Kdo by neznal luční jetelíček! Kdysi děti trhaly růžové květy jetele a z jednotlivých drobných částí květu vysávaly nektar. O jeteli se také ví, že je skvělou pochoutkou pro králíky, lesní zvěř i hospodářská zvířata. A když s oblibou hledáme na louce čtyřlístky, je z toho rituál a radost na celý den. Kdo najde čtyřlístek, toho pak provází štěstí. Pokud se ale chceme jetelem léčit, je třeba vědět, jak jej správně použít a pro koho je vhodný.
Jetel luční a jeho sběr
O lučním jeteli (Trifolium pratense) nemusíme dlouze rozepisovat jak vypadá a kde roste, tohle většinou každý ví. Zajímavostí je, že jeho latinský název sice popisuje typický trojlístek, který tvoří listy, ale najít se dá také dvojlístek nebo čtyřlístek. A s tím je odpradávna spojeno několik pověr. Pokud najdeme čtyřlístek, budeme mít štěstí a jsme pod ochranou. Dvojlístek zase označoval začátek nové lásky. A nejúčinnější vždy prý byl čtyřlístek darovaný.
Jetel může mít růžovou nebo i bílou barvu květu (jetel plazivý), k léčebným účinkům využíváme jetel s růžovou barvou květu, tedy jetel luční. Název jetel červený je nesprávný a odvozený jen od barvy květu, jedná se o jetel luční. Rostlina může dorůst až do výšky 50 cm, což se většinou stejně nestává, protože ji dříve někdo nebo utrhne nebo ji zkonzumuje nějaké zvíře. Jetel patří mezi pícniny, je skvělou potravou pro zvířata a také je velice důležitý pro včely. Sbírá se květ, a to v době svého výskytu od května do října.
Sedmikráska chudobka patří mezi oblíbené jedlé květy. Jaké má účinky?
Co obsahuje jetel luční?
Jetel obsahuje glykosid tricholin, silice, třísloviny, organické kyseliny (kyselinu salicylovou, oxalovou, kumarovou, hroznovou atd.), flavonová barviva, proteiny, pryskyřičné látky, fytoestrogeny a mnohé další látky.
Léčivé účinky jetele
Jetel se používá při průjmech, nadýmání, kolikách a trávicích obtížích. V tomto ohledu pomáhá i pasoucímu se dobytku. Zevně se jako odvar používal ke koupelím a oplachování zanícené ekzematické pokožky, při lupénce, vředech a nehojících se ranách. Jetel se dával i do obkladů při příušnicích. Sušené hlavičky jetele se používaly také jako aromatické koření nebo přísada do různých čajových směsí. V době chudoby kdysi lidé jetel mleli na mouku a přidávali jej do chleba. Využít v kuchyni se dá ostatně celá část rostliny.
Dříve nebyla věnována taková pozornost estrogenním látkám obsaženým v jeteli. Ale už i ve starém Matthioliho herbáři jsou zmíněny účinky jetele na ženské problémy a menstruaci. Například Matthioli uvádí, že jetel navrací ženám menstruaci. Tvrdilo se také, že pojídání červeného jetele zastavovalo ženský výtok, pojídání bílého jetele ho navracelo. Rostlina se přímo konzumovala celá, například také listy, jejichž trojlístek se doporučoval jako lék třídenní zimnici, což byla nemoc podobná chřipce, která se však vracela co tři dny.
Pití odvaru z jetele nebo aplikace tohoto klystýru je prý vynikající na střeva, koliky nebo zranění ve střevech. Kromě toho byl jetel spolu s dalšími rostlinami (lékořice, truskavec, fíky,…) svařený ve víně doporučován proti tuberkulóze a chrlení krve, celkově na kašel a proti dušnosti. Proti suchému a dráždivému kašli obyčejně stačil odvar z jetele s medem. Některé rady se určitě dají použít i dnes.
Zdroje: Naše rostliny v lékařství – Korbelář, Endris; Matthioliho herbář
