V tuzemském pěstitelství ovoce představuje josta druh trochu upozaděný, ne však zcela neznámý. Je to ideální přídavek na zahradu všem, kteří si rádi pěstují vlastní plody. Překvapí vás svou jedinečnou chutí a pravděpodobně i nenáročností na péči. Základy toho, co byste při jejím pěstování měli vědět a dodržovat, najdete zde v článku, jakožto i návody, jak ovoce využít.
Jak vznikla josta? Ovoce se nazývá podle svých předků
Josta je hybridní keř z čeledi meruzalkovitých. Byla vytvořena v 70. letech ve východním Německu z následujících třech druhů: rybíz černý, meruzalka rozevřená a srstka angrešt. Název josta je kombinací prvních slabik německých slov pro rybíz – Johannisbeere – a angrešt – Stachelbeere. Podobně si vědci poradili i s latinským názvem Ribes × nidigrolaria, kde v sobě druhové jméno spojuje části druhových jmen tří výchozích rostlin.
Někdo by mohl nazvat jostu odrůdou samou o sobě. Nenechme se ale zmýlit, i mezi jostami je totiž několik pár desítek různých kultivarů. Existuje josta na kmínku, která připomíná stromek, i josta široce rozvětvená. Liší se i výška rostliny. O něco důležitější však je různá podoba ovoce a odolnost rostlin.
Různé podoby josty
Co se týče barvy ovoce, nejčastější je josta černá. V Americe je populární i fialová (odrůda Jogranda) nebo dokonce červená. Chuť se také může lišit. Obecně vzato bobule chutnají po angreštu i rybízu, bez trpkosti, ale mohou mít i podtón chuti kiwi či hroznového vína. Některé odrůdy mají ovoce sladší, jiné zase kyselejší.
Danny Barney a Kim Hummer ve své knize Currants, Gooseberries, and Jostaberries uvádějí keř zvaný josta jako jeden z možných kultivarů širší kategorie hybridů anglicky zvaných jostaberries. Křížení rybízu a angreštu totiž probíhalo na více místech včetně Ameriky, kde podobné ovoce vzniklo nezávisle.
Josta a zdraví: Obsahují tyto plody významné látky?
Josta zdraví rozhodně neškodí, a to ani v těhotenství. Energetická hodnota je 47 kcal na 100 g čerstvého ovoce, můžete tedy mlsat bez výčitek. A co nějaké zdravotní výhody – jaké má josta účinky?
Není to ovoce s kdovíjakým léčivými látkami. Kromě cukrů, vody a pár procent bílkovin obsahuje josta vitamín C. V tomto ohledu jde však o velice cenný zdroj! Zařaďte ji do jídelníčku a pomůže vám udržovat si v těle potřebné množství této látky, aby vám správně fungoval imunitní i oběhový a jiný systém.
Temnoplodec neboli aronie. Jak zpracovat její plody a proč jsou tak zdravé?
Domácí plody josty – pěstování na zahradě
Jak uvádí Vladimír Zajíc na webu Ekozahrady, josta je velice nenáročná a efektivní plodina. Daří se jí v půdě s téměř jakoukoliv propustností a kyselostí. Vědcům se povedlo vytvořit keř, ve kterém se snoubí hlavně pozitivní vlastnosti původních keřů. Nemá trny jako angrešt a zároveň není tak nahořklá jako černý rybíz.
Internetová stránka Abeceda Zahrady doporučuje jostu sázet do vlhké, nevysychající půdy a alespoň 2 metry od sebe. Keříky se tak budou moci rozrůst a budou mít dost prostoru. Josta stromková zabírá méně místa, ale zato je méně odolná vůči větru a méně stabilní, proto se roubuje na meruzalku.
Kdy sklízet jostu a jak se josta množí
Kdy se můžeme těšit na lahodné ovoce josty? Plody se mohou objevit už na ročním keříku, zpravidla však až po třech letech. Sklízíme v polovině či koncem července, ovoce dozrává postupně, takže je můžeme otrhávat až do podzimu.
Díky tomu, že je josta samosprašná a její květy jsou hermafroditní, získáte ovoce zpravidla i z jediného keře. Různé kultivary jsou na tom s plodností různě.
Pokud jostu na podzim (nebo lépe ještě v srpnu) prořežete, bude mít více energie pro své nejplodnější větve. To se týká hlavně větví starších než 5 let a rozrostlých starších jost. Řez je také užitečná praktika, chcete-li keř namnožit. Vzhledem k tomu, že jde o hybrida, pohlavní rozmnožování je trochu ošemetné. Chcete-li si být jistí výsledkem, jostu nařízkujte.
Hrozí jostě nemoci a jací škůdci na ni mají zálusk?
Josta škůdce většinou nepřitahuje – ani hmyz ani zahradní ptactvo. Stejně jako černý rybíz je zároveň velice odolná vůči nemocem. Vzácně ji může napadnout padlí, ale jinak má opravdu „tuhý kořínek”.
Pokud vám josta neplodí, přestože už ji máte několik let, na vině může být například nedostatek fosforu či jiných živin anebo nedostatečný ořez. Jostu hnojíme organickým hnojivem a pokud je půda kyselá, přidáváme i trochu vápníku. Podzimní dávka hnojiva by měla být bohatá na draslík.
Návrh na zpracování josty: Recept na výborné domácí džemy a likéry
Stejně jako u rybízu a jiného zahradního ovoce, zpracování josty je možné mnoha způsoby. Ovoce můžete použít na koláč, jíst ho samotné, vylisovat je na šťávu nebo jostu zavařit.
Recept na výborný rybízový džem, který vás překvapí svou svěží chutí
Marmeláda z josty za studena také není špatný nápad. Dejte na recepturu pro vyrobení marmelády rybízové, která po internetu koluje v provedení mnoha lidí. Chcete-li se vyhnout vaření a zachovat tak co nejvíce vitamínů, použijte stejné množství ovoce a cukru a toto míchejte hodinu vařečkou. Pak naplňte skleničky a skladujte v chladu. Rybíz a angrešt, tudíž i josta, obsahuje dost pektinu, aby směs sama zrosolovatěla. Pokud skleničky budou absolutně čisté, džem se díky cukru a chladu nezkazí.
A co takhle udělat si z josty likér? Recept paní Lydie z fóra na webu Labužník.cz zní následovně: Smícháme jostu s hnědým cukrem v poměru 2:1 a podle chuti přidáme skořici, hřebíček nebo klidně obojí. Tuto směs pak zalijeme vodkou a necháme asi 5 dní stát ve sklepě, poté přecedíme.