opakovaně, pak se může jednat o symptom nějaké duševní poruchy. Může to být přímo panická porucha, nějaký jiný typ úzkostné poruchy, ale klidně i zcela odlišný druh poruch jako je deprese či posttraumatická stresová porucha.
Lidé, které ovládají jejich představy. Jak se žije s obsedantně kompulzivní poruchou
Záchvat paniky je intenzivní jako infarkt
Záchvat úzkosti může mít různou intenzitu od mírné až po silnou. Ovšem, něco takového se posuzuje jen těžko. Podobně jako má každý jedinec práh bolesti někde jinde, i zde platí, že každý máme svou psychiku nastavenou různě. Nicméně panická ataka je až natolik intenzivní, psychicky i fyzicky, že si jej mnoho lidí dokonce i splete s infarktem či zešílením. U záchvatu úzkosti jde především o strach, neklid, napnutí svalů, pnutí či bolest v hrudi, zrychlené dýchání a tep, pocení, třes atp.
Panická ataka má většinu projevů podobných, avšak mnohem intenzivnějších. Tep zní až v uších, bolest hrudi je nesnesitelná, pocity dušení, silná bolest břicha. Co je obzvláště odlišné od úzkosti je pak psychologický stav. Strach je sice společný oběma stavům, u paniky však může být natolik intenzivní, že se dotyčný obává náhlé smrti. Po dobu trvání ataky má dotyčný pocit, že ztrácí kontrolu. Velmi časté jsou pocity depersonalizace (odcizení se od celé své vlastní osoby) a derealizace (odcizení se od okolního světa, pocit že lidé a věci okolo nejsou skutečné).
Rozdíly v délce trvání
Tak jako je panická ataka vysoce intenzivní, tak je také relativně krátká, jako kdyby se všechny ty emoce měly vtěsnat do pouhých pár minut. Tak dlouho totiž zpravidla záchvat paniky trvá, průměrně asi 10 až 30 minut. Oproti tomu záchvat úzkosti sice může být podobně krátký, mnohem pravděpodobněji však bude trvat i hodiny a dny.
Znáte tetanii? Záchvat z vyčerpání a stresu bývá častější u žen!
Záchvat paniky přichází prudce, úzkost postupně graduje
Návaly úzkosti nepřicházejí jen tak. Dlouhodobě v nás například může pobublávat kontinuální stres z práce, z prudce rostoucích nájmů a cen energií, z neléčené obsedantně-kompulzivní poruchy či z čehokoli jiného… až dokud nepřijde nějaký příslovečný hřebíček do rakve nebo na nás nedopadne celá tíha našich problémů. Panická ataka oproti tomu doslova může přijít jen tak, z ničeho nic, zprudka – zvlášť pokud s nimi dotyčný nemá ještě žádnou zkušenost.
Spouštěč záchvatu nemusí být u panické ataky znám
Další podstatný rozdíl je v tom, že záchvat úzkosti je vždy reakcí na nějakou hrozbu či stresovou událost. Záchvat paniky může být rovněž vyvolán nějakým zřejmým spouštěčem, ale často je jeho příčina neznámá a dotyčný najednou ani neví, co se to s ním vůbec děje. Není divu, že mnoha lidem přijde při jejich první panické atace na mysl infarkt, než že by je vůbec napadlo přemýšlet o psychickém problému.
Zdroje: healthline.com, medicinenet.com, talkspace.com, medicalnewstoday.com, verywellmind.com, msdmanuals.com
